Babiš střečkoval tak, jak jsem ho ještě nikdy střečkovat neviděl. Situace je tedy asi skutečně vážná. Ještě na den přesně o měsíc dříve rozhněvaně říkal: „Dnes o tom (nárůstu počtu nakažených na Karvinsku) budu s ministrem mluvit, protože se mi nelíbí, jak se to teď vyvíjí. Budeme muset asi konat rychle… nesmíme se dostat do situace, jak to skončilo v Izraeli, kde mají 2 000 nakažených denně, musíme rychle konat.“ Celé s komentářem ZDE.
FOTO: TOP News
O měsíc později pod vlivem protirouškové hysterie vyměkl. Je to kampaň, která nemá obdoby. Jejím cílem je srazit naši zemi mezi ty, v nichž dojde k prolomení evolučně stabilní strategie portfolia této koronavirové nákazy a které si zadělají na hodně dlouho na velké problémy.
Babiš nemá pravdu ani v tom, že označil týmy za „odborné“. Odborný tým vypadá úplně jinak. Jsou to jen poloodborné nebo přesněji úřednicko-odborné týmy. A ty mají jeden problém. Když narazí na nestandardní situaci, nejsou schopny najít řešení. Váhají a nechají se vystavit politickému tlaku či důsledkům manipulace s veřejností. Když se jedná o penzijní systém, rok přešlapování nehraje zase tak velkou roli. Ale v případě dynamické epidemie se váhavost projeví zcela zřetelně!
Vzpomeňte si na legendární sci-fi „Kmen Andromeda“. Tam se sestavoval odborný tým zcela jinak. Musejí tam být špičky oborů a musí tam být plná komplementarita oborů vykrývajících celý prostor akutního výzkumu, a to včetně přesahujících oborů.
Máme u nás skvělé odborníky, z nichž by vynikající tým bylo možné sestavit. Ale ty nikdo neosloví. A oni, i pod vlivem odborné skromnosti, se na rozdíl od podvodníků, kteří se se svými názory snaží halasně prosadit, sedí tak trochu jako ta „panenka v koutě“. Je nejvyšší čas přestat hrát hrátky, koho připustíme a koho ne (aby se nám třeba nekoukal pod prsty), definovat odbornosti, které jsou pro tým nezbytné, a sestavit skutečný odborný tým. V jeho čele může a vlastně musí být manažer – organizátor, dostatečně tvrdý, ale také s širším záběrem. Ale musí umět naslouchat odborníkům a nepodléhat vnějším tlakům. I takoví lidé u nás jsou.
Chorvatsko mělo vše dobře nastaveno, ale neodolalo tlaku lidí, kteří si sem přijeli dokázat, že si mohou dovolit vše. Bylo v tom velké sobectví z jejich strany. Oni si na dovolené užili a druhým ji pokazili. Zatím jsem nějakou omluvu z jejich strany nezaznamenal. Přitom i naše lidská pospolitost musí najít svou evolučně stabilní strategii. Jejím základem je nepochybně kromě jiného i slušnost.
Jsem velmi skeptický, pokud jde o vakcínu vůči tomuto specifickému viru. Může napáchat víc škody než užitku. Například může znovu nabudit virus, který přechází do módu uklidnění a který si přítomnost podvrženého „neškodného“ konkurenta přečte jako výzvu k obnově excitovaného stavu. Pokud chceme jít cestou vakcíny, musíme logiku chování našeho viru poznat mnohem více. Známe jednotlivé sekvence, ale představu o tom, jak to funguje, máme ještě hodně nedostatečnou. Uvažovat o „povinné administrativní vakcinaci“ považuji nejen za předčasné, ale za hloupé a nebezpečné. Zdůrazňuji, že obecně nejsem odpůrcem vakcinace tam, kde to má oprávnění. Patřím mezi tu generaci, ve které jsme měli v každé škole člověka pokrouceného obrnou. Dodnes vidím postižené spolužáky před sebou jako otřesný zážitek. Ostatně – v Oděse mě pokousal vzteklý pes a dostal jsem pěkně „po pasterovsku“ třicet injekcí do břicha. Ale tento náš virus je skutečně jiný, říká PL Radim Valenčík.
Související články:
Žádné komentáře:
Okomentovat