Občanský novinářský institut (ONI) Syndikátu československých novinářů (SČN) se na dotaz kolegy Lutonského věnoval výzkumu plnění závazných norem a standardů novinářské práce v ČR. Zjištění jsou tristní, ale nepřekvapivá.
FOTO: internet
Po privatizačním puči havlistických disidentů a bolševických odpadlíků totiž došlo k rozkradení předplatitelských kmenů nejčtenějších a nejcennějších periodik několika gangy vydavatelů, kteří skutečné novináře k práci prakticky nepustili a vydržovali si se souhlasem partajních oligarchů a na přání inzerentů jen tzv. presstituty šířící jejich tzv. neoliberální europeistickou propagandu v příkrém rozporu s obecnými vědeckými poznatky a národními zájmy zvláště, což platilo i pro elektronická média.
Po nástupu digitalizace přebírají média technologické monopoly a Sorosovy nadace "otevřené společnosti" jednající v příkrém rozporu se svobodou slova zaručenou ústavou a mezinárodními smlouvami, což se promítá i do tzv. banů na sociálních sítích vlastněných korporáty.
SČN proto vydal stanovisko k přetěžování novