Stránky

Pages

Pages

pátek 24. dubna 2020

Právo je za časů neoliberalismu a koronakrize jen ideologie, kterou se řídí výborný soudce









Jak píše server Lidovky.cz, soudce Výborný, ročník narození 1986, je absolventem brněnské právnické fakulty a kromě toho na stejné univerzitě vystudoval také politologii.
Dříve působil jako asistent ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, o kterém hovoří jako o svém velkém vzoru už od studentských let. "Zaujal mě přístup docenta Šimíčka. Byl k nám otevřený, bavil se s námi o různých souvislostech. Nebylo to jen o tom se něco naučit, ale snažil se nás přimět dívat se na věci z různých pohledů," vzpomínal před lety pro studentský časopis.
Štěpán Výborný v roce 2011 završil svá studia obhajobou disertační práce s názvem Ústavní meze zadržování pravicového extremismu, kterou mu vedl  Vojtěch Šimíček. Poté Výborny působil jako Šimíčkův asistent na Nejvyšším správním soudu.  Přitom ještě na brněnské právnické fakultě vedl politologický seminář a přednášel studentům ústavní právo.
Soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček byl před rokem významným aktérem akce, o které se hovořilo jako o velké justiční rošádě. V jejím rámci si měla skupina vlivných a dlouhodobě spolupracujících brněnských soudců kolem Pavla Rychetského a Josefa Baxy posílit své pozice v justici. Vojtěch Šimíček, soudce Ústavního soudu, se měl přesunout do Baxovy funkce předsedy Nejvyššího správního soudu a Baxa převzít po Rychetském vedení soudu Ústavního. Rychetský měl z nové funkce předsedy Nejvyšší soudcovské rady mít vliv na celou justici. Do plánu ale soudcům dle PL "hodil vidle" prezident Miloš Zeman, a Šimíček s Baxou následně rozpoutali aféru, že se je pokoušel Hrad ovlivnit v soudcovské nezávislosti.
Šimíček týdeníku Respekt loni v lednu potvrdil, že ho kancléř Mynář pozval na schůzku mezi čtyřma očima mimo budovu Ústavního soudu. Hradní kancléř to později vysvětloval tím, že z titulu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky ústavního soudce Šimíčka „seznamoval se stanoviskem prezidenta republiky“ k prezidentovu vlastnímu návrhu na zrušení novely zákona o střetu zájmů Lex Babiš.
Prezident Miloš Zeman přitom toto podání Ústavnímu soudu odeslal už v roce 2017. Šimíček nebyl ani soudcem zpravodajem, který by ho připravoval k projednání v plénu. Ústavní soud nakonec letos v únoru prezidentovu návrhu stejně nevyhověl.
Šimíček se v roce 2014 stal ústavním soudcem, vzal s sebou i Výborného, který mu na Ústavním soudu dělal asistenta až do svého jmenování soudcem pražského městského soudu v roce 2017, což znamená, že jej jmenoval stařeckou demencí trpící Zeman. Na správním úseku Městského soudu v Praze působí Výborný letos již třetím rokem.
Protektorátní soudci jmenovaní korupčně politiky na doživotí naplňují filosofický poznatek, že je lepší utrpět škodu, než přijít do styku s těmito strašáky, takže řešením jsou Lidové porotní soudy losované znovu každý rok, podobně jako v starověkých Aténách. 

Parlamentarismus prostě není demokracie. Ve skutečné, klasické demokracii byly totiž porotní soudy vybírány losem na dobu určitou, po kterou dostávaly mediánovou náhradu mzdy. Zákony přijímalo Lidové shromáždění a vykonávala je Rada, opět demokraticky volená ze všech občanů losem. Demokracii pak zničilo Impérium. 


Související články:











Žádné komentáře:

Okomentovat