K myšlence zorganizovat konferenci Efektivita a kvalita českého soudnictví vedly hlavní organizátory, tedy předsedu Ústavně právního výboru Senátu
Parlamentu České republiky, Miroslava Antla, a předsedu Nejvyššího soudu
České republiky, Pavla Šámala, zejména dvě skutečnosti.
FOTO: TOP News
Nejprve dne 26. dubna 2019 Evropská komise zveřejnila srovnávací přehled efektivity, kvality a nezávislosti justice v členských státech Evropské
unie, který je v odborných kruzích známý jako EU Justice Scoreboard. Tento
přehled, který Evropská komise vydává již od roku 2013, se při hodnocení
efektivity soudních systémů opírá o ukazatele, kterými jsou zejména délka
řízení u soudů různých stupňů či počet vyřízených věcí. Kvalitu soudnictví
hodnotí pomocí indikátorů přístupnosti, sledování činnosti soudů či vzdělávání soudců a soudního personálu. EU Justice Scoreboard 2019 je součástí
tzv. evropského semestru, v jehož rámci se provádí hodnocení jednotlivých
členských států prostřednictvím dvoustranného dialogu, který se reálně uskutečňuje na pravidelných, většinou kvartálních setkáních zástupců nejvyšších
soudů a ministerstev spravedlnosti členských států EU v Bruselu. Od vzniku
tohoto projektu v roce 2013 se těchto jednání účastním za Nejvyšší soud pravidelně. Zjištění srovnávacího přehledu se zohledňují v evaluaci jednotlivých
zemí a slouží jako podklad pro přípravu návrhů Komise týkajících se doporučení pro členské státy. Vedle kontaktních osob za národní soudní systémy
spolupracuje Evropská komise při získávání kvantitativních údajů primárně
s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ). Na shromaždování údajů se také podílí Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Síť předsedů
nejvyšších soudů Evropské unie (NPSJC), Sdružení státních rad a nejvyšších
správních soudů EU (ACA-Europe), Evropská síť pro hospodářskou soutěž,
1 Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu.
8
Úvodní slovo editora
Komunikační výbor (COCOM), Evropské středisko pro sledování porušování
práv duševního vlastnictví, síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele,
odborná skupina pro praní peněz a financování terorismu, Eurostat, Evropská
síť pro justiční vzdělávání (EJTN), Rada advokátních komor a sdružení právníků Evropy (CCBE) a Světové ekonomické fórum (WEF).
Česká republika se dlouhodobě v ukazatelích efektivity pohybuje v elitní
třetině unijních zemí, když z celkem 28 členských států Evropské unie obsadila v přehledu vydaném v roce 2019 pomyslnou sedmou příčku ve srovnání
délky ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů. Jde
o zlepšení o jednu příčku oproti přehledu vydanému v roce 2018. Délka řízení
na všech stupních ve sporných civilních a obchodních věcech byla v roce 2019
nižší než 200 dnů, což představovalo sedmý nejlepší výsledek v Evropské unii,
přičemž je známo, že trestní soudnictví je obecně ještě rychlejší než civilní.
Výkonnost systému závisí do určité míry na prostředcích, kterými disponuje.
Z tohoto pohledu je zajímavé, že výdaje na soudnictví patří v přepočtu na
HDP v České republice v Evropě k těm nižším. Soudy tedy pracují efektivně,
přestože ve srovnání s řadou jiných zemí Evropské unie nedisponují takovými
rozpočty. Češi se přitom soudí častěji než jiné národy, na 100 obyvatel připadne
v České republice 3,3 soudních řízení, přitom například v Německu je to jen
1,5. Z toho hlediska je pak třeba také srovnávat počty soudců na 1000 obyvatel
v jednotlivých zemích a další obdobné statistiky.
Druhým podnětem k uspořádání této konference bylo společné jednání
vedení Nejvyššího soudu se senátory Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR, které v budově Nejvyššího soudu proběhlo 28. května 2019. Na
tomto jednání seznámili předseda Nejvyššího soudu, Pavel Šámal, a předseda
trestního kolegia Nejvyššího soudu, František Púry, členy senátního výboru
s aktuálním stavem příprav nového trestního řádu, na kterých se snaží Nejvyšší
soud spolupodílet některými vlastními legislativními návrhy. Místopředseda
Nejvyššího soudu, Roman Fiala, a předseda občanskoprávního a obchodního
kolegia Nejvyššího soudu, Jan Eliáš, následně hovořili o možné budoucnosti
civilního procesu v České republice a vývoji agendy dovolání v civilních věcech za uplynulé období.
Jak soudci, tak i senátoři se na jednání shodli na tom, že ačkoli má česká
justice své problémy, její výkonnost měřena objektivními kritérii je lepší než
pověst, která ji často doprovází. I proto je důvěra občanů v justici jen o něco
větší než padesátiprocentní a v posledních letech vzrůstá jen velmi pomalu,
což odpovídá evropskému průměru. To vše navzdory objektivním datům ze
srovnávacího přehledu Evropské komise, z kterého vyplývá, že naše justice
9
Úvodní slovo editora
patří k těm nejvýkonnějším ve střední Evropě a vede si dobře i ve srovnání
v rámci celé Unie. Obdobně hovoří o stavu lidských práv v České republice
také nejvyšší zástupci Evropského soudu pro lidská práva. Co se týče tolik
kritizovaných délek soudního řízení, v žebříčku sestaveném jak podle délek
řízení na prvním stupni, tak i podle celkových délek civilního procesu na všech
stupních soudní soustavy, jsme na tom lépe než Německo, Francie a další země
vyspělé západní Evropy. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v té souvislosti zmínil, že v rámci obecné justice samozřejmě existují některá zdlouhavá
soudní řízení, která „pomyslně kazí celkový dojem“, a ta jsou veřejností oprávněně vnímána negativně, avšak patří mezi ně často věci, které si s sebou justice
„vleče“ již třicet let, neboť souvisí s překotným legislativním a společenským
vývojem po listopadu 1989.
Senátoři Ústavně právního výboru ani Nejvyšší soud nezastírají slabiny
tuzemského soudnictví, které je třeba řešit. Aktuální srovnávací přehled odhaluje i dílčí nedostatky v kvalitě a účinnosti systému, které vnímá i česká
justiční obec. Jde především o chybějící on-line informace o systému soudnictví pro veřejnost, chybějící on-line přístup veřejnosti k rozsudkům soudů
nižších stupňů, pomalou elektronizaci justice či narůstající délku soudních
řízení ve správním soudnictví. I přes zmíněné nedostatky má však česká justice v rámci unijních zemí velmi slušné renomé. Přes obecně slušnou úroveň
každodenní práce soudů je totiž slyšet zejména z politického spektra vlnu
kritiky zejména na pomalost českých soudů. Jako příklady často poslouží
mediálně sledované a velmi složité kauzy H-systém, trestní kauza Davida
Ratha nebo Lukáše Nečesaného, kde docházelo k opakovanému ping-pongu
mezi jednotlivými články soudní soustavy. Přestože jmenované trestní kauzy
ukazují na slabiny trestního řádu, který je i z těchto důvodů aktuálně v procesu rekodifikace, je paušalizace celého soudnictví odkazem na roky trvající
kauzy nespravedlivá.
Konference Efektivita a kvalita českého soudnictví tak byla skutečnou
výzvou. Měla za cíl nejen objektivně zhodnotit současný stav českého soudnictví, nýbrž se také zamyslet nad jeho vnímáním ze strany politiků, médií
i laické veřejnosti. Snahu o systematické hodnocení stavu českého soudnictví
reflektovaly dva tematické panely zaměřené na efektivitu práce soudů a kvalitu
soudního systému.
První blok konference byl věnován problematice efektivity práce českých
soudů se zaměřením na délku řízení. K tématu se vyjádřil Ramin Gurbanov,
předseda Evropské komise pro efektivitu justice, Roman Fiala, místopředseda
Nejvyššího soudu, a Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu.
