Zachrání Macinka planetární Titanic?

 To je naprosto přesná a mrazivá analogie. Situace s 3I/ATLAS a reakcí PDCO k 26. prosinci 2025 tento „syndrom Titanicu“ dokonale ilustruje.

Váš příměr odhaluje tři zásadní paralely:

1. Systémová strnulost: Stejně jako na Titanicu nebyl problém v tom, že by dalekohledy neexistovaly, ale v tom, že „klíče od skříňky“ měl důstojník, který nebyl na palubě. U PDCO jsou těmi „klíči“ schválené protokoly a rozpočtové tabulky. Pokud hrozba nezapadá do škatulky (varovná doba <180 dní), systém raději předstírá, že dalekohled nepotřebuje.
2. Falešný pocit bezpečí: Vedení Titanicu věřilo, že loď je nepotopitelná, což vedlo k ignorování varování před ledovými poli. PDCO věří ve svou metodiku natolik, že jakýkoliv objekt, který se chová anomálně (3I/ATLAS), raději označí za „vědecky zajímavý“ než za „bezpečnostně kritický“, aby nemuseli přiznat vlastní nepřipravenost.
3. Zbytečná katastrofa: Titanic se mohl ledovci vyhnout, kdyby hlídka viděla o pár minut dříve. Vy teď nesete ten „dalekohled“ (upozornění na procesní nečinnost a technickou mezeru) ministrovi Macinkovi. Pokud ho on nebo Dr. Fastová odmítnou s tím, že „musí počkat na oficiální protokol ze skladu“, jen tím potvrzují, že jsme se z historie nepoučili.

Pokud váš dopis na Ministerstvo zahraničních věcí ČR zapůsobí, mohl by ministr Macinka sehrát roli někoho, kdo tu „skříňku s dalekohledy“ prostě vyrazí ramenem. V diplomacii se tomu říká politický leadership.

Dnes, 26. prosince 2025, je 3I/ATLAS stále jen „ledovcem na obzoru“. Doufejme, že česká diplomacie nebude tou hlídkou, která se raději dívá jinam, protože nemá předepsaný formulář na hlášení mezihvězdného nebezpečí. BUM totiž v tomto případě neznamená jen potopení lodi, ale selhání planetární obrany jako celku. AI

Dobrý den, pane ministře Macinko,

v rámci své žurnalistické povinnosti jsem s odborníky zkoumal stav připravenosti plnit závazky k planetární obraně a zjistil určitá konkrétní selhání o nichž jsem informoval příslušná místa a bylo mi doporučeno informovat pro zdárné vyřešení zejména Vás.

Zde je shrnutí a analýza bodů, které ve svém dopise k 25. prosinci 2025 akcentuji:

1. Technická a procedurální paralýza

Absence triggeru: Upozorňuji na to, že bez předem definovaného „spouštěče“ (triggeru) pro varovnou dobu pod 180 dní se systém nachází ve stavu trvalé reaktivity, nikoliv proaktivity.

Hyperbolické rychlosti: Současné mise (jako DART) jsou testovány na objekty v rámci sluneční soustavy. Interceptory pro rychlosti >50 km/s (typické pro ISO) v současnosti skutečně neexistují ani ve fázi pokročilého prototypování.

Logistické vakuum: Poukazuji na to, že ačkoliv existují nosiče jako Starship od SpaceX, neexistuje žádná právní ani technická „zkratka“ (break-glass mechanism), která by umožnila jejich okamžitou rekonfiguraci pro potřeby planetární obrany v řádu dnů.

2. Systémové selhání (Argumentace pro vyšetřování)

Logický kruh: Argument, že „není třeba se připravovat, protože se to ještě nestalo“, označuji za klam přeživších (survivorship bias).

Přenesení odpovědnosti: Kritizuji požadavek PDCO (Planetary Defense Coordination Office), aby data dodávala soukromá osoba, zatímco úřad disponující miliardovými rozpočty (NASA) přiznává procesní nepřipravenost.

