Jižní Evropa odmítá von der Leyenův plán obrany založený na dluhu

Francie, Itálie a Španělsko se snaží zvýšit vojenské výdaje na základě grantů spíše než půjček, aby se vyhnuly navýšení svých dluhů.

Autor: Gregorio Sorgi a Giovanna Faggionato

BRUSEL – Státy jižní Evropy odmítají plán Evropské komise přetížit výdaje na obranu levnými půjčkami, protože se obávají, že by to zvýšilo jejich již tak velké dluhové břemeno.

Odboj vedený Francií, Itálií a Španělskem představuje významnou překážku úsilí předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové posílit vojenskou autonomii Evropy.

Její návrh, který zahrnuje balíček půjček ve výši 150 miliard eur a nouzovou doložku k uvolnění fiskálních pravidel EU, měl odblokovat velké nové investice do obrany a snížit závislost bloku na americké ochraně.

Ale patová situace nyní riskuje, že vykolejí plán Bruselu poslat další zbraně z Evropy na Ukrajinu. 

"Některé země mají vážné pochybnosti o proveditelnosti nebo dokonce možnosti zadlužit se na tyto úrovně," řekl vysoký diplomat EU.

Diplomatovi, stejně jako ostatním v tomto příběhu, byla udělena anonymita, aby mohl volně mluvit o plánu a potenciálním vývoji.

Silně zadlužené země na jihu Evropy naopak zvyšují požadavky na takzvané obranné dluhopisy – granty financované prostřednictvím společných půjček EU na kapitálových trzích, které musí jednomyslně schválit 27 zemí bloku.

„Je tu riziko [fiaska], které by mohlo připravit cestu pro obranné dluhopisy,“ řekl diplomat z jihu EU. 

Von der Leyenová zatím tuto myšlenku nepodporovala vzhledem k pravděpodobnému odporu ze strany fiskálně jestřábích severních států, jako je Německo a Nizozemsko, které se obávají, že by to mohlo vytvořit precedens pro vzájemné sdílení dluhů. 

„Žádné eurobondy,“ zopakoval nizozemský premiér Dick Schoof minulý týden po setkání lídrů EU. 

Třetí diplomat EU signalizoval, že optika jižních zemí, které odmítají půjčky, podkope podporu obranných dluhopisů mezi fiskálně konzervativními zeměmi.

„Pokud tvrdí, že obrana je existenční výzvou, která ospravedlňuje společný dluh, pak si musí nejprve vzít půjčky,“ řekl diplomat, který pochází z fiskálně konzervativního bloku.

Club Med chce víc

Vzhledem k tomu, že Donald Trump vyhrožoval, že přeruší americkou podporu Ukrajině a nadává Evropě za její vojenskou závislost na Washingtonu, von der Leyenová po inauguraci amerického prezidenta 20. ledna rychle přistoupila k vypracování plánu na posílení obranných schopností EU.

Výsledná strategie zahrnovala umožnění členským státům dočasně zvýšit výdaje na obranu o 1,5 procenta HDP během čtyř let – a půjčku 150 miliard eur jménem EU na podporu společného nákupu zbraní a pomoci Ukrajině.

Komise doufala, že schéma založené na půjčkách přijmou zejména větší jižní ekonomiky, jako je Itálie a Španělsko, které zdaleka nedosahují cíle NATO ve výši 2 % HDP na obranu. 

Ještě minulý týden komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis předpověděl „velký počet států aktivujících tuto únikovou doložku“.

Komise však podcenila zásadní překážku: I když si může půjčovat levněji než většina členských států, půjčky, které poskytuje, se stále započítávají do úrovně státního dluhu – což je varovný signál pro vysoce zadlužené země, které se bojí vystrašit trhy nebo spouštět fiskální sankce.

"Plán von der Leyenové je téměř výhradně založen na státním dluhu států," řekla minulý týden zákonodárcům italská premiérka Giorgia Meloniová.

Komise od té doby uznala, že národní rozpočty by bylo potřeba snížit jinde, aby se přizpůsobily rostoucím nákladům na obranu – což je tvrdý politický výprodej v zemích, jejichž občané jsou více zaujatí migrací a změnou klimatu než ruskými tanky.

Itálie a Španělsko konkrétně prosazovaly rozšíření definice výdajů na obranu, které mohou být vyňaty z fiskálních pravidel EU – přičemž Madrid navrhl, aby byly zahrnuty hraniční kontroly, kybernetická bezpečnost a odolnost infrastruktury.  

Zatím však ani Řím, ani Madrid nepotvrdily, zda použijí nouzovou doložku. Někteří představitelé EU spekulují, že se zastavují v naději, že von der Leyenová zmírní svůj postoj k obranným dluhopisům před příštím červnovým summitem lídrů.

"Měli bychom mít více času [na rozhodnutí]," řekla Meloni minulý týden novinářům a dodala, že navrhovaný dubnový časový rámec pro aktivaci mechanismu je "trochu příliš blízko."

„Plán von der Leyenové je téměř výhradně založen na státním dluhu států,“ řekla zákonodárcům italská premiérka Giorgia Meloniová.

Francie mezitím podle dvou unijních diplomatů naznačila, že neplánuje klauzuli aktivovat. S poměrem dluhu k HDP nad 110 procent se Paříž obává strašení trhů nebo ohrožení svého úvěrového ratingu – což je klíčový faktor v tom, kolik se vyplatí půjčovat si.

Naproti tomu se očekává, že Německo aktivuje klauzuli, která pomůže financovat jeho mamutí modernizaci obrany v hodnotě 500 miliard eur. Ale stejně jako jiné státy s hodnocením triple-A, jako je Dánsko a Nizozemsko, je nepravděpodobné, že Berlín přijme půjčky Komise, které by mohl získat levněji sám.

To zvýšilo obavy mezi zranitelnějšími členskými státy, které se obávají, že tím, že jako první požádají o půjčky z EU, mohou trhům signalizovat finanční slabost – což povede k vyšším výpůjčním nákladům.

Roztříštěnost mezi 27 zeměmi EU „způsobuje rozdíl ve vnímání trhu, který může být negativní,“ řekl vysoký diplomat EU. 

„Pokud všichni [požadavek] nepodají ve stejnou dobu, trh stanoví limit“ toho, kolik můžete utratit, dodali.

Fiskálně konzervativní státy však tento argument nekupují, přičemž třetí diplomat EU obviňuje jižní státy, že „hrají politiku“.

Jacopo Barigazzi přispěl k této zprávě .

https://1url.cz/e17tA

Pro cenzory ducha mdlého plukovníka FOLTYsviNě. Jsou to automatem přeložené neověřené články.

Zdroj fcb Zuckerberg