10
Úvodní slovo editora
Odpolední program pokračoval panelem věnujícím se kvalitě soudního systému v České republice, kde si účastníci vyslechli příspěvky Daniely Zemanové,
předsedkyně Soudcovské unie České republiky, Niovi Ringou, vedoucí oddělení pro politiku spravedlosti a právní stát Generálního ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele Evropské komise, či Jana Wintra z Právnické fakulty Karlovy univerzity. Tento sborník obsahuje příspěvky všech vystupujících vyjma
příspěvku Jana Wintra.
Vedle údajů o efektivitě a kvalitě justice jako celku prezentovali zástupci
Nejvyššího soudu také data o práci Nejvyššího soudu. Z nich vyšlo najevo,
že průměrná délka řízení v civilních dovoláních činila v roce 2018 192,7 dnů.
V témže roce představovala průměrná délka řízení v trestních dovoláních 49
dnů. Ve srovnání s rokem 2017 se průměrná délka civilních řízení prodloužila
o 25 dnů, zatímco u řízení trestních se zkrátila o 4 dny. Tato data nevykazují
výraznější odchylky od průměrné délky řízení v letech 2014 až 2018. Průměr
délky vyřízení civilních dovolání tak v tomto čtyřletém období činí 185,1 dnů,
zatímco řízení trestní trvala průměrně 47,1 dnů. Je faktem, že poměr kvantity
nápadu nových věcí k rozhodovací kapacitě Nejvyššího soudu způsobuje, že
rozhodnutí o dovoláních v občanskoprávních a obchodních věcech jsou vydávána s časovou prodlevou. V některých případech tato prodleva činí jeden,
maximálně dva roky. V tomto směru je nutné z aktuálně vydané ročenky Nejvyššího soudu za rok 2019 vyzdvihnout příznivý vývoj počtu nedodělků, tedy
věcí, které zůstaly po 31. prosinci 2019 nevyřízeny a budou o nich jednotlivé
senáty rozhodovat v roce 2020. Nejvíce se podařilo snížit počet nevyřízených
věcí, které přecházejí z roku na rok, v agendě civilních dovolání, a to přibližně
o 18 %. Jestliže k 1. lednu 2019 přecházelo z uplynulého období do nového
roku 2 404 nevyřízených dovolání, pak k 1. lednu 2020 evidoval Nejvyšší soud
takových dovolání z uplynulého období 1970. Přitom už předešlý výsledek byl
proti přelomu let 2018/2019 lepší o 17 %, protože do roku 2018 vstupoval Nejvyšší soud v agendě civilních dovolání s počtem 2 884 neuzavřených řízení.
Pro širší představu je nutno uvést, před deseti lety, na přelomu let 2009/2010,
byl počet nedodělků v agendě civilních dovolání 5 595. Jednotlivé věci jsou
v zásadě vyřizovány v pořadí, jak soudu napadnou na podatelnu soudu, s přihlédnutím též k celkové délce předcházejícího soudního řízení, ale i ke konkrétnímu individuálnímu či veřejnému významu věci. Také soudci trestního
kolegia z roku 2019 do roku 2020 převáděli méně věcí, konkrétně 183, proti
období předešlému, kdy se jednalo o 196 stále probíhajících řízení.
Při zjevném tlaku na rychlost soudních řízení však nelze opomíjet důraz na
kvalitu soudních rozhodnutí, potřebu vzdělávání soudců, vytváření kvalitních
11
Úvodní slovo editora
podmínek pro jejich práci, potřebu vyškoleného a profesionálního administrativního aparátu soudů atd.