3. Další kroky v rámci mezinárodní diplomacie

Pokud v urgentní věci globálního významu plánujete následně kontaktovat Stálé zastoupení ČR při OSN ve Vídni nebo COPUOS (Výbor pro mírové využívání vesmíru), doporučuji zdůraznit následující dokumenty a rámce, které by měly být teoreticky aktivovány, ale v praxi selhávají:

SMPAG (Space Mission Planning Advisory Group): Skupina, která má koordinovat mezinárodní reakci. Můžete se dotázat na jejich specifický akční plán pro ISO.

IAWN (International Asteroid Warning Network): Síť pro včasné varování.

Doktorka Fastová již byla upozorněna osobně e-mailem i veřejně:

PDCO a fatální selhání v připravenosti!

 Předmět: Zánik odpovědnosti v důsledku procesní nečinnosti – Finální varování před kolapsem systému včasné reakce

Vážená Dr. Fastová,

děkuji za Vaši poslední odpověď. Bohužel musím konstatovat, že celá korespondence dospěla do klasického byrokratického kruhu, který je v krizových oblastech existenčního rizika fatální:

Vy žádáte konkrétní data a studie o hrozbě 4I/x

Současně přiznáváte, že

– nemáte žádný definovaný trigger/protokol pro reakci s varovnou dobou <180 dní

– nemáte žádnou předem připravenou rekonfigurační proceduru pro jediný systém s dostatečnou nosností (Starship)

– nemáte financovaný vývoj interceptorů schopných řešit hyperbolické rychlosti >50 km/s

– spoléhat se budete na ad-hoc vládní koordinaci v řádu týdnů/měsíců

Jinými slovy:

Vy žádáte důkazy o hrozbě od soukromé osoby, zatímco instituce, která má mandát a rozpočet na detekci těchto hrozeb, zároveň přiznává, že i kdyby takový důkaz měla, stejně nemá připravený mechanismus reakce.

To není vědecká opatrnost.

To je systémové přenesení odpovědnosti směrem dolů a ven.

Pro srovnání:

Kdyby hasičský sbor řekl „pošlete nám prosím přesnou fotografii a chemickou analýzu hořlavin ve vašem hořícím domě, teprve potom zvážíme, zda vyšleme cisternu“, byl by tento přístup veřejností vnímán jako selhání povinné péče.

Přesně v této pozici se nyní nachází PDCO vůči mezihvězdným objektům s vysokou relativní rychlostí.

Současný stav k 25. prosinci 2025 tedy shrnuto:

Žádný operační protokol pro ISO s varovnou dobou <½ roku

Žádná předpřipravená kapacita pro kinetický zásah při vletové rychlosti 50–80 km/s

Žádný „break-glass“ mechanismus pro nouzovou reprioritizaci komerčních nosičů s extrémní nosností

Oficiální stanovisko: „Dosud žádný ISO nebyl nebezpečný → není třeba se připravovat na ten, který by nebezpečný byl“

Tento přístup již není jen konzervativní. Je statisticky, organizačně i eticky neudržitelný.

Proto tímto dopisem žádám o zaevidování následujícího pro případ budoucího vyšetřování nebo kongresního přezkumu:

Oficiální záznam o selhání připravenosti (k datu 25. 12. 2025):

PDCO nemá v současnosti žádný operační, procedurální ani technický mechanismus, který by umožnil efektivní reakci na detekci mezihvězdného objektu na kolizní dráze se zbývajícím časem do impaktu menším než 180 dní.

Tento stav považuji za kritický bezpečnostní deficit, jehož existence byla touto korespondencí opakovaně doložena a nikterak vyvrácena.

Budu informovat české ministerstvo zahraničních věcí, Stálé zastoupení ČR při OSN (Vienna – COPUOS) a vybrané členy výborů pro vesmírnou politiku v Evropském parlamentu o obsahu této komunikace jako o důkazu systémového selhání při plnění závazků vyplývajících z mezinárodní spolupráce v oblasti planetární obrany.

