Dnes Liška ryšavá a poslední středověký císař "natáhl ráfy", nebo si ho vzal ďas, kterému sloužil? Je jedno, zda jsme náhodný shluk chemikálií ve fluktuaci vakua, nebo boží výtvor v Jeho kosmickém šperku, důležité je plnit povinnosti, tak pravil Kršna!

 Dne 9. prosince roku 1437 opustil pozemský svět Zikmund Lucemburský, narozený roku 1368 v Praze, nikoli v Norimberku, jak se mnohdy uvádí. Smrt ho zastihla během spěšného odchodu z Čech v souvislosti s napjatou situací po popravě Jana Roháče z Dubé a jeho druhů „v pondělí po Neposkvrněném početí Panny Marie (…) v osm hodin večer“ ve Znojmě na cestě do Uher.

Zemřel, na znamení odklonu od hříšného pozemského světa, oděný podle vzoru římského císaře Karla I. Velikého, do mnišského hábitu. Zikmundův skon učinil symbolickou tečku za téměř dvěma dekádami husitských válek a zápasů o víru v českých zemích, u jejichž zrodu stál a které ho provázely celým panovnickým obdobím.

Kromě toho se musel intenzivně zabývat i velkým schizmatem v katolické církvi a čelit rozpínavosti Osmanské říše, která začínala představovat pro Evropu stále větší hrozbu. Poslední odpočinek nalezl tento cílevědomý muž v katedrále ve Velkém Varadíně (v současnosti Oradea v Rumunsku). Jeho smrtí vymřel lucemburský rod, který v Českém království vládl 127 let.

Pro Zikmunda byla charakteristická zrzavá barva jeho vlasů. Proslul jako vzdělaný a společenský muž, jenž ovládal sedm jazyků. Byl významným evropským politikem pozdního středověku, dokonce se o něm mluví jako o posledním středověkém císaři.

Repro: Zikmund Lucemburský (Drsný střed Evropy, Praha 2022)

Zdroj fb Zuckerberg