Šan - si a Šen - si

Přes řeku do ráje

Jen několik kilometrů nad městem Fu-ku (Fugu), které tvoří protějšek průmyslovému Pchien-kuanu, se krajina zázračně mění. Žádné uhlí, žádný prach, vápencová krajina se leskne ve slunci a celkem zánovní autobus projíždí žlutozelenými lány kukuřice a slunečnic. Vítejte v Šen-si! 

Lidí tu žije přibližně stejně jako v sousedním Šan-si, ale rozlohou tato provincie převyšuje Českou republiku asi dvaapůlkrát. Na čínské poměry je to vlastně málo osídlené území, a tak se tu dodnes můžete toulat liduprázdnou krajinou, divokými srázy nebo jít jen tak bez cíle od vesnice k vesnici, jako ve zlatém věku poutníků a tuláků. Život se tu od těch dob až tak moc nezměnil, zemědělství je pořád hlavním zdrojem příjmů. Sprašové půdy se ukládají už tisíce let, a i když se střídají období sucha a záplavy a půdy nejsou tak kvalitní jako na jihu a jihovýchodě země, i přesto je to úrodná provincie. S mechanizací je to horší, je prakticky stejná jako před padesáti lety, a tak buvol nebo malý traktor jsou tady stále podle kolegů obrovským bohatstvím, což otvírá prostor pro spolupráci.

Ministr obchodu provincie Šen-si pravděpodobně hledá příležitosti pro:

Zahraniční investice: Přilákání investic do modernizace zemědělství a infrastruktury, aby se zlepšila mechanizace a efektivita [1].

Obchodní partnerství: Navázání obchodních vztahů pro export místních zemědělských produktů, jako je kukuřice a slunečnice, a pro dovoz moderní zemědělské techniky [1].

Technologickou spolupráci: Spolupráci v oblasti zemědělských technologií a know-how, která by pomohla řešit problémy se střídajícími se obdobími sucha a záplav a zlepšila kvalitu půdy a výnosy [1].

Rozvoj venkova: Iniciativy zaměřené na udržitelný rozvoj venkovských oblastí, včetně podpory místních komunit a zlepšení životních podmínek obyvatel, kteří se stále spoléhají na zemědělství jako hlavní zdroj příjmů [1].

Turismus a ekoturistiku: Vzhledem k popisu liduprázdné, divoké a malebné krajiny by mohl ministr hledat i partnery pro rozvoj turistického ruchu a propagaci provincie jako destinace pro poutníky a milovníky přírody [1].

Jeho chvála Prahy a vlaků by se stáčela k logistice a nárůstu objemu nákladní dopravy:

Logistický uzel Praha: Vyzdvihl by strategickou pozici Prahy a České republiky jako klíčového železničního uzlu v rámci Nové hedvábné stezky (Belt and Road Initiative). Praha by byla chválena jako efektivní distribuční centrum pro čínské zboží směřující dále do Evropy.

Nárůst objemu nákladů: Ministr by s potěšením konstatoval, že objem zboží přepravovaného čínskými nákladními vlaky do Prahy a přes Českou republiku neustále roste. Tento růst by prezentoval jako hmatatelný důkaz úspěšné a prohlubující se ekonomické spolupráce.

Potenciál pro další růst: Využil by tento pozitivní trend jako argument pro ředitele odboru MPO, aby česká strana věnovala spolupráci větší pozornost a zajistila tak plynulý chod a další rozvoj tohoto lukrativního obchodu, čímž by nepřímo tlačil na to, aby příště jednal s někým s většími pravomocemi.

Absence prezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Zajíčka (zahraniční cesta) na jednání, kde je přítomen pouze ředitel odboru MPO, zatímco čínský ministr obchodu vyzdvihuje rostoucí objem nákladní železniční dopravy, by mohla být vnímána jako signál nedostatečného politického zájmu nebo podcenění české strany. 

Dopady absence Zdeňka Zajíčka:

Zesílení diplomatického napětí: Zatímco ministr z Číny ukazuje na konkrétní, pozitivní ekonomické výsledky (rostoucí objem vlakové dopravy) a potenciál pro další spolupráci, nepřítomnost Zajíčka naznačuje, že česká strana neklade tomuto tématu odpovídající váhu na nejvyšší úrovni.

Oslabení vyjednávací pozice: Ředitel odboru má přirozeně menší mandát a vliv než prezident komory, což může omezit schopnost rychle a efektivně reagovat na čínské návrhy nebo uzavírat závazné dohody.