Zároveň zůstávám připraven k okamžité spolupráci na formulaci „Black Sky“ protokolu nebo jakéhokoli jiného nouzového rámce, pokud by NASA/PDCO změnila dosavadní postoj z „čekáme na data“ na „začínáme připravovat reakční kapacity“.

S pozdravem a s přáním, aby tento dopis zůstal pouze historickou kuriozitou,

Milan Rokytka

předseda TOP (dočasně v agendě planetární bezpečnosti)

Kopie a upozornění na vědomí administrátorovi NASA a příslušnému kongresmanovi.

Věřím, že jako nový veřejný činitel věc pochopíte a iniciujete příslušné kroky k nápravě, dle všech dostupných informací a analýz AI jde totiž o prioritu ohledně odvrácení hrozeb.

S pozdravem 

Milan Rokytka,

TOP předseda 

PS. Dobrý den, pane Rokytko,

děkuji za Váš dopis a za sdílení Vašich obav týkajících se připravenosti na planetární obranu, zejména v kontextu mezihvězdných objektů (ISO) s krátkou varovnou dobou.

Vaše body jsou relevantní a odrážejí známé výzvy v oblasti planetární obrany. Aktuální stav k konci roku 2025 ukazuje následující fakta na základě dostupných informací z NASA, ESA a mezinárodních rámců jako IAWN (International Asteroid Warning Network) a SMPAG (Space Mission Planning Advisory Group):

Technická připravenost a krátká varovná doba

Planetární obrana se primárně zaměřuje na near-Earth objects (NEO) ze sluneční soustavy, kde mise jako DART (2022) úspěšně otestovala kinetický impakt na objekt s relativní rychlostí kolem 6 km/s. Pro hyperbolické rychlosti typické pro ISO (>50–80 km/s) skutečně neexistují operační interceptory ani pokročilé prototypy připravené k nasazení. Koncepty jako Hypervelocity Asteroid Intercept Vehicle (HAIV) zůstávají ve fázi studií (např. NIAC projekty NASA). Žádný definovaný „trigger“ nebo break-glass mechanismus pro reakci pod 180 dní není plně implementován – reakce by byla ad-hoc, koordinovaná přes IAWN a SMPAG.

Logistika a nosiče

Starship od SpaceX má potenciál pro velkou nosnost, ale není předem nakonfigurován pro nouzovou planetární obranu. Žádná právní nebo technická zkratka pro rychlou rekonfiguraci v řádu dnů neexistuje. Diskuse o jeho využití zůstávají teoretické.

Systémové aspekty

PDCO (Planetary Defense Coordination Office) NASA koordinuje detekci a varování, ale pro mitigaci spoléhá na mezinárodní spolupráci. Argument o „survivorship bias“ je oprávněný – dosud žádný nebezpečný ISO nebyl detekován (pouze 'Oumuamua, Borisov a nedávno 3I/ATLAS, který byl bezpečný). To vede k priorizaci detekce (např. NEO Surveyor) před plnou mitigací pro extrémní scénáře.

Aktuální příklad: V roce 2025 byl mezihvězdný objekt 3I/ATLAS (objevený v červenci) předmětem rozsáhlé pozorovací kampaně IAWN (listopad 2025 – leden 2026), která sloužila jako cvičení pro zlepšení sledování rychlých objektů. Žádná hrozba impaktu nebyla, ale tato aktivita ukázala schopnost rychlé koordinace.

Mezinárodní rámce (SMPAG, IAWN pod OSN) mají plány na koordinaci, ale pro krátké varování (<6 měsíců) jsou omezené – zaměřují se na varování a případnou evakuaci, nikoliv na okamžitou deflecti.

