Stránky

Pages

Pages

čtvrtek 25. prosince 2025

Česká hymna





 České státní hymně něco chybí. Je sice krásná a popisuje krásy naší země, ale nezpívá se v ní nic o českém národu. Jenže původní píseň „Kde domov můj!?“ obsahovala dvě sloky, a v té druhé se o českém národu zpívalo. A navíc o národu duchovně vyspělém, statečném a slavném. A to jsou přesně velmi důležité skutečnosti, které by ve státní hymně měly znít. A také proto si ji během 19. století český národ tak oblíbil. Důležitost hymny pro národní stát spočívá právě v posílení a identifikaci národního ducha. Z tohoto pohledu je druhá sloka mnohem důležitější než ta první. Proto je velmi pravděpodobné, že výběr pouze první sloky bez té druhé do hymny vznikajícího Československa nebyl náhodný. Mezi nejdůležitější státní symboly byla zařazena píseň, kterou český národ přirozeně za svou hymnu považoval, ale odstraněním druhé sloky byla její síla výrazně oslabena.


Je přitom zajímavé, že v roce 1992 se druhá sloka dostala do zákona ČR jako příloha, ale nestala se oficiální součástí hymny, a v roce 1998 byla ze zákona opět odstraněna. Přitom by bylo celkem logické, že po rozpadu Československa, kdy se státní hymna podstatně zkrátila, mohla být prodloužena na dvouslokovou verzi tak jako slovenská. Je tak celkem jasně vidět, že jak aktéři v pozadí vzniku Československa, tak i aktéři v pozadí rozpadu Československa, neměli zájem na přílišném posílení ducha českého národa.


Můžeme to však změnit. Pokud začneme druhou sloku šířit, učit se ji a zpívat ji na setkáních, vytvoříme z toho společenské téma. A to je předpoklad k tomu, aby se druhá sloka stala součástí státní hymny. A až se tak stane, posílí se tím velmi výrazně náš národní duch.


Původní dvousloková píseň „Kde domov můj!?“ poprvé zazněla veřejně 21. 12. 1834, tedy přesně na zimní slunovrat. 13. 12. 2025 jsme jí společně zpívali na Staroměstské náměstí a bude tam znít každého dalšího 13. v měsíci! A o slunovratu 21. 12. 2025 můžeme myšlenku vzniku naší skutečně silné a hrdé státní hymny podpořit SPOLEČNÝM PŘÁNÍM, MEDITACÍ či MODLITBOU – V 16:03. Přesně po 191 letech!


Tedy ať má český stát konečně hymnu, která odpovídá síle ducha českého národa!


Kde domov můj, kde domov můj!?

Voda hučí po lučinách,

bory šumí po skalinách,

v sadě skví se jara květ,

zemský ráj to na pohled!

A to je ta krásná země,

||: země česká, domov můj :||


Kde domov můj, kde domov můj!?

V kraji znáš-li Bohu milém

duše čisté v těle čilém,

mysl jasnou vznik a zdar,

a tu sílu vzdoru zmar?

To je Čechů slavné plémě,

||: mezi Čechy domov můj :||


 

(Jazyková poznámka: v původním textu je verš „duše outlé v těle čilém“, ale archaickému významu slova outlé ve smyslu čistoty odpovídá slovo současné „čisté“. Je to jediná změna oproti originálu.)



3 komentáře:

  1. Úajný autor Škroup byl kantor (sbormistr) v yidovské synagóze.

    K původnímu článku napsal vysvětlující komentář "trevor":

    _____

    Trevor 109.?.?.?

    Reakce na 418939

    V ČR jsou miliony vetřelců Chazarů, kteří ukradli Čechům stát a majetky!!!

    I skladatel podivné hymny, varhaník v synagoze František Škroup.

    Kromě toho Škroup ukradl hymnu Mozartovi. Hymna připomíná ztracenou Mozartovu Koncertantní symfonii pro čtyři dechy.

    Devět strašlivých tajemství české hymny
    https://denikreferendum.cz/clanek/27363-devet-stra...

    Posuďte sami od 13:38 minuty, je podobná Kde domov můj?
    WOLFGANG AMADEUS MOZART Sinfonie concertante pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a orchestr
    https://www.youtube.com/watch?v=QiV8PYqHIGE

    ______

    A další komentář je ještěvíce vysvětlující:

    ____
    "Kde domov můj" - to je narážka na židy, věčně se stěhující, nikde nemající domov.
    Slovan (Kelt) usazený v české kotlině by se tak hloupě neptal.