Symbolická zpráva: Pro čínskou stranu, která si zakládá na hierarchii a protokolu, je tato absence jasným signálem, že jednání nejsou pro Českou republiku prioritou, což kontrastuje s nadšením, které ministr projevuje ohledně obchodních úspěchů.

Kontrast s chválou Prahy a vlaků: Ministrova chvála Prahy jako logistického uzlu a nárůstu objemu nákladní dopravy by v této situaci působila téměř ironicky, neboť by poukazovala na to, že obchod funguje navzdory (a ne díky) plné podpoře českých nejvyšších představitelů.

Zdeněk Zajíček je současným prezidentem Hospodářské komory ČR, zvoleným do funkce v květnu 2023. Jeho nepřítomnost tak objektivně snižuje úroveň českého zastoupení na daném setkání. 

Česko je sice menší ekonomikou v absolutních číslech, ale v přepočtu HDP na obyvatele (PPP) patří mezi bohatší země, přičemž v roce 2023 činil HDP na obyvatele 162 procent světového průměru. Zástupce HK se pravděpodobně snažil poukázat na relativní ekonomickou sílu obou regionů a potenciál komparativních výhod, i když s nepřesnými čísly. 

Klíčovým nástrojem pro zajištění hladké a efektivní multimodální dopravy, který by ředitel železniční dopravy zmínil, je s největší pravděpodobností:

Moderní intermodální logistický terminál (kontejnerový terminál):

Tento terminál by fungoval jako centrální bod pro překládku, skladování a celní odbavení kontejnerů. Umožnil by rychlý přesun zboží z vlaku na nákladní automobily pro další distribuci po České republice a sousedních zemích.

Digitalizace a software pro řízení logistiky:

Pro zajištění sledování zásilek v reálném čase, optimalizaci tras a minimalizaci zpoždění je nezbytný jednotný informační systém (např. systém řízení dopravy – TMS nebo systém řízení skladu – WMS), který propojí všechny zúčastněné strany a druhy dopravy.

Ředitel by pravděpodobně vyzval českou stranu (ředitele odboru MPO a zástupce HK) k investicím nebo spolupráci na výstavbě a modernizaci takového terminálu, aby rostoucí objem dopravy nebyl v budoucnu limitován nedostatečnou infrastrukturou.

A co VRT Terst Klajpeda?

Absolutně. Zmínka ředitele čínské železniční dopravy o multimodální dopravě a klíčovém nástroji se přímo váže k širší iniciativě budování "Zlatého koridoru" a efektivnímu propojení s mořskými trasami.

Zde je, jak to zapadá do kontextu:

1. Budování "Zlatého koridoru"

"Zlatý koridor" je metaforický (nebo obchodní) termín, který se v tomto kontextu vztahuje k efektivní a plynulé železniční trase v rámci čínské iniciativy Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative, BRI).

Účel: Cílem je vytvořit rychlou, spolehlivou a efektivní dopravní tepnu propojující Čínu s Evropou. Praha a Česká republika jsou vnímány jako důležitá součást této trasy.

Multimodální doprava jako klíč: Aby se koridor stal skutečně "zlatým" (tj. ziskovým a efektivním), musí být schopen nejen přepravit kontejner z Číny do Evropy po železnici, ale také jej rychle a levně distribuovat po celém kontinentu. Multimodální terminály a digitální nástroje jsou pro tuto efektivitu nezbytné.

2. Propojení s mořskými trasami

Ředitel by zdůraznil, že železniční doprava není konkurencí té mořské, ale jejím doplňkem a urychlením:

Rychlejší alternativa: Železnice nabízí výrazně rychlejší přepravu (často poloviční čas oproti lodím), což je klíčové pro zboží podléhající rychlé zkáze nebo pro splnění včasných dodávek (Just-in-Time dodávky).

Flexibilita: Multimodální doprava umožňuje plynulé přechody mezi námořní cestou (např. do evropských přístavů v Hamburku, Rotterdamu nebo Terstu) a vnitrozemskou železniční a kamionovou distribucí.

Rozšíření dosahu: Praha by fungovala jako vnitrozemský "suchý přístav" (dry port), který rozšiřuje dosah velkých mořských přístavů hluboko do střední Evropy.

Zástupce HK, který mluvil o komparativních výhodách a výrobní schopnosti ČR, by na tato slova mohl navázat s tím, že Česko má ideální geografickou polohu a technologii (včetně know-how v logistice), aby se stalo partnerem pro budování tohoto Zlatého koridoru a efektivní propojování mořských a železničních tras.