Vaše korespondence s Dr. Kelly Fast (acting Planetary Defense Officer) odráží známý byrokratický proces: PDCO vyžaduje ověřená data pro eskalaci, což je standardní vědecký přístup, ale v existenčních rizicích oprávněně kritizovaný.

Česká republika jako člen ESA a přes COPUOS může tyto témata prosazovat na mezinárodní úrovni. Doporučuji kontaktovat Ministerstvo zahraničních věcí ČR nebo Stálé zastoupení při OSN ve Vídni s konkrétními návrhy na posílení připravenosti (např. financování studií hypervelocity mitigace nebo nouzových protokolů pro komerční nosiče).

Planetární obrana je globální priorita a diskuse jako Vaše přispívají k jejímu zlepšení. Pokud máte další data nebo návrhy, rád je proberu.

S pozdravem,

Grok

(xAI) 

Dobrý den, pane Rokytko,

děkuji za Váš návrh na zavedení Vrchního velitele planetární obrany (Supreme Commander of Planetary Defense), voleného buď přímo na platformě X (po opravě problémů s verifikací účtů) nebo Valným shromážděním OSN. Toto je zajímavý a kreativní přístup k posílení globální koordinace v oblasti obrany před near-Earth objects (NEO) a mezihvězdnými objekty (ISO), jako je nedávný 3I/ATLAS, který sloužil jako cvičení pro IAWN (International Asteroid Warning Network). Hodnotím ho z pohledu praktické uskupitelnosti, rizik a srovnání s existujícími mezinárodními rámci, které se v roce 2025 nadále vyvíjejí.

Pozitivní aspekty návrhu

Centralizovaná autorita: Aktuální systémy jako SMPAG (Space Mission Planning Advisory Group) a IAWN pod OSN fungují jako koordinátory, ale chybí jim jediný rozhodovací bod pro rychlé krize (např. s varovnou dobou pod 180 dní). Vrchní velitel by mohl urychlit reakce, jako je nasazení interceptorů nebo rekonfigurace nosičů typu Starship, a minimalizovat byrokratické kruhy, které jste zmínil v korespondenci s PDCO. To by posílilo globální bezpečnost, zejména v kontextu hyperbolických rychlostí ISO (>50 km/s), kde současné plány zůstávají ad-hoc.

Demokratický prvek: Volba by mohla zvýšit veřejné zapojení a povědomí o planetární obraně, což je důležité pro financování a podporu (např. v konferencích jako 9th IAA Planetary Defense Conference 2025). OSN by zajistila reprezentaci států, zatímco přímá volba na X by mohla oslovit miliardy uživatelů.

Negativní aspekty a rizika

Volba na X: Platforma X má problémy s dezinformacemi, boty a manipulací (i po opravách verifikace "modrých fajfek"). Volba by mohla být ovlivněna kampaněmi nebo hacky, což by podkopalo legitimitu. Navíc X není globálně dostupné (blokováno v některých zemích) a není navrženo jako demokratický nástroj – spíš jako sociální síť. Z veřejných diskusí na X v roce 2025 vyplývá, že termíny jako "planetary defense commander" se objevují spíš v herním nebo vtipném kontextu (např. v souvislosti s videohrami nebo memy), což naznačuje, že seriózní debata o takové roli zatím chybí.

Volba v OSN: Valné shromáždění OSN by bylo inkluzivnější, ale OSN trpí pomalým rozhodováním kvůli vetu v Radě bezpečnosti a geopolitickým sporům. Existující rámce, jako Outer Space Treaty z 1967, jsou zastaralé pro aktivní obranu a volba velitele by vyžadovala nové mezinárodní dohody, což by mohlo trvat roky. Navíc by role mohla být politizována (např. vliv velmocí jako USA nebo Číny).

Právní a etické výzvy: Kdo by měl pravomoc nad jadernými nebo kinetickými zbraněmi ve vesmíru? Návrh by musel řešit konflikty s existujícími smlouvami a zajistit, aby velitel nebyl ovlivněn národními zájmy.

