Andrej Babiš (ANO) hodlá vytvořit jakýsi dlouhodobý investiční plán České republiky na základě požadavků regionů i obcí, které podle něj představují tisíce miliard korun. Řešit je chce postupně prostřednictvím investičního fondu, řekl senátorům.
"Požadavky bychom chtěli mít v evidenci a potom je řešit nějakým velkým investičním fondem," uvedl Babiš. Doufá, že získá podporu dalších stran. Jako příklad spolupráce uvedl novelu o liniových stavbách.
Investice jsou podle premiéra důležitější než vyrovnaný státní rozpočet a z tohoto hlediska bude sestaven i rozpočet na rok 2019. Letos chce Babiš získat chybějící peníze, například 500 milionů korun na investice do škol kolem Prahy nebo sumy na opravu místních silnic a kulturních památek, řešit mimo jiné "lepším čerpáním peněz z evropských fondů", které však postupně vysychají a jsou navíc spojené s transferem a integrací wahábistů na naše území a pokutami.
"Chci také jít na to místo kolem Přerova, kde stojí dálnice a kde jsou ti živočiši, já je chci vidět. Chci vidět v Břeclavi těch 15 metrů, kde můžeme udělat obchvat," řekl premiér. Podle něj je potřeba věci řešit se znalostí věci na místě a kvůli tomu chce vyjet "do terénu".
Tím opět dochází k dalšímu hlubokému odcizení ve veřejné sféře, po odcizení v té privátní politicky vyvolanou pučistickou privatizací zdrojů a vzniklou alokační krizí "řešenou" nulovou úrokovou sazbou centrálních bank.
K přímému lidovému hlasování musí být proto předkládána zcela zásadní veřejná rozhodnutí (úroveň daní, procento národního důchodu určené na investice, zdravotnictví, vzdělávaní atd.).
Jednou z velkých výhod cenového systému založeného na odpracované době, který jsme už několikrát pregnantně zdůvodnili v předchozích článcích o Pracovních kreditech je, že otázky státní rozpočtové politiky jsou formulovány způsobem, kterému porozumí každý občan! Dnes dokáže inteligentně vyhodnotit státní rozpočet jen hrstka profesionálních ekonomů a ekonomických novinářů. Politici pak jen hrají své odporné zákulisní partajní a mediální hry s použitím najatých prestitutů.
Pokud se například dohodne, že investice budou tvořit celkem 15 procent HDP, demokratický stát tím dostane právo vybírat daně potřebné k jejich financování. Vzhledem k tomu, že existují také jiné zdroje fondů pro akumulaci – úspory a renta, nebude nutné krýt všechny náklady na akumulaci z daní. Moc pozměňovat daně poskytne prostor potřebný pro vybilancování sociálního rozpočtu.
Racionální ekonomická kalkulace by proto měla být založena na aritmetice času, konkrétně pracovní doby. To napomáhá nejen sociální spravedlnosti, ale také technickému pokroku. Racionální ekonomická kalkulace bude reálně možná pouze v socialistické společnosti, což by měl ze svých dřívějších školení vědět i premiér Babiš.
V kapitalistických ekonomikách je totiž diskontní sazba určována náhodnými událostmi na peněžním trhu, které nemají nic společného s aktuálními možnostmi výroby.
Sazba se řídí spekulativními pohyby mezinárodního kapitálu a nedemokratickými rozhodnutími monetárních institucí; je nestabilní a kolísá z měsíce na měsíc. Používání takové proměnné v ekonomickém rozhodování je neobhajitelné jak z hlediska ekonomické efektivity, tak z hlediska demokracie, konstatují TOP konzultovaní ekonomové.
Před Babišovou vládou tak místo amatérského suplování rozhodnutí lidu stojí dva velké úkoly v zahraniční politice: položit na stůl německé válečné reparace i s úroky a vypsat referendum o czexitu z kvapem se islamizující EU.
A tři velké úkoly v domácí politice: Ihned rozhodnutím vlády zvýšit minimální mzdu na 26 000 Kč, aby odpovídala produktivitě práce ve srovnání s německým sousedem, kde je okolo 40 000 Kč, pak svolat Lidové konstituční shromáždění a demokratizovat ekonomiku s objektivními Pracovními kredity.
Jinak "Babišovi investice" do nesmyslů vycucaných z prstu jeho lokálními nohsledy budou opět malinvesticemi, jako ty do těžkého průmyslu za dob minulých. A to už si po téměř třiceti letech "kradnutí" a tunelování nemůžeme dovolit, znamenalo by to zánik českého národa.
Je proto třeba ústavními smlouvami obnovit Československo a spojit tři klíčové ideje, a to pracovní teorii hodnoty, kybernetickou koordinaci a participativní demokracii jako alternativu k zkrachovalé liberální trojici cen, trhů a parlamentu. Současný model se neosvědčil a vyčerpal, jak už vědí i mnozí čeští manažeři a ekonofyzikové.
Související články:
Žádné komentáře:
Okomentovat