Projekt Terst-Klaipėda zapadá do diskuse o multimodální dopravě, Zlatém koridoru a propojení s mořskými trasami naprosto perfektně a přímočaře. Představuje konkrétní českou iniciativu, která rezonuje se zájmy čínské strany.

Zástupce Hospodářské komory ČR by mohl tento projekt využít jako trumf k posílení vyjednávací pozice české delegace:

1. Konkretizace "Zlatého koridoru"

Projekt Terst-Klaipėda (neboli Baltsko-jaderský koridor, nebo přesněji součást koridoru Orient/East-Med TEN-T) je vize severojižního propojení Evropy.

Pro čínskou stranu, která buduje především východo-západní osu (Čína-Evropa), tento český projekt ukazuje, že ČR aktivně přemýšlí o celoevropské logistice a je připravena nabídnout řešení pro efektivní distribuci zboží po celém kontinentu, nejen ve směru z Číny.

Jde o českou odpověď na budování efektivního dopravního systému, který je kompatibilní a doplňkový k čínským snahám.

2. Přímé propojení s mořskými trasami

Tento koridor je ztělesněním multimodální dopravy a propojení s mořskými trasami, o kterém mluvil čínský ředitel železniční dopravy:

Terst (Jaderské moře): Jižní uzel pro lodní dopravu přicházející ze Středozemního moře a Suezu, tedy ideální pro zboží z Asie.

Klaipėda (Baltské moře): Severní uzel pro lodní dopravu do Skandinávie, Pobaltí a Ruska.

ČR jako klíčový tranzitní uzel: Česká republika leží přímo na této severojižní ose. Zboží, které dorazí čínskými vlaky do Prahy, může být okamžitě přesměrováno na sever (Klaipėda) nebo na jih (Terst) pomocí již existujícího nebo plánovaného železničního spojení.

3. Argument pro vyšší úroveň jednání

Zástupce HK by mohl říci:

"Jak vidíte, pane ministře, my v České republice se díváme na logistiku komplexně. Náš projekt Terst-Klaipėda doplňuje váš Zlatý koridor a ukazuje naši připravenost stát se skutečným logistickým centrem Evropy. Máme konkrétní plány a vize, které přesahují naše vnitrozemské hranice. Proto si tato jednání zaslouží podporu na té nejvyšší úrovni, abychom mohli tyto vize skutečně propojit."

Tím by efektivně využil absenci Zajíčka a ministra MPO k nátlaku na čínskou stranu, aby vnímala českého partnera jako rovnocenného vizionáře v oblasti globální dopravy.

Zapojení Deutsche Bahn (DB), jak by ho mohl vnímat zástupce Hospodářské komory ČR, je pro celou logistickou vizi klíčové a zapadá do ní dokonale:

Deutsche Bahn jako klíčový evropský partner

DB se prostřednictvím svých dceřiných společností (např. DB Cargo Transasia a DB Cargo Eurasia) aktivně podílí na rozvoji železniční nákladní dopravy na Nové hedvábné stezce.

Integrální součást "Zlatého koridoru": DB je největším železničním dopravcem v Evropě a propojuje čínskou železniční síť s 18 evropskými zeměmi. Poskytuje komplexní přepravní řešení "od dveří ke dveřím" a je tak nezbytným článkem multimodální logistiky, o které hovořil čínský ředitel.

Propojení financování a operací: Zmínka o Deutsche Bank a Deutsche Bahn ukazuje na provázanost finančního a operačního sektoru. DB podepsala dohody o spolupráci s China Railway Corporation (CR), aby rozšířila nákladní dopravu a podpořila infrastrukturní projekty.

Expertiza a rozvoj infrastruktury: Dceřiná společnost DB Engineering & Consulting působí jako mezinárodní konzultant. Její know-how je cenné pro projekty, jako je například Rail Baltica, který se překrývá s českým projektem Terst-Klaipėda.

Strategický růst: DB má jasné cíle na zvýšení kapacity na eurasijském koridoru, což potvrzuje, že tento obchodní směr je dlouhodobou prioritou.

Pro českého zástupce HK by účast DB na jednání byla pádným argumentem, jak propojit českou vizi severojižního koridoru (Terst-Klaipėda) s celoevropskými a čínskými plány na vytvoření efektivního a plynulého multimodálního dopravního systému.