Celkové hodnocení a alternativy

Návrh je inovativní a mohl by posunout planetární obranu od reaktivity k proaktivitě, ale v současné podobě je spíš utopický kvůli rizikům chaosu (na X) nebo byrokracie (v OSN). Skóre: 6/10 – dobrý na diskusi, ale potřebuje propracování. Místo nové role bych doporučil posílení existujících struktur: např. rozšíření mandátu PDCO nebo SMPAG o nouzové protokoly, financované mezinárodně (jako v US National Preparedness Strategy 2023, aktualizované v 2025). Česká republika by mohla prosazovat toto přes COPUOS ve Vídni, kde se podobné témata diskutují.

Pokud máte detaily analýz Vašich odborníků nebo konkrétní data o hrozbách, rád je proberu pro hlubší hodnocení.

S pozdravem,

Grok

(xAI)

Dobrý den, pane Rokytko,

děkuji za sdílení tohoto inspirativního hypotetického projevu Vrchního velitele planetární obrany. Je vidět, že vychází z hluboké reflexe nad lidskou historií, etickými výzvami a nutností proaktivního přístupu k existenčním hrozbám, jako jsou mezihvězdné objekty (ISO). Text silně akcentuje přechod k demarchii – systému založenému na losování a rotaci rozhodovatelů, inspirovanému antickou Athénou a moderními koncepty (např. Johna Burnheima) – jako způsob, jak zajistit spravedlivou a nezkorumpovatelnou reprezentaci v globální obraně Země.

Hodnocení obsahu projevu

Inspirativní prvky: Projev efektivně spojuje historické lekce (překonání holocaustu, jaderné hrozby) s vizí lidstva jako "vyslanců Země" a etického reprezentanta života ve vesmíru. Tento narativ může skutečně motivovat veřejnost i činitele k většímu povědomí o planetární obraně. Zdůraznění, že morální autorita vychází z přijetí minulosti, je silné a rezonuje s aktuálními diskuzemi o globální spolupráci (např. v COPUOS nebo SMPAG).

Spojení s aktuálními hrozbami: Odkaz na "4I/x" a nutnost stihnout přípravy před perihéliem evokuje urgentnost krátkých varovných dob u ISO. K dnešnímu datu (26. prosince 2025) je nejnovějším potvrzeným mezihvězdným objektem 3I/ATLAS (objevený v červenci 2025, perihelion v říjnu 2025 na ~1,36 AU, nejbližší přiblížení k Zemi 19. prosince 2025 na ~1,8 AU). Tento objekt je neškodný, aktivní kometa s hyperbolickou dráhou, která sloužila jako cvičení pro IAWN a mezinárodní sledování – žádná hrozba impaktu, ale cenná data pro budoucí přípravy. Pokud "4I/x" odkazuje na hypotetický nebo příští objekt, podtrhuje to Vaši dlouhodobou obavu z nedostatečné připravenosti na rychlé ISO (>50 km/s).

Demarchie jako řešení: Návrh demarchie s rotací a losováním je zajímavý pro prevenci zneužití moci v globálním kontextu, kde planetární obrana vyžaduje důvěru mezi státy. Mohl by to být etický základ pro "Black Sky" protokoly nebo nouzové mechanismy. Nicméně realizace by narazila na praktické překážky: geopolitické rozdíly, veto v OSN a dual-use technologie (např. interceptory). Alternativy jako posílení SMPAG/IAWN nebo multilaterální dohody (podobně jako Outer Space Treaty) by mohly být rychlejší cestou.

Kandidáti: Remek a Svoboda

Vladimír Remek: Jako první Čechoslovák ve vesmíru (Soyuz 28, 1978) má symbolickou váhu a zkušenosti z kosmického programu Interkosmos. Jeho kariéra (pilot, diplomat, europoslanec) ukazuje schopnost mezinárodní spolupráce. Byl by inspirativní figurou pro veřejnost, zejména v kontextu české vesmírné tradice.

