Někteří se domnívají, že některé z pandemií měly původ v laboratořích. I naše země byla před několika lety v ohrožení – a smrtelné viry přišly do ČR z laboratoře. Byli jsme všichni ohroženi na životech kvůli WHO a firmě Baxter. Dodnes se o tom, co se stalo, nedostaly všechny informace do médií. Udivilo mne, jak se zachovala tenkrát naše vláda, i to, jak se od té doby k tomu tématu staví další politici. S některými jsem o něm osobně mluvila, a často jsem o něm psala, napsala nám čtenářka jejíž jméno má redakce k dispozici.
Co se tenkrát vlastně stalo:
Rakouská pobočka americké firmy Baxter nás v roce 2009 ohrozila na životech. Byl z toho tenkrát veliký průšvih. Naštěstí se na to přišlo včas, a nikdo nezemřel. Mohlo dojít k vylidnění Evropy. Baxter rozeslala do 16 evropských laboratoří vzorky vakcín na sezonní chřipku, byly v nich ale i živé viry ptačí chřipky. Mohlo dojít ke katastrofě, mohly zemřít miliony lidí (možná i mnohem více), nejen v Evropě, ale i jinde.
Vlády evropských zemí to řešit jak se zdá nechtěly. Žalobu v dubnu 2009 na Baxter podala až rakouská novinářka Jane Burgermeisterová, která o okolnostech případu nesměla napsat do Medical Journal. Protože zjistila, že 72 litrů rozeslaného materiálu, kontaminovaného živým virem ptačí chřipky, obsahovalo virus, zaslaný farmaceutické firmě z referenční laboratoře WHO, podala žalobu i na ni!
ČT o kriminálním vyšetřování Baxter pro možný pokus o genocidu (v dubnu 2009) neinformovala, možná se o něm ani nedozvěděla, a nechtěla o něm informovat ani později.
Topolánkova vláda nepodnikla žádné kroky vůči Baxter, ta se pro ni a další stala naopak brzy důležitou. Měla totiž jako první ze všech vakcínu proti "prasečí chřipce". Jak by ne, když si ji dala zaregistrovat již půl roku před vypuknutím chřipky. (Později se dokonce objevily zprávy, že první případy prasečí chřipky se objevily v blízkosti její mexické pobočky.)
Vlády evropských zemí to řešit jak se zdá nechtěly. Žalobu v dubnu 2009 na Baxter podala až rakouská novinářka Jane Burgermeisterová, která o okolnostech případu nesměla napsat do Medical Journal. Protože zjistila, že 72 litrů rozeslaného materiálu, kontaminovaného živým virem ptačí chřipky, obsahovalo virus, zaslaný farmaceutické firmě z referenční laboratoře WHO, podala žalobu i na ni!
ČT o kriminálním vyšetřování Baxter pro možný pokus o genocidu (v dubnu 2009) neinformovala, možná se o něm ani nedozvěděla, a nechtěla o něm informovat ani později.
Topolánkova vláda nepodnikla žádné kroky vůči Baxter, ta se pro ni a další stala naopak brzy důležitou. Měla totiž jako první ze všech vakcínu proti "prasečí chřipce". Jak by ne, když si ji dala zaregistrovat již půl roku před vypuknutím chřipky. (Později se dokonce objevily zprávy, že první případy prasečí chřipky se objevily v blízkosti její mexické pobočky.)
Naše vláda chtěla pro nás nejdříve od Baxter objednat 20 milionů vakcín – pro každého "dvě včeličky". Později ve "vyhrazeném režimu", bez výběrového řízení, a pár dní před svým odstoupením uzavřela dohodu s Baxter na odběr 12 milionů dávek. S tím, že za rezervační poplatek bude platit ročně dalších 300 milionů.
O kriminálním šetření se ministři poté asi přece jen dozvěděli, pár dní nato bylo totiž vládní usnesení – Pandemický plán – zrušeno. Nikdo ho dodnes nesmí vidět, řekl mi kriminalista.
O kriminálním šetření se ministři poté asi přece jen dozvěděli, pár dní nato bylo totiž vládní usnesení – Pandemický plán – zrušeno. Nikdo ho dodnes nesmí vidět, řekl mi kriminalista.
Prof. Boyle mimo jiné odhalil, z které laboratoře unikl v r. 2001 antrax, FBI to kryla. Moc rozhovorů o tom nestihl dát, mainstream ho "zazdil" a tak je tomu dosud.
A toto je otec koronaviru: profesor Ralph Baric ze Severní Karolíny! Platili ho granty od americké vlády. Stalo se to v roce 2015 nebo ještě dříve.Časopis Nature, Jeden z nejprestižnějších a nejcitovanějších vědeckých časopisů světa, publikoval 9. listopadu 2015 článek s názvem "Klastr cirkulujících netopýřích koronavirů podobný SARS vykazuje potenciál pro vznik u člověka" https://www.nature.com/articles/nm.3985.pdf
Šéfem vědeckého týmu byl Ralph Baric, většina týmu byli Američané epidemiologové, mikrobiologové, z plicního institutu plus dva Číňané z Wuhanu.
Související články:
Žádné komentáře:
Okomentovat