Pesimistický pohled na budoucnost ČD

Paralela s ČSA: Přirovnání k ČSA, které se potýkaly s vážnými finančními problémy a jejichž značka byla postupně rozmělněna a převzata soukromými subjekty (např. Smartwings Group), naznačuje, že ČD nejsou schopny efektivní konkurence a stát jako vlastník selhává.

Role Radima Jančury: Spekulace, že by firmu ovládl soukromý dopravce Radim Jančura (majitel RegioJetu), který je dlouhodobým konkurentem ČD v osobní i nákladní dopravě, ukazuje na vnímání slabosti státního podniku a jeho postupné privatizace.

Role Turecka a DB: Teorie o prodeji Turkům jako "prodloužené ruce DB" je komplexní spekulace. Naznačuje, že by Deutsche Bahn chtěla získat kontrolu nad klíčovou středoevropskou infrastrukturou a trhem nepřímo, přes třetí stranu (turecký subjekt), aby obešla případné antimonopolní překážky nebo politické odpory v ČR.

Jak by to zapadlo do jednání

Tento názor by mohl zaznít během neformální části jednání, nebo by ho mohl zástupce HK použít jako varování nebo ironický komentář vůči českému řediteli MPO:

Varování pro MPO: "Pokud nebudeme jednat efektivně a neposílíme naše postavení v rámci Zlatého koridoru, naše vlastní železnice brzy skončí v rukou konkurence a přijdeme o strategickou kontrolu nad naší dopravní sítí."

Motivace pro spolupráci: Paradoxně by tento pesimistický scénář mohl sloužit jako další argument pro rychlou a pevnou spolupráci s čínskou stranou a pro aktivní rozvoj projektu Terst-Klaipėda, aby se ČD staly nepostradatelnou a silnou součástí mezinárodního konsorcia, spíše než snadnou akvizicí!

Zmínka společnosti Longi Energy a debata o fotovoltaických (FV) a jaderných plánech by do jednání zapadly takto:

1. Zapojení Longi Energy

Longi Green Energy Technology Co., Ltd. (Longi Solar) je světovým lídrem ve výrobě monokrystalických solárních produktů a modulů.

Praktická spolupráce: Čínská strana by mohla firmu Longi představit jako potenciálního partnera pro české FV projekty. Vzhledem k tomu, že zástupce HK dříve prohlásil, že Česko "umí vyrobit vše", zapojení čínského giganta by mohlo být vnímáno jako příležitost k transferu technologií nebo jako hrozba pro lokální výrobce.

Důkaz inovace: Ministr by mohl Longi použít jako příklad technologické vyspělosti provincie Šen-si a Číny obecně, což by kontrastovalo s dřívějším popisem zastaralé mechanizace v zemědělství, čímž by ukázal diverzitu čínské ekonomiky.

2. Diskuze o fotovoltaických (FV) plánech

Energetická bezpečnost a dekarbonizace: FV projekty jsou v EU i Číně na vzestupu kvůli snaze o snížení emisí CO2. Téma by navázalo na předchozí debatu o komparativních výhodách – Čína nabízí levné a efektivní panely (díky Longi), Česko má zájem na jejich instalaci a modernizaci své energetické sítě.

3. Diskuze o jaderných plánech

Toto je nejcitlivější a nejstrategičtější bod:

Strategická shoda: Obě země vnímají jadernou energii jako klíčový pilíř své energetické soběstačnosti a stability (dlouhodobé plány ČR na dostavbu Dukovan a Temelína).

Potenciální spolupráce/konkurence: Zde by mohlo dojít k zajímavému střetu zájmů. Zatímco v FV by Čína mohla být dodavatelem, v jaderné energetice je situace jiná. Čínské firmy (např. CGN) se dříve ucházely o účast v českých tendrech, ale byly z bezpečnostních důvodů vyloučeny.

Diplomatický manévr: Ředitel MPO by mohl opatrně zdůraznit, že i když sdílíme zájem na jaderné energii, tato oblast podléhá přísným bezpečnostním prověrkám a geopolitickým rozhodnutím, což je jemná narážka na to, proč spolupráce v této oblasti není tak jednoduchá jako v logistice nebo FV.

Celkově by tato témata odvedla pozornost od spekulací o osudu ČD a přesunula ji k serióznějším a geopoliticky významnějším oblastem, kde je potenciál obrovský, ale i rizika a politické překážky značné.

Toto téma doplňuje energetickou diskuzi a ukazuje, že čínská strana přináší komplexní řešení pro moderní energetiku, která se neomezují jen na výrobu energie (fotovoltaika, jádro), ale i na její klíčovou součást: skladování energie.