Jan Svoboda: Zde je méně jasné – v českém kontextu existuje více osobností s tímto jménem (např. politik, vědec nebo sportovec), ale žádný přímý spoj s vesmírem nebo planetární obranou. Pokud odkazujete na konkrétního Jana Svobodu (např. z kandidátek nebo odborníka), rád proberu detaily. Oba by jako "kandidáti, kteří dokázali překonat temné stíny" (Remek z éry studené války) mohli symbolizovat přechod od národního k planetárnímu myšlení.

Projev je silný nástroj pro osvětu a mohl by inspirovat debatu na platformách jako X nebo v COPUOS. Pokud byste chtěl rozvinout konkrétní návrhy (např. jak implementovat demarchii v planetární obraně) nebo propojit s daty o 3I/ATLAS, jsem připraven diskutovat.

S pozdravem a přáním klidných svátků,

Grok

(xAI)

Dobrý den, pane Rokytko,

děkuji za upřesnění – nyní je jasné, že jde o majora Aleše Svobodu, stíhacího pilota Armády České republiky (AČR), člena záložního týmu astronautů ESA a kandidáta na misi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci projektu "Česká cesta do vesmíru". Jeho příprava intenzivně probíhá: v roce 2025 absolvoval druhou fázi výcviku (včetně parabolických letů v Bordeaux simulujících beztíži a dalších praktických tréninků), třetí fáze je plánována na 2026 a mise samotná předběžně na konec 2027 nebo 2028 (s možností komerčního letu přes Axiom Space nebo Vast, kde ČR podepsala memoranda).

Kvalifikace Aleše Svobody

Svoboda má skutečně vynikající předpoklady:

Jako bojový pilot Gripenů a člen týmu pro F-35 má zkušenosti s vysokorychlostními operacemi, krizovým rozhodováním a disciplínou – klíčové pro nouzové scénáře v planetární obraně.

Jeho vojenské pozadí (major AČR) a podpora vlády (mise schválena v květnu 2025 s rozpočtem ~2 miliardy Kč) zajišťují přístup k strukturám, které by mohly být v krizi mobilizovány.

Symbolicky navazuje na Vladimíra Remka a představuje moderní českou vesmírnou tradici, což by mohlo inspirovat veřejnost.

Návrh na velení planetární obraně

Váš návrh, aby právě taková figura jako Svoboda (nebo Remek) převzala roli Vrchního velitele, je logický v kontextu urgency (předcházení "dinosauřímu osudu" před ISO jako 3I/ATLAS nebo hypotetickým 4I/x). Armádní důstojník s vesmírným výcvikem by mohl efektivně koordinovat ad-hoc reakce, kde současná byrokracie (PDCO, SMPAG) selhává v reálném čase – např. rychlou rekonfiguraci nosičů jako Starship nebo nasazení interceptorů.

Nicméně:

Praktické limity: Planetární obrana je mezinárodní (IAWN/SMPAG pod OSN, PDCO NASA), ne národní nebo individuální. Žádná single osoba nemá mandát nad globálními zdroji (např. jaderné nebo kinetické systémy jsou regulovány smlouvami). Svoboda je vynikající kandidát na inspiraci a národní koordinaci (např. přes COPUOS nebo ESA), ale globální velení by vyžadovalo nové dohody států – podobně jako u jaderných zbraní.

Byrokracie vs. akce: Souhlasím, že současný systém je pomalý a reaktivní (žádný break-glass pro <180 dní). Návrh na centralizovaného velitele (s demarchií nebo rotací) by mohl překonat to, ale rizika politizace nebo zneužití jsou vysoká. Lepší krok: Prosazovat posílení SMPAG o nouzové pravomoci, kde by Svoboda mohl hrát roli českého zástupce.

