Stránky

Pages

Pages

středa 28. března 2018

České ocelářství si nepřál Brusel a zničil ho prostřednictvím Dlouhého a Salzmanna i se Stehlíkem

Návštěva mluvčího Sněmovny reprezentantů Kongresu USA Ryana vrhla v kontextu vysokých cel na ocel a hliník nové světlo i na 90. léta minulého století v Československu a bezpečnostní architekturu celé tzv. západní civilizace.
Když prezident  Trump zjistil, že obranyschopnost jeho země a amerického lidu vinou globalizace rapidně klesá, uvalil na klíčové komodity dovozní cla, aby chránil a podpořil americký průmysl a kvalifikovaná pracovní místa. 

Československo bývalo svého času jednou z největších zbrojních velmocí v tradici Dekretů prezidenta Beneše, který zespolečenštil zbrojovky, banky i pojišťovny a vytvořil tak silné národní podniky, které měla vláda prostřednictvím odborných ministerstev spravovat ku prospěchu všeho našeho lidu. To se samozřejmě nelíbilo konkurenci, která, když tajné služby, disidenti a komunističtí odpadlíci vyvolali privatizační puč, ucítila svou příležitost. 

Už za vlády komunisty Adamce bylo podnikání možné, a tak se do něj ing. arch. Stehlík s vervou mládí vrhl a opravoval například katedrály, včetně Svatovítské v Praze, ale i další v Spolkové republice Německo. Získal tím v dobách garantovaného evropského míru a spolupráce prostřednictvím OBSE i značnou prosperitu.

Po puči prezident Havel zničil zbrojní průmysl zejména na Slovensku, což v souběhu s obavami tamních ekonomů z Klausovy "šokové cesty" k neoliberální transformaci, vedlo k rozbití naší vlasti a zbytkové Česko si požádalo o členství v Evropském hospodářském společenství, resp. EU.

Podmínky vstupu vyjednával premiér Špidla a jeho hlavní vyjednávač Telička (později chvíli evropský komisař), kteří podepsali i Přístupový protokol č.2 o restrukturalizaci českého průmyslu, jenž obsahoval i závazek zlikvidovat podstatné části ocelářských kapacit nejen v světoznámých kladenských hutích.

To ovšem Stehlík a jeho prosperující firma Bohemia Art nevěděli, proto vstoupili do procesu velké privatizace na bývalé Spojené ocelárny národní podnik (SONP) Kladno, nyní  Poldi Ocel a soutěž vyhráli.

Komerční banka prostřednictvím svého dobře informovaného ředitele Salzmanna však po prvních splátkách provozního úvěru a jedné nesplátce financování Poldi Ocel brutálně ukončila a dle přání Bruselu a jeho domácích politických loutek poslala podnik do konkursu. Z "Poldovky" se 7 000 zaměstnanci, kterým Stehlík chtěl poskytnout akcie firmy v rámci systému ESOP, se tak stala manufaktura s cca 400 lidmi, která je dnes v insolvenčním řízení. 

Stehlík přišel prakticky o vše, včetně své firmy Bohemia Art i rodinného domku a žije v bytě v panelovém domě s přítelkyní,  často nemá ani na kávu pro advokáta, neboť se soudí o očištění svého dobrého jména, když jeho údajné trestné činy zahladila Klausova amnestie. 

10. dubna bude mít na Pankráci v Praze další soudní stání, ohledně údajné škody vzniklé založením akciové společnosti Poldi Steel, kterou však právníci firmy zakládali na přímý pokyn ministra Dlouhého pro fúzi se Škodou. "Ocelová páteř republiky" tak byla vlastizrádci věrolomně zlomena!

Německé ocelárny a zbrojovky se už nemusí třást před konkurencí a dopady jsou drtivé: Česká vláda si stále netroufá předložit kancléřce Merkelové reparační účet odsouhlasený Spojenci za 2. světovou válku ve výši 3,5 bilionu korun a z pokoutně zprivatizovaných národních podniků naopak proudí různými kanály a tunely více jak 600 miliard každý rok do "Reichu". 

Co bude dál, naznačil včera bývalý poradce premiéra Joch, když v Senátu na konferenci pořádané na počest 100. výročí navázání československo-amerických diplomatických vztahů uvedl, že budeme platit za obranu 2 procenta HDP do Bruselu na NATO a další dvě do EU, na její postupně vznikající Evropskou armádu, vyzbrojovanou samozřejmě zejména německými a francouzskými letálními zbraněmi včetně k zákazu navržených ZHN, místo sofistikovaných neletálních českých. 

Necháme si to líbit, nebo prostřednictvím czexitu obnovíme svou suverenitu a svobodné, prosperující Československo v OBSE? O tom je dnešní dilema, když Babiš nechce referendum o EU za žádnou cenu povolit, ačkoliv bylo prezidentem Zemanem slíbeno a chce ho už přes 80 procent Čechů. 



Žádné komentáře:

Okomentovat