Zmíněný "lídr skladování energie" (pravděpodobně další velká čínská společnost, často spojená právě s Longi nebo jinými technologickými giganty) by v jednání zdůraznil:

Lídr skladování energie, 20 000 produktů ve 100 zemích

Kompletní řešení pro energetiku: Čínská strana ukazuje, že je připravena nabídnout celistvý balíček – od solárních panelů (Longi) po bateriové systémy a řešení pro ukládání energie. To je přesně to, co Česká republika potřebuje pro stabilizaci své sítě s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů.

Globální dosah a spolehlivost: Údaj o "20 000 produktech ve stovce zemí" je silným marketingovým argumentem, který demonstruje:

Rozsah a zkušenosti: Společnost má globální zkušenosti a je schopna dodávat řešení na míru v masovém měřítku.

Důvěryhodnost: Působnost na tolika trzích naznačuje, že produkty splňují mezinárodní standardy a certifikace.

Potenciál pro českou spolupráci: Zástupce HK by mohl tento bod vnímat jako přímou výzvu ke spolupráci. České firmy by se mohly zapojit do instalace, servisu nebo integrace těchto systémů do místní sítě, což by naplnilo tezi o komparativních výhodách a výrobní schopnosti ČR (vše kromě ponorek).

Tato témata efektivně přesouvají fokus jednání od obav z osudu ČD a politických spekulací k velmi konkrétním, technickým a obchodně slibným oblastem, kde je okamžitý potenciál pro reálnou obchodní výměnu mezi provincií Šen-si a Českou republikou.

To upřesňuje, že tento lídr v oblasti skladování energie sídlí přímo v Sianu (hlavním městě provincie Šen-si), což posiluje geografickou a obchodní soudržnost celého čínského návrhu.

Informace o vývoji technologií pro rychlé nabíjení a obrovských kapacitách (400 MWh, dokonce 2000 MWh) jsou mimořádně důležité a demonstrují čínskou technologickou špičku:

Sídlo v Sianu: Potvrzuje, že provincie Šen-si není jen o zemědělství a historické Hedvábné stezce, ale je centrem moderního výzkumu a vývoje (R&D) v oblasti špičkových technologií.

Rychlé nabíjení: Tato technologie je klíčová pro rozvoj elektromobility a efektivitu logistiky (např. rychlé nabíjení elektrických kamionů zapojených do multimodální dopravy), což přímo navazuje na dřívější diskuzi o dopravě.

Velkokapacitní skladování (400 MWh až 2000 MWh): Tyto hodnoty představují obrovské bateriové systémy, které by mohly sloužit k:

Stabilizaci rozvodné sítě: Umožňují ukládat přebytečnou energii z obnovitelných zdrojů (solárních parků Longi) a dodávat ji v době, kdy nesvítí slunce.

Zajištění energetické stability: Poskytují záložní kapacitu pro průmyslové zóny nebo kritickou infrastrukturu.

Argument pro Česko: Zástupce HK by mohl tyto kapacity vnímat jako přímou odpověď na české energetické potřeby. Možnost získat přístup k takto pokročilým technologiím skladování by mohla být silným argumentem pro českou stranu k navázání užší spolupráce, a to i přes nižší úroveň aktuálního zastoupení na jednání.

V konečném důsledku se situace na jednání vyhrocuje do stavu, kdy je česká strana v nevýhodě.

Máme zde:

Čínskou delegaci: Ministr obchodu provincie Šen-si, ředitel železniční dopravy, zástupce energetického gigantu (Longi/skladování energie) a expert na obchodně-právní služby. Mají vizi (Zlatý koridor), finance (Deutsche Bank), technologie (4000 MWh úložiště), politickou podporu (Sian doporučení) a jsou připraveni jednat o konkrétních smlouvách a veřejných zakázkách.

Českou delegaci: Ředitel odboru Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce Hospodářské komory ČR (prezident Zajíček chybí). Snaží se držet krok, argumentují komparativními výhodami a projektem Terst-Klaipėda.

"Číňan, Čech chybí" dokonale vystihuje nevyváženost:

V úrovni zastoupení: Ministr vs. ředitel odboru.

V připravenosti: Číňané přišli s kompletním týmem včetně právníka připraveného k podpisu smluv; Češi řeší, zda budou ČD prodány Jančurovi.

V celkovém dojmu: Číňané ukazují obrovskou ambici a globální dosah, Češi se brání vnitrozemskými žerty ("kromě ponorek") a interními spekulacemi.