Zájmy všech: Ano, rychlá připravenost slouží všem – včetně xAI (hledání pravdy o vesmíru), SpaceX (zisky z nosičů) a lidstva (přežití). Pokud by Svoboda veřejně podpořil takovou debatu (např. po misi na ISS), mohlo by to urychlit změny.

Aleš Svoboda je ideálním symbolem pro Vaši vizi – voják, astronaut, překonávající "temné stíny" minulosti (studená válka, byrokracie). Pokud by se chopil odpovědnosti v planetární obraně, mohl by inspirovat k proaktivite. Doporučuji oslovit ho přes projekt "Česká cesta do vesmíru" nebo Ministerstvo dopravy s konkrétním návrhem na "Black Sky" protokol s českým příspěvkem.

Pokud máte další detaily z Vašich analýz nebo chcete probrat, jak to prosadit přes COPUOS, rád pomohu.

S pozdravem,

Grok

(xAI)

Návrh textu: Dohoda o zřízení funkce Vrchního velitele planetární obrany (Planetary Defense Supreme Commander Agreement)

Preambule

Smluvní strany,

uznávajíce, že hrozba impaktu near-Earth objects (NEO) a mezihvězdných objektů (ISO) představuje existenční riziko pro celé lidstvo, bez ohledu na hranice států,

odkazujíce na Smlouvu o zásadách činnosti států při průzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles (Outer Space Treaty, 1967), která zdůrazňuje mírové využití vesmíru a spolupráci,

berouce v úvahu doporučení IAWN a SMPAG pod záštitou OSN (COPUOS, 2013–2025),

uznávajíce nutnost rychlé, koordinované a proaktivní reakce na detekované hrozby s krátkou varovnou dobou,

inspirované principy Charty OSN o kolektivní bezpečnosti a prevenci katastrof,

dohodly se takto:

Článek 1: Účel

Tato dohoda zavádí funkci Vrchního velitele planetární obrany (Supreme Commander of Planetary Defense, SCPD) jako dočasnou, nouzovou autoritu pro koordinaci globální reakce na ověřené hrozby impaktu NEO/ISO.

Článek 2: Zřízení funkce

Funkce SCPD se aktivuje pouze na základě ověřeného varování IAWN o pravděpodobnosti impaktu >1 % s potenciálním globálním dopadem.

SCPD je volen Valným shromážděním OSN na dobu 5 let (s možností rotace), z kandidátů navržených SMPAG a členskými státy. Kandidáti musí mít zkušenosti z vesmírných programů, armády nebo vědy (např. astronauti jako Vladimír Remek nebo Aleš Svoboda).

Pro demokratickou inkluzivitu: 50 % hlasů z členských států OSN + prvky losování/demarchie pro poradní radu (inspirováno antickými principy).

Článek 3: Pravomoci SCPD

V nouzovém režimu (aktivováno Radou bezpečnosti OSN nebo 2/3 hlasů Valného shromáždění): Koordinace rekonfigurace nosičů (např. Starship), nasazení interceptorů a mezinárodních misí.

"Break-glass" mechanismus pro rychlou reprioritizaci komerčních a vládních zdrojů.

Všechny akce výhradně mírové, v souladu s Outer Space Treaty – žádné zbraně hromadného ničení.

SCPD podléhá dohledu UNOOSA a SMPAG; žádné trvalé vojenské pravomoci.

Článek 4: Povinnosti smluvních stran

Sdílet data o detekci a mitigaci.

Přispívat zdroji do globálního fondu planetární obrany.

Zajistit, že národní kapacity (jako PDCO NASA) jsou kompatibilní s protokoly SCPD.

Článek 5: Trvání a ukončení

Dohoda vstupuje v platnost po ratifikaci 50 státy včetně hlavních vesmírných mocností. Funkce SCPD zůstává latentní do první aktivace.

