Výrobní faktory jsou tři a pokud nejsou společensky integrovány, narůstají dramaticky nerovnosti a rozpory mezi lidmi a národy, které jsou "řešeny" válkami, včetně občanských a vyhlazovacích.
Ekonofyzikové proto doporučují zespolečenštění základních výrobních prostředků, demokratizaci výroby a její plánování pomocí počítačů a internetu. Po demokratizaci ekonomiky přijde další fáze zahrnující faktické zrušení peněžní směny a přechod na placení Pracovními kredity. Zavedení systému placení Pracovními kredity je samozřejmě neslučitelné s placením úroků, protože pseudopeníze, v nichž tyto platby probíhají, přestávají být zákonným platidlem.
Připomeňme si, že pracovní kredity, o kterých zasvěceně psal už Karel Marx, se zcela liší od současných pseudopeněz. Neobíhají, namísto toho se při získání spotřebních produktů se stejným obsahem práce ruší. A lze je použít pouze na spotřební produkty – nelze za ně kupovat výrobní prostředky nebo pracovní sílu, nemohou tedy fungovat jako kapitál, čímž se odstraní současné odporné vykořisťování člověka člověkem, které je vlastně pomalé úkladné vraždění svobodné lidské bytosti.
Pro většinu společnosti to bude samozřejmě přínosné. Jediný, kdo na tom perspektivně prodělá, bude tak vlastně jen třída kapitalistů a jejich najatých pohůnků - manažerů, kteří přes úvěrové nákupy akcií jimi řízených firem okrádají jak akcionáře, tak spotřebitele.
Politická přitažlivost definitivního zrušení pseudopeněz pro naprostou většinu obyvatelstva se přitom podle ekonomů opírá o dvojí perspektivu. Za prvé bude znamenat současné zrušení všech dluhů. Protože jsou obyvatelé v převážné většině čistými dlužníky, ať už prostřednictvím kreditních karet nebo hypoték na byty, získá takový program značnou politickou oporu a ti, kdo na něm získají, přehlasují menšinu, která na něm ztratí.
Za druhé přechod k rovnostářskému systému plateb přinese pro většinu obyvatelstva výrazné zvýšení příjmu! A o to nejen komunistům ale i dalším progresivním silám jde. Je tedy vhodný čas spojit tři klíčové ideje – pracovní teorii hodnoty, kybernetickou koordinaci a participativní demokracii – jako alternativu ke »svaté« kapitalistické trojici cen, trhů a parlamentu, kterou hájí už jen neokonzervativci a jejich propagandou a dezinformacemi zmatení zapouzdřenci.
Pokojný přechod k demarchii, jak skutečnou lidovládu a ekonomiku pro lidi odborníci nazývají, je s vědeckou akribií v jednotlivých krocích popsán v řádně oponovaném Berlinpaperu, který sepsali tři profesoři společenských věd a nyní je na politicích, aby jej dokázali bez velkých společenských nákladů implementovat, podotýkají TOP konzultovaní analytici.
Evropská vlastenecká asociace (EVA) tento pro většinu lidí pozitivní projekt podporuje, společně s Nuit Debout Prague, Alternativou pro Česko-Slovensko, Rozhodneme a dalšími občanskými hnutími a iniciativami.
První krok nyní je dle nich odvrátit hrozbu islamizace Evropy a války s Ruskem a Čínou, neboť ta by vrátila lidstvo do doby kamenné, pokud by ji vůbec přežilo. Jen svobodná lidská společnost může kráčet společně do vesmíru, kde ji čeká jiná budoucnost, pochopili mnozí vědci i laická veřejnost.
Když socialismus odešel, jaká naděje, kromě fašismu a socialismu, vlastně zůstává těm, co nic nemají?
"Nic, pokud to nebude socialismus radikálnější, demokratičtější a rovnostářštější než cokoli, co zde bylo předtím, socialismus založený na jasných ekonomických a morálních zásadách, který se nevzdá své integrity ve prospěch demoralizujících mýtů trhu," vysvětlují společenští vědci Paul Cockshott a Alvin Cottrell. Paul už proto přišel o své úspory na účtu u znepokojené dravčí finanční instituce.
Předseda Labour party Corbyn uvedený program podporuje, má šanci vyhrát volby a proto se stal terčem útoků (bývalých) důstojníků Stb za údajnou spolupráci s nimi, což ale archivy vyvracejí. Vzniká tedy oprávněná otázka, kdo dnes řídí tyto lidi, kdo má po privatizačním puči jejich materiály včetně kompro na jejich spolupracovníky? Prorůstání organizovaného zločinu a cizích rozvědek nemůže žádný stát dlouhodobě přežít, vysvětlil exředitel rozvědky Karel Randák.
„Jeremy nebyl agent, důvěrný styk, informátor ani spolupracovník československé zpravodajské služby. Tato tvrzení jsou směšnou pomluvou a naprosto nepravdivá,“ uvedl mluvčí šéfa nejsilnější britské opoziční strany. Odvolal se přitom na vyjádření ředitelky českého Archivu bezpečnostních složek Světlany Ptáčníkové. „To, jak bývalý československý agent Jan Sarkocy popisuje své setkání s Jeremym, bylo nepravdivé před 30 lety, je to nepravdivé nyní a je to naprosto nedůvěryhodné,“ uvedl dále Corbynův mluvčí.
Sarkocyho tvrzení popírá i známý český badatel a bývalý pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Radek Schovánek. „Žádné takové dokumenty v Archivu bezpečnostních složek nejsou. Navíc, není to tak dávno, co Ústavní soud na Slovensku rozhodl, že výpovědi příslušníků Státní bezpečnosti jsou nevěrohodné. Ve skutečnosti nebyl pan Sarkocy zbaven mlčenlivosti, čili on nemůže podle zákona mluvit o tom, co tam dělal. Pokud to dělal, tak porušil přísahu,“ nechal se slyšet Schovánek. Podle něj by navíc Corbyn v druhé polovině 80. let v Londýně nemohl spolupracovat s StB ani kdyby chtěl. „V té době byl zástupcem rezidenta Vlastimil Ludvík, krycím jménem Pantůček, a to byl špičkový agent britské rozvědky, který informoval britskou stranu o všem, co československá rezidentura dělala. Nepochybně i o kontaktech s panem Jeremy Corbynem,“ popsal.
Sarkocyho výstup je o to nebezpečnější, že se nově začal „motat“ i kolem estébácké kauzy šéfa hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Prohlásil, že Babišův spis viděl, a že je pravý.
Související články:
http://www.tydenikobcanskepravo.cz/2018/02/medialni-bodyguardi-stare-politiky-ve.html
http://www.tydenikobcanskepravo.cz/2013/05/cast-akademiku-reseni-konce-prace-zna.html
http://www.tydenikobcanskepravo.cz/2013/05/cast-akademiku-reseni-konce-prace-zna.html
Žádné komentáře:
Okomentovat