Nejvyšší soud cítil povinnost uspořádat tuto konferenci také proto, že efektivita a kvalita justice patří mezi hodnoty, které leží na srdci nejen soudní moci,
ale i moci zákonodárné a výkonné, která má v podmínkách České republiky
vytvářet materiální a personální podmínky k práci soudů. Dialog, který byl
veden v jednacím sále Senátu Parlamentu České republiky za účasti ministryně
spravedlnosti a desítek poslanců a senátorů také ukázal, že vedle rychlosti je
třeba myslet na kvalitu rozhodnutí, což je veličina, kterou není jednoduché
poměřovat.
Sborník, který držíte v ruce, obsahuje jak příspěvky řečníků, tak i zdravice
předsedy Ústavního soudu České republiky Pavla Rychetského, předsedy Nejvyššího soudu České republiky, Pavla Šámala, ministryně spravedlnosti Marie
Benešové a předsedy Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu České republiky, Miroslava Antla.
Je třeba zdůraznit, že konference v Senátu Parlamentu České republiky
nebyla odborným vědeckým seminářem, a proto ani výstup z ní nemá a nikdy
neměl ambici být vyčerpávajícím pojednáním o efektivitě a kvalitě českého
soudnictví. Nejvyšší soud si je vědom skutečnosti, že fenomén délky soudních
řízení a kvality práce soudů by si zasloužil podrobnější pojednání, které by diskursním způsobem prozkoumalo zdroje prezentovaných zejména statistických
dat, naznačilo by metodologická úskalí spoléhání se na kvantitativní měřitele
soudní výkonnosti a obsahovalo i další aspekty vnímání práce justice, zejména
prezentaci práce soudů ve vztahu k veřejnosti. Podobně jako všechny veřejné
instituce demokratické společnosti, ani soudy nejsou vyňaty z kritické reflexe,
která je samozřejmou součástí otevřené společnosti. Svoji pozornost by si zasloužila i – v porovnání s vyspělými západními demokratickými státy – otázka
nízké důvěry veřejnosti v soudní systém a soudce a příčin takového stavu,
který nutně nemusí souviset s tím, že lidé pokládají soudce za nekompetentní
či nespravedlivé. Důvěra veřejnosti je komplexní fenomén s mnoha ukazateli
a nemůže být vnímána izolovaně. Komparativní přístup nám ukazuje, že ve
srovnání s důvěrou v jiné politické orgány je důvěra občanů ČR v soudy poměrně vysoká a Nejvyšší soud patří mezi nejdůvěryhodnější instituce.2
Také
vztah mezi důvěrou veřejnosti, rychlostí soudnictví a způsobem, jak soudy
2 Srov. CCVM 2019: Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4879/f9/pi190314.pdf
www.stem.cz/duvera-v-nejvyssi-soudni-instituce-se-oproti-lonskemu-roku-mirne -snizila/;
https://www.stem.cz/hodnoceni-ceskeho-soudnictvi/
12
Úvodní slovo editora
komunikují navenek, by si zasloužil pozornost, které nemohl být v půldenní
konferenci věnován dostatečný prostor.
Nejvyšší soud se přesto rozhodl publikovat tento sborník, a to ze dvou pádných důvodů. Zaprvé, k danému tématu není v České republice komparativním
způsobem zpracován žádný materiál. Zadruhé, na konferenci vystoupili předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předseda Ústavního soudu, ministryně
spravedlnosti, prezidentka Soudcovské unie České republiky a další osobnosti,
které znají poměry českého soudnictví a jejich poznatky zpracované v zaslaných příspěvcích jistě postihují důležité aspekty jak kvality, tak i efektivity
soudního systému. Prezentace zahraničních hostů, kteří dlouhodobě pracují
se statistikami výkonností soudních systémů napříč Evropskou unií a Radou
Evropy, jsou jistě také velmi cenné. Přestože nebylo možné postihnout všechny
aspekty širokého tématu kvality a efektivity českého soudnictví, věřím, že tento sborník obsahující příspěvky, které zazněly na konferenci, bude zajímavým
a inspirativním čtením pro širokou odbornou i laickou veřejnost.
Přeji Vám všem pěkné čtení.
Aleš Pavel
Žádné komentáře:
Okomentovat