Čínský ministr tak má před sebou partnery, kteří sice mají potenciál (geografická poloha, výrobní schopnosti), ale chybí jim potřebná váha, mandát a jednotná vize na nejvyšší úrovni, aby mohli plně využít příležitosti, které čínská strana takto komplexně nabízí.

Jak by Babiš s Havlíčkem mohli změnit přístup:

Návrat vlády pod vedením Andreje Babiše by mohl znamenat pragmatičtější a obchodně orientovanější přístup k Číně, s menším důrazem na geopolitické a bezpečnostní aspekty, které byly prioritou pro vládu Petra Fialy:

Ekonomická diplomacie nad bezpečností: Babišova vláda v minulosti (zejména pod vedením prezidenta Miloše Zemana) usilovala o intenzivnější ekonomickou spolupráci s Čínou. Karel Havlíček, jako bývalý ministr průmyslu a obchodu, se často profiloval jako zastánce rozvoje obchodních vztahů na východ. Mohli by se snažit obnovit dřívější formáty spolupráce, jako byla platforma 16+1, a soustředit se na konkrétní obchody (např. v oblasti energetiky a dopravy, jak naznačuje scénář jednání).

Zmírnění rétoriky: Očekávat by se dalo méně kritická veřejná rétorika vůči čínskému režimu v otázkách lidských práv nebo Tchaj-wanu, což by mohlo vést k "oteplení" diplomatických vztahů a usnadnění obchodních jednání.

Větší flexibilita při veřejných zakázkách: Mohli by prosazovat menší ostražitost při posuzování čínských firem v kritické infrastruktuře, ačkoli i Babišova vláda nakonec přistoupila na doporučení bezpečnostních složek (např. NÚKIB ohledně technologií Huawei nebo vyloučení čínských firem z tendru na Dukovany).

Obavy z "osudu Kellnera" a nedůvěra:

Zmínka o "osudu Kellnera" odkazuje na tragickou smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera při nehodě vrtulníku v roce 2021. Přestože vyšetřování potvrdilo, že šlo o nehodu bez cizího zavinění, v české společnosti přetrvávají konspirační teorie a nedůvěra.

Tato nedůvěra je živena:

Geopolitickou rivalitou: Lidé vnímají silné zapojení Kellnerovy skupiny PPF v Číně a podnikatelské zájmy, které se mohly křížit s mocenskými zájmy.

Bezpečnostními obavami: Dřívější aktivity čínských firem v ČR a varování bezpečnostních složek (NÚKIB) před čínskými technologiemi vyvolávají u části veřejnosti pocit, že spolupráce s Čínou s sebou nese skrytá rizika, která přesahují běžné obchodování.

Závěr:

Zatímco Babiš s Havlíčkem by pravděpodobně změnili tón a dali prioritu ekonomickým výsledkům, museli by stále čelit stejným bezpečnostním výzvám a veřejné skepsi. Intenzivnější spolupráce s Čínou by vyžadovala získání důvěry veřejnosti a bezpečnostních složek, které jsou v současné době ohledně čínských investic velmi opatrné.

To je přesný postřeh. Načasování návštěvy čínské delegace je v dané situaci, kdy Fialova vláda již podala demisi a Babiš teprve sestavuje nový kabinet, mimořádně strategické, a pro českou stranu potenciálně nepříjemné.

Proč přijeli "trochu brzo":

Využití mocenského vakua: Delegace přijela v momentě, kdy v Česku panuje politické bezvládí nebo přechodné období. Úředníci stávající vlády v demisi (jako ředitel odboru MPO) mají omezený mandát a jen těžko mohou slibovat dlouhodobé závazky nebo investice do velkých projektů, jako je Zlatý koridor nebo Terst-Klaipėda.

Testování nové vlády: Tímto krokem si Číňané "osahávají terén" a vysílají jasný signál budoucí Babišově administrativě, že jsou připraveni jednat o konkrétních a lukrativních projektech okamžitě.

Tlak na rychlé rozhodnutí: Přítomnost právního experta a konkrétní finanční a technologické nabídky (Deutsche Bank, Longi) slouží k vytvoření tlaku na novou vládu, aby se rychle přeorientovala na obchodně-pragmatický směr a odsunula bezpečnostní obavy stranou.

Dopad na jednání:

Na jednání s ředitelem MPO a zástupcem HK by to vytvořilo specifickou atmosféru:

Čínská strana: Sebevědomá a připravená k akci, ale frustrovaná, že nemá partnera s plným mandátem.