    Ono je té pejzaté symboliky v české státní symbolice až až.
    Lev byl heraldickým zvířetem 12. elitního kmene izraelitů.
    Kombinací červená/bílá má třeba Švýcarsko, bankovní centrum Evropy.
    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2...
    A Karel IV. si taktně postavil hrad někde v perdéli 2 hodiny cesty dostavníkem a odsunul tam korunovační klenoty.
    Zatímco Prahu přenechal židům. A nejen to, ještě se jí snažil vybudovat jako "nový jeruzalém"

    https://vychazkypraha.cz/wp-content/uploads/2020/0...

    Gojové i se svými směšnými zlatými plíšky (korunovační klenoty) se můžou pakovat někam do vesnického zapadákova jménem Karlštejn.

    A pak se člověk nediví když narazí na informaci, že Praha je židovským okultně-ezoterickým centrem řízení Evropy.

    A nediví se, když se druhá vlastenecká sloka, která zmiňuje jaký že to konkrétní národ má být na území české kotliny, jaksi nehodí do hymny.
    A neslučuje se to ani s plánem na přeformátování Evropy a vytvoření nových národů s novými jazyky a kulturou.

    Místo toho zůstává jen jakási vybrakovaná sloka popisující přívětivé a blahobytné teritorium - "území nikoho" kde bloudí jacísi nosatí pánové s pejzama a ptají se "kde domov můj" a kde je tedy i jejich loajalita (v Londýně, kde jinde).

    OdpovědětVymazat
  2. K té krádeži Mozartova motivu Škroupem: Oni tihleti "vyvolenci" vždy jen kradou a napodobují, nemají tvořivého ducha, jejich duch je duch nápodoby, archont. Co je skutečně přímo od nich, tak to je jen hnus, podzemní skučení a deviantní rituální krvavý poblión.

    "Izraelská" státně-Rothschild-korporátní "Hymna" je komplet ukradená Smetanova symfonická báseň Vltava z cyklu Má vlast. Chazaři však tvrdí, že co na tom, že to ukradli? Když prý, podle nich, Smetana to taky ukradl, prý z popěvku z nějaké švédské lidové písničky. A nakonec, Gottlinu přeci talmudští Yido-Khazaři mají za svou vlast, Prágl prý je "Okultní centrum světového židovstva", prý...

    OdpovědětVymazat
  3. Hymna ze synagogy

    Trevor 109.?.?.?

    Ale to není česká hymna!

    Jistě cítíte, že hymna je ukňučená, s divným rytmem a proč by se Čech ptal Kde domov můj?

    Skladatel hymny František Škroup (Franz Johann Skraup) byl kantor, kapelník, sbormistr v synagoze Stará škola Altschul, nejstarší synagoze v Praze.

    Kantor je muž, který v synagoze při bohoslužbách vede modlitby – zpívá texty modliteb, a učitel v židovské náboženské obci. Kantoři byli i Škroupův otec, děd a strýcové.

    Škroupové byli turkičtí Chazaři z Ukrajiny, Chazarská říše konvertovala k svému vlastnímu rabínskému talmudskému judaismu se synagogami, jarmulkami, kaftany, chanukami, tórami. Chazaři se navíc hlásí ke všem náboženstvím.

    Do synagogy by nepustili etnického Čecha.

    Židovské muzeum v Praze
    “Dnes uplynulo 160 let od úmrtí skladatele, dirigenta a reformátora synagogální hudby v Praze Františka Škroupa. František Škroup (3. 6. 1801 Osice u Hradce Králové – 7. 2. 1862 Rotterdam), úspěšný skladatel a dirigent ve Stavovském divadle a autor hudby české národní hymny, katolík František Škroup působil v letech 1835–1846 jako kapelník ve Staré škole. Výrazně zasáhl do zvukové podoby židovského reformního rituálu v Praze – vyškolil synagogální sbor, pro který komponoval nové skladby, a zavedl reformu synagogální hudby podle vlivného vídeňského kantora a skladatele Salomona Sulzera (1804–1890). Jím zavedená reforma synagogální hudby dle vídeňského vzoru se rozšířila do většiny českých synagog.”
    https://www.facebook.com/zidovskemuzeumvpraze/post...

    OdpovědětVymazat