Koronavirus udeřil, začíná se masivně propouštět, jak mnozí domobranci včas oligarchy varovali a byli rozpuštěni pod pohrůžkou masivních pokut: Kdo bude propuštěn první - bude to generální
manažer, vedoucí provozu nebo zahraniční námezdní síla, často nekrytá žádnou smlouvou, garantující
ochrannou lhůtu nebo nějaké odstupné?
Akcionáře nebo provozního ředitele nebude zajímat, co se bude s těmito bývalými pracovníky dít dále.
Akcionáře zajímá pouze minimalizace ztrát a ředitel je placen od toho, aby provedl nepopulární opatření.
Další životní osudy svých bývalých zaměstnanců je opravdu nezajímají.
FOTO: Brodafest
Ovšem nás by zajímat měly. Protože
se jejich osud může bezprostředně dotknout každého z nás. Proč?
Většina zahraničních dělníků je zde pouze za jediným účelem – vydělat co nevíce peněz a ty následně poslat
svým rodinám do zemí, odkud přišli. Proto zde žijí skromně, jejich jídlo je to nejlevnější, co je možné v
obchodech koupit, bydlí po několika v laciných ubytovnách a na zábavu jako je kino nebo hospoda opravdu
nemají dostatek zbytných peněz. Tito lidé jsou bez větších zásob a finančních úspor. Nyní se dostanou bez
prostředků na ulici – bez zaměstnání, bez jídla a finančních prostředků nutných na to, aby se vrátili ke svým
rodinám.
Hladový člověk bez rodiny je zoufalý člověk. A zoufalí lidé dělají
zoufalé činy. Scénář takřka hororový: v důsledku rychlé a
zničující finanční krize zastavuje většina podniků,
zaměstnávajících zahraniční dělníky, provoz. Na hodinu a bez
odstupného jsou propuštěny statisíce zahraničních
zaměstnanců. Nemají žádné úspory, aby zde mohli delší dobu
přežívat, ani na to, aby si zajistili klidný odjezd do svých
domovů - do Mongolska, Nepálu, Albánie, na Ukrajinu. Kde na
to vezmou prostředky? Jak se budou živit, čím cestovat domů?
Při těchto vysokých počtech ani není možné takový exodus,
imigraci naruby, v reálném čase logisticky zvládnout.
Začnou mít hlad, žízeň, dostavuje se frustrace, beznaděj a vztek. Jsou zaznamenány první případy, kdy si
obstarávají základní prostředky (včetně alkoholu) násilnou cestou. Začínají krádeže ve velkém, rabování.
Nejdříve obchodních center, následně menších obchodů, domů a bytů, kde je možné si jídlo a další
prostředky obstarat.
Nastává anarchie a první větší střety s policií a ozbrojenými občany. Narůstají ztráty na obou stranách.
Policie není schopna nepokojům v tak velkém měřítku zabránit. Sama je často terčem útoků a úspěšných
snah ozbrojit se na úkor příslušníků policie.
Je třeba si uvědomit, že větší část zahraničních dělníků má na
rozdíl od mladší části zdejší populace za sebou několikaletou základní vojenskou službu, někteří dokonce i
bojové zkušenosti. Na rozdíl od imigrantů z Afriky nebo muslimských zemí jsou takřka k nerozeznání od
zdejších obyvatel. Znají naši řeč a umí se pohybovat v našem prostředí. Jsou mnohem silnější a otužilejší, a
to nejen fyzicky. A mohou jich být statisíce, s jedinou touhou – přežít, případně se vrátit domů, za svými
rodinami. Za každou cenu.
Na závěr.
Nikoho nestrašíme, nešíříme žádné hoaxy ani poplašné zprávy, jak se nám budou snažit podsunout ti, kteří
nechtějí vidět pravdu, která nemá s jejich vysněným světem nic společného. Objevuje se stále více příznaků,
které už nemohou opominout ani mainstreamoví ekonomové a pisálci, že se začíná hospodářství v
Německu, zejména automobilový průmysl, zadrhávat. A vzhledem k propojenosti naší a německé ekonomiky
a procentu našeho průmyslu se zaměřením na automotive je jen otázka času, kdy problémy dorazí k nám.
České podniky nebo pobočky nadnárodních koncernů začnou zavírat nebo omezovat výrobu – už se to
začíná dít, stačí si najít patřičné informace.
Pokud se světová, evropská a zejména německá ekonomika dostane do recese nebo ještě hůře do vážné
ekonomické krize, poneseme všichni velmi citelně následky dosavadní predátorské politiky nadnárodních
korporací, které ve snaze minimalizovat náklady a maximalizovat zisky do naší země dovážejí stále více a
více zahraničních pracovníků, aniž by na sebe vzaly odpovědnost za jejich další osud.
Také stát veřejnou
podporou těchto praktik naprosto selhal ve své úloze regulátora a ochránce životních zájmů svých občanů,
neboť nejen nebrání neustálému přílivu cizích pracovníků na své území, ale ani není dostatečně připraven
čelit rizikům a následkům vyplývajícím z příchodu vážných ekonomických problémů.

Žádné komentáře:
Okomentovat