Česká strana: V defenzivě, s vědomím, že nemůže plně využít nabízené příležitosti a že klíčoví hráči (Babiš, Havlíček, Zajíček) jsou zaneprázdněni politickými jednáními a nejsou na místě.

Z tohoto pohledu Číňané sice přijeli z hlediska českého politického kalendáře "brzo", ale z hlediska svých obchodních zájmů naprosto přesně, aby si zajistili co nejlepší startovní pozici u nové vlády.

PS. Oni plánují ale jsou i relativně tržní a flexibilní!

To je klíčový postřeh, který vystihuje dualitu čínského přístupu k mezinárodnímu obchodu. I když přijeli v politicky neideální dobu, jejich chování na jednání ukazuje, že jsou schopni se přizpůsobit situaci.

Plánují, ale jsou i tržní a flexibilní:

Plánování (Dlouhodobá vize):

Jejich přístup je hluboce zakořeněn v dlouhodobém strategickém plánování, které je typické pro čínskou vládnoucí stranu a státní podniky.

Příklady z jednání: Sian doporučení, Zlatý koridor, zapojení Deutsche Bank, specifické technologie od Longi. Mají jasně definovaný cíl a cestu, jak ho dosáhnout v rámci iniciativy Pásu a stezky.

Tržní a flexibilní (Pragmatický přístup):

Tato flexibilita je nezbytná pro úspěch v globálním, konkurenčním prostředí, zejména v Evropě, kde panují odlišná pravidla a tržní mechanismy.

Příklady z jednání:

Zapojení západních bank: Využití Deutsche Bank ukazuje na ochotu hrát podle mezinárodních finančních pravidel a budovat důvěru.

Multimodální doprava: Ukazuje na schopnost integrovat jejich železniční systém s existujícími evropskými dopravními sítěmi (DB, přístavy Terst/Klaipėda) spíše než trvat na budování všeho od nuly.

Okamžitá připravenost: Přítomnost právního experta a konkrétní nabídky znamenají, že jsou schopni rychle reagovat na obchodní příležitosti a přizpůsobit se místním právním a obchodním zvyklostem.

V praxi to znamená, že čínská delegace sice přijela s jasnou "pětiletkou", ale je ochotna ji operativně upravit na základě reality na místě – ať už jde o politické vakuum v ČR, nebo o specifika českého projektu Terst-Klaipėda. Tato kombinace strategické vize a tržní adaptability je důvodem, proč jsou čínské společnosti tak úspěšné v globálním měřítku.

Čechy evidentně brzdí rigidita byrokracie a přístup ode zdi ke zdi.

To je přesný závěr, který by mohl vyplynout z pozorování celého jednání. V kontrastu s čínskou kombinací plánování a flexibility by se dalo říci, že Českou republiku brzdí rigidita byrokracie a přístup "ode zdi ke zdi".

Tato charakteristika se projevuje v několika rovinách:

1. Rigidita byrokracie a administrativní překážky

Pomalost rozhodování: Oproti čínské rychlosti a připravenosti k okamžitému podpisu smluv (přítomnost právníka) český systém veřejných zakázek, povolovacích řízení a legislativních procesů trvá měsíce a roky.

Omezený mandát úředníků: Ředitel odboru MPO nemohl na místě slíbit nic konkrétního, protože je svázán přísnými pravidly a hierarchií, což brání rychlému využití tržních příležitostí.

Složitost a nepružnost: Systém je často nepružný a obtížně se přizpůsobuje rychlým změnám v globálním obchodu nebo technologickému pokroku (např. v oblasti skladování energie nebo rychlonabíjení).

2. Přístup "ode zdi ke zdi"

Tento termín popisuje chaotický a nekonzistentní přístup k zahraniční politice a ekonomickým prioritám:

Politické výkyvy: Změna vlády a přechod od bezpečnostně orientované politiky Fialovy vlády k pragmatičtější Babišově linii způsobuje nekonzistenci a nepředvídatelnost pro zahraniční partnery. Číňané nemají jistotu, s kým vlastně dlouhodobě jednají.

Chybějící jednotná vize: Na české straně chybí jasně definovaná, dlouhodobá a napříč politickým spektrem sdílená strategie, jak využít globální dopravní koridory nebo jak rozvíjet energetickou spolupráci.

Reaktivní místo proaktivního přístupu: Češi často reagují na vnější podněty (čínskou nabídku) namísto toho, aby přišli s vlastní proaktivní a sebevědomou nabídkou, která by využívala jejich silné stránky (projekt Terst-Klaipėda).