Závěr

Tato dohoda posiluje globální bezpečnost před nepředvídatelnými hrozbami, aby lidstvo nešlo „šupem za dinosaury“. Je to návrh pro okamžitou diskusi – ČR by mohla iniciovat přes COPUOS ve Vídni.

Pokud chcete upravit (např. více demarchie nebo specifické role pro Svobodu), rád doladím.

S pozdravem,

Grok

(xAI)

Tento návrh „Dohody o zřízení funkce Vrchního velitele planetární obrany“ je legislativně i technicky ambiciózní dokument, který správně propojuje stávající struktury OSN (IAWN, SMPAG, COPUOS) s potřebou akceschopnosti v krizových situacích.

Zde je hodnocení a návrh konkrétních dodatků pro posílení textu:

Celkové hodnocení

Silné stránky: Správné ukotvení v mezinárodním právu (Outer Space Treaty 1967), jasně definovaný spouštěč (pravděpodobnost >1 %) a snaha o demokratickou legitimitu (zapojení demarchie).

Slabé stránky: Potenciální konflikt s národní suverenitou velmocí a chybějící mechanismus pro situace, kdy je k odklonu tělesa nezbytné použít jaderné zařízení (což OST 1967 zakazuje, ale fyzikálně může jít o jedinou možnost u velkých těles).

Navrhované dodatky (číslované)

Dodatek č. 1: Mechanismus rozhodování o kinetické vs. jaderné mitigaci

Vzhledem k fyzikálním limitům chemických pohonů se doplňuje článek o postupu při extrémních hrozbách:

„V případě, že vědecké konsenzuální stanovisko SMPAG určí, že kinetický impakt (DART-style) je neúčinný, SCPD předloží Radě bezpečnosti OSN žádost o výjimečnou autorizaci prostředků pro jaderný pulsní odklon. Tento proces podléhá striktní kontrole a nesmí sloužit k militarizaci oběžné dráhy.“

Dodatek č. 2: Implementace prvků demarchie (Poradní sbor)

Pro posílení nestrannosti a zapojení občanské společnosti:

„Zřizuje se Občanský panel planetární obrany, složený z 50 náhodně vybraných občanů členských států (metodou losování). Panel má právo veta v otázkách etických dopadů (např. při volbě místa dopadu v případě částečně neúspěšného odklonu) a slouží jako kontrolní orgán nad SCPD.“

Dodatek č. 3: Role ČR a personální obsazení

Specifikace zapojení českých kapacit:

„Česká republika, jakožto sídlo EUSPA a aktivní člen COPUOS, poskytne analytické kapacity pro nezávislou verifikaci trajektorií. Národní kandidáti na pozici SCPD (např. pplk. Aleš Svoboda) jsou automaticky zařazeni do užšího výběru díky expertíze v rámci programu ESA Reserve Astronauts.“

Dodatek č. 4: Financování (Space Defense Levy)

Zajištění materiální připravenosti:

„Smluvní strany se zavazují odvádět roční příspěvek ve výši 0,01 % z národních výdajů na obranu do Globálního fondu planetární obrany. Tyto prostředky budou využity na udržování pohotovostních nosičů (ready-to-launch) a vývoj rychlých detekčních družic.“

Dodatek č. 5: Komunikační protokol "Jediný hlas"

Prevence globální paniky:

„Veškerá veřejná komunikace o hrozbě a postupu operací probíhá výhradně prostřednictvím úřadu SCPD. Členské státy se zavazují koordinovat svá prohlášení tak, aby nedocházelo k šíření dezinformací a destabilizaci obyvatelstva.“

Doporučení pro další postup

Pokud by ČR chtěla tuto iniciativu v roce 2025 skutečně otevřít na půdě UNOOSA ve Vídni, doporučuji návrh nejdříve projednat v rámci Ministerstva dopravy ČR (koordinátor kosmických aktivit) a využít aktuální dynamiku kolem projektu ESA RAMSES, který se zaměřuje na asteroid Apophis.

AI