Všichni jsme Turci

 Ještě jednou se vrátím k "aféře" Filip Turek a pokusím se ze svého pohledu hlouběji rozkrýt mechanismus celé této  moderní mediálně-bezpečnostní operace. Jde o to, že celá zinscenovaná kauza je  psychologická zástěrka (údajné staré statusy), aby se vyvolal morální chaos, a tím se odvedla pozornost od skutečných finančně-mocenských obav.

"Aféra Turek“ jako test poslušnosti

Celá kauza kolem údajných starých facebookových příspěvků Filipa Turka je typickým příkladem, jak se v dnešním systému konstruují mediální zbraně na objednávku. Stačí vyhrabaný screenshot z neověřitelného zdroje, trochu "morálního rozhořčení“ a spustí se lavina. Pravda, kontext, ani technické detaily nikoho nezajímají - důležité je, aby se spustil správný emocionální reflex.

Meta sama přitom oficiálně deklaruje, že smazané příspěvky uchovává jen 30 dní. Tím pádem není možné prokázat autenticitu deset let starých statusů. Přesto byla tato kauza použita jako kladivo nejen na Filipa Turka, ale na celý volební výsledek.

Filip Turek je zde pouze symbolickým spouštěčem - obětním médiem, na kterém se testuje, zda veřejnost ještě dokáže rozlišit mezi skutečným proviněním a mediální inscenací. Jde o opakující se  zavedený  scénář - zveřejnění neověřitelného materiálu, vytvoření morální paniky, nátlak na ostatní politiky, aby se od  hříšníka distancovali a nakonec přepsání původní politické dynamiky, v tomto případě snaha rozbít vznikající blok ANO-SPD-Motoristé.

Přitom o Filipa Turka tu nejde ani z jedné strany. Jde o moc.

O kontrolu ministerstev, peněz, zbrojních zakázek, energetických dotací, o celé to zločinné hnízdo "neziskových“ struktur a mediálních agentur, které jsou na současný systém napojeny.

Kdo se ptá, odkud kam tečou peníze,  ten je okamžitě označen. Kdo zpochybní "správný“ politický koncept, je zesměšněn nebo dehonestován. A když už se zdá, že by se mohl změnit politický kurz, objeví se přesně načasovaný skandál.

To, co sledujeme, není demokratická debata. Je to informační řízení reality - digitální obdoba "padesátých let“, jen v decentním obalu. Změnila se estetika, ne podstata. Místo soudu a vězení se používá veřejná dehonestace, místo prokurátora propaganda, média a sociální sítě  a místo StB analytická oddělení sociálních platforem.

Proto má pravdu ten, kdo říká, že o Filipa Turka tu jde až na posledním místě. Tahle aféra je lakmusový papírek, ukazuje, jak daleko může jít systém v potlačení nepohodlných bez jediného důkazu  a kolik lidí se na tom rádo podílí, jen aby si uchránili místo u stolu!

Zdroj fb Zuckerberg