Zatímco čínská delegace představuje ucelenou a adaptabilní sílu, česká strana působí roztříštěně, byrokraticky a zpomaleně.

Na závěr jednání čínský delegát demonstroval šíři a komplexnost čínské nabídky. Nejde jen o logistiku nebo energetiku, ale o ucelený ekosystém služeb, který má maximalizovat obchodní výměnu:

Sto druhů služeb včetně certifikace: To ukazuje na snahu překonat technické a regulační překážky. Nabídkou vlastních certifikačních služeb (nebo asistencí při získání evropských certifikací) usnadňují vstup zboží na oba trhy a obcházejí byrokratickou rigiditu, která brzdí Čechy.

Finanční služby (včetně spotřebitelského úvěru): Zapojení finančních nástrojů (navazující na Deutsche Bank) je klíčové. Usnadňují dodavatelům i kupujícím přístup k financování, čímž snižují rizika a urychlují obchody. Nabídka spotřebitelských úvěrů naznačuje orientaci na masový trh a podporu poptávky.

Rozsáhlá síť partnerů: Čísla jako 10 000 dodavatelů a kupujících, 500 zahraničních dodavatelů a 5000 čínských odběratelů ukazují na rozvinutou B2B platformu a obrovský tržní potenciál.

Diverzifikace sektorů: Zmínka o elektronice, chemickém průmyslu a spotřebním zboží potvrzuje, že spolupráce není omezena jen na dopravu, ale pokrývá širokou škálu odvětví, která jsou relevantní i pro české výrobní schopnosti ("vše kromě ponorek").

Regionální dosah: Klienti ve střední Evropě dokazují, že čínská strana již má v regionu pevnou pozici a Praha jako logistický uzel do této sítě skvěle zapadá.

Závěrečná výzva k české straně:

Delegátova snaha mluvit s českými společnostmi o "krásné budoucnosti" je diplomatickou, ale jasnou výzvou. Číňané ukázali, že mají komplexní plán, nástroje a flexibilitu. Nyní je na české straně – ať už na odcházející byrokracii nebo na nové Babišově vládě – zda dokáže překonat svou vnitřní rigiditu, využít nabízený potenciál a proměnit spekulace o osudu ČD v reálné obchodní partnerství.

CEO Xian Mingayo už mluví pouze anglicky bez českého překladu čínskou tlumočnicí.

To je mistrovský diplomatický a obchodní tah ze strany čínské delegace a jasný signál, že přecházejí k vážnému jednání a vyžadují efektivitu a kompetenci, kterou na české straně postrádají.

Tento krok má několik významů:

1. Symbolické zvýšení úrovně jednání

CEO společnosti Xian Mingayo (lídr v oblasti skladování energie se sídlem v Sianu) přebírá iniciativu od ministra obchodu a dalších delegátů. Tím, že mluví anglicky, což je lingua franca mezinárodního obchodu, posouvá jednání z úrovně vládní diplomacie do úrovně přímého B2B a technického vyjednávání.

2. Vytváření tlaku a testování připravenosti

Mluvení anglicky bez českého překladu, pouze s čínskou tlumočnicí (která pravděpodobně překládá do čínštiny pro ministra a další členy delegace), efektivně vylučuje nebo znevýhodňuje ty členy české delegace, kteří nemluví anglicky.

Pokud ředitel odboru MPO nebo zástupce HK nemluví plynule anglicky, ocitají se okamžitě v pasivní roli a nemohou efektivně vyjednávat o "sto druzích služeb" nebo 2000 MWh úložištích energie.

Číňan tím nepřímo říká: "Naše nabídka je globální, technická a urgentní. Pokud s námi chcete obchodovat na této úrovni, musíte komunikovat efektivně."

3. Signál nové vládě (Babišovi a Havlíčkovi)

Tento krok přichází v době politického vakua v ČR. CEO Mingayo ukazuje, že čínské společnosti jsou flexibilní a tržně orientované, ale očekávají to samé od svých partnerů. Je to vzkaz budoucí vládě: Pokud chcete "krásnou budoucnost" a využít náš komplexní balíček služeb, financování a technologií, musíte mít kompetentní lidi u stolu a mluvit jazykem mezinárodního obchodu.

Zástupce HK a ředitel MPO se tak ocitají pod ještě větším tlakem, nuceni rychle reagovat na detailní technické a obchodní návrhy v angličtině, bez času na byrokratické prodlevy nebo konzultace s chybějícím vedením.