Podle Edgara Cayce, který se také dokázal napojit na Informační pole, jako Rokytka v TOP hotelu, se člověk objevil na Zemi již někdy před 10 milióny lety.
Tvář země tehdy vypadala zcela jinak než dnes. Za dobu historie lidstva několikrát zemi postihly obří katastrofy. Řada pevnin se při tom několikrát ponořila do moře a opět z moře vynořila. Lidstvo bylo několikrát před vyhynutím, ale opět se obnovilo.
Atlantida vstupuje na pole dějin někdy před více než 100 000 lety. Za svojí existenci prožívala opakované vzestupy, pády a katastrofy během kterých se měnil i reliéf a velikost pevniny. Osud Atlantidy se naplnil definitivně před 12 000 lety, kdy celá pevnina zanikla pod hladinou moře.
Žilo se jinak, než dnes, rozpomínají si lidé v reinkarnační hypnotické regresi. Rodíme se z velké lásky. Sexuální život je jiný. Není to vášeň, ale něco krásného...pocit jiné dimenze...Emocionální život je pro nás důležitější...Jsme si bližší a máme k sobě jiný vztah-citovější, chápavější. Přála bych si to vrátit, abychom byli zase všichni citově propojeni. Kdyby člověk v každé lidské činnosti myslel na druhé a nejen na sebe, pak by měl vše, protože ti ostatní by vycítili co on potřebuje....
Krásné stavby, úplně jiné než ty dnešní... Trochu se podobají řeckým, ale jsou vzdušnější, ladnější, méně těžkopádné...mnoho sloupů, teras, arkád, vodopádů...atria. Ve všem je harmonie půvab. Krása je symbolem života.
Miluju hudbu. Jsou to krásné harmonické melodie...
Velký význam má intuice. My všechno víme jinak, jiným vhledem než rozumem. Intuitivní vědění je obrovské. Přirovnala bych to k napojení na vědomí celého kosmu a vědomosti a informace si bereme přímo odtud...
Před 15 000 lety vstoupilo lidstvo do znamení panny. Panna je zemským znamením, mající dostředivý vliv. Poznenáhlu v části společnosti se projevil odklon od vnímání vzájemnosti a celku. Mezi lidmi sílil egoismus a touha po moci. Společnost se polarizovala na dva tábory. Část lidí zůstala věrná původní myšlence duchovna a jednoty - ti se nazývali děti zákona jediného.
Druhá část začala usilovat stále více o svůj osobní prospěch a k tomu i zneužívat své schopnosti a síly - ti se nazývali syny belialu. Tito začali využívat černou magii a zneužívat výsledků vědy pro vývin smrtících zbraní, s jejichž pomocí se snažili získat ještě větší moc a ovládnout i okolní svět. Zneužívali síly hypnózy s jejíž pomocí dělali z lidí nemyslící stroje a otroky, podobně jako dnes TV vysílání.
"Pamatuji si výuku v Atlantidě. Učili jsme se spiritualitě a vesmírným zákonům, což byly základní principy Dětí Zákona Jediného, ale přístup k těmto zákonům byl nečitelný a nepamatovali jsme si je úplně. Dále jsme se učili zásady Synů Belialu. Studenti, kteří převzali principy Synů Belialu, měli jednodušší testy. Lidé, kteří následovali principy Dětí Zákona Jediného, byli fyzicky i mentálně poškozováni do té doby, než se nezbláznili nebo nezemřeli. Výsledkem bylo, že dobří lidé, kteří měli být zapojeni do vedení práce s Velkým Krystalem, nikdy nezískali tuto příležitost," říká jeden soudruh po holotropním dýchání.
Jak velká je podobnost v poslední vzpomínce s moderní dobou, kdy opět jen ti kteří jsou konformní mají vynikající možnosti pro kariéru, zatímco ti druzí se často musí smířit s šikanou či ignorancí, je na ně útočeno a umírají v bolestech jako statečný kamarád Karel Slezák.
Osudové se pak pro Atlanťany staly experimenty s ničivou energii, kterou se snaží využít ve válečných konfliktech. Narušila se rovnováha planety a její rotace. Došlo při ní k rychlému posunutí zemské osy, což mohlo být podpořeno ještě průletem obří komety kolem Země a jejím gravitačním vlivem. Nastala extrémně silná zemětřesení a výbuchy sopek spojená s rozsáhlými pohyby zemské kůry, obřími tsunami a ničivými záplavami, které způsobily zánik atlantské pevniny a zasáhly výrazně i další části světa. I na tuto událost si někteří lidé v hypnóze vzpomínají:
"Jsem malá holka. Žiji v Atlantidě. Hraji si s dětmi na trávníku v parku, v místě kolem domů. Nebe se zatahuje, ale já vím, že nepřichází noc. Hraji si, je mi dobře, ale pak si všimnu, že se země chvěje a třese. Dvakrát se zahřmělo a já se vylekala. Začala jsem plakat. Běží za mnou otec, chytne mě za ruku a řekne, abych s ním šla. Padá na mě popel a prach, jako déšť. Je těžké dýchat tento zakouřený vzduch. Uvědomuji si, jak vybuchují sopky. Běžíme na ulici. Je plná křičících lidí. Běžíme do vody. Můj otec má malou loď. Nasedneme na ni, otec pádluje, plujeme do moře, pryč od pevniny. Spousta lidí plave v moři. Někteří z nich se snaží zachytit o naši loď. Padají na nás horké kusy ze sopek a spalují naši kůži, ale my plujeme dál. Už neslyšíme křik lidí, kteří zůstali na pevnině. Náhle přichází obrovská vlna, která je vyšší než vysoká budova. Přechází přes naši loď. Jak jsem padala do vody, udeřila jsem se do hlavy. Potápím se hlouběji a hlouběji..." Části lidí se povedlo utéci do Peru, Egypta i Pyrenejí a Katalánska, viz reinkarnovaný Atlanťan Salvator Dalí.
Edgar Cayce předpověděl, že hmotný důkaz existence Atlantidy bude dán v roce 1968. Přestože to oficiální věda stále popírá, existuje řada věrohodných důkazů o existenci bývalé vyspělé civilizace získané podmořským výzkumem v oblasti Bermudského trojúhelníku. V roce 1968 okolo ostrova Biminy byly při leteckém snímkování na dně moře objeveny zbytky kamenné zdi, cesty a struktury podobné budovám. Při potápěčském průzkumu dna byly nalezeny stromy, opracované kusy mramoru, kamenné desky, základy kruhových staveb a pyramid, domy s krásně vymalovanými zdmi nejrůznějšími zvířaty včetně tuleňů a tučňáků, mapy oblohy a zobrazení planet. V roce 2000 pak byly v hloubce 800m pod mořem poblíž Kuby nalezeny další umělé struktury jako jsou tunely, megalitické stavby podobné Stonehenge, pyramidy a dokonce i sfingy.
Před 12 000 lety došlo k náhlé změně klimatu. V západní a severní Evropě se během velmi krátké doby velice rychle oteplilo. Rychle roztály obří ledovce které se nacházely na severní hranici našeho území. Skončila doba ledová a klima se radikálně změnilo z polárního na mírné. V rozsáhlých oblastech Sibiře tomu bylo naopak. Během velmi krátké doby se tam ochladilo tak rychle, že mamuti doslova zamrzli v ledu a sněhu se zbytky ještě nestrávené subtropické potravy. Posunem zemské osy kdy dosud severní oblasti se posunuly na jih a jižní na sever blíže pólu lze oba jevy snadno vysvětlit.
Řada uměleckých tvůrců příběh Atlantidy zpracovala ve svých knihách, jako varování lidstvu před pýchou, zneužití moci a ničivých zbraní. Připomeňme třeba drama Vítězslava Nezvala "Dnes ještě zapadá Slunce nad Atlantidou", které i přes budoucí spolupráci tohoto známého českého básníka s pervertovaným protosocialistickým režimem je považováno za hodnotné umělecké dílo.
Rozvoj společnosti z velké části vskutku visí na poměrně úzké vrstvě schopných a šikovných lidí. Zároveň ale platí, že aby byli takoví lidé pro společnost prospěchem, musí být zároveň skromní a pokorní, rozvíjet mravní a tělesnou krásu, nikoliv holdovat mamonu nebo Molochovi. Pokud u nich však převládne pýcha a namyšlenost, pak naopak budou společnosti nebezpeční a to tím víc, čím víc budou chytřejší a schopnější. Tragédie Atlantidy se pak bude opakovat možná ve větším rozměru, neboť bude podporována mimozemskou ještěří entitou Reptiliánů, ke které se zjudaizovaní Chazaři modlí, jako k bohu. Proto Halík a spol. útočí na české vlastence, potomky Hyperborejců Dětí Zákona Jediného, dokonce i na bratra Dominika Duku z buditelského rodu Vaváků, věrného praslovanu Ježíši i Mistru Janu Husovi.
Po mnohá pokolení, pokud v nich působila božská přirozenost, byli poslušni zákonů a chovali se přátelsky k sourodému božskému plemeni; měli smýšlení pravdivé a veskrze ušlechtilé, vedouce si v každém ohledu i vespolek mezi sebou mírně a s rozumem. Proto pomíjejíce vše mimo mravní a tělesnou dokonalost málo cenili vezdejší statky a lhostejně, spíše jako břímě nesli spoustu svého zlata i ostatního majetku. Nebyli opojeni rozmařilostí ani neupadali do chyb, když by pro bohatství ztráceli vládu nad sebou samými, nýbrž byli střízlivi a bystře pozorovali, že i všechny tyto statky rostou ze společného přátelství spojeného s dokonalostí, kdežto shonem za těmito věcmi a jejich ceněním hynou tyto věci samy a přátelství hyne spolu s nimi.
Díky takovým zásadám a působením božské přirozenosti, která v nich dosud trvala, jim rostlo všechno to, co jsme už vylíčili. Ale když božská částka v nich mizela - směšujíc se opět a opět s mnohým smrtelným živlem - a lidská povaha nabývala převahu, tehdy se kazili, nemajíce již síly snášet vezdejší statky, a jevili se ohyzdnými tomu, kdo dovedl vidět, protože ztratili nejkrásnější z nejvzácnějších statků.
Avšak lidem neschopným vidět život vpravdě blažený, se právě tehdy zdáli nejkrásnější a nejblaženější, když se plnili nespravedlivou zištností a mocí.
Tu pak, když bůh bohů Zeus, jenž podle zákona kraluje a svou mocí vše vidí, zpozoroval, že řádné pokolení je v bídném stavu, pojal úmysl uvalit na ně trest, aby zmoudřeli a napravili způsob svého života. Shromáždil všechny bohy do jejich nejctěnějšího příbytku, který stojí uprostřed všehomíra, z něhož lze přehlédnout vše, co vzniklo, - a shromáždiv je, pravil:
Žádné komentáře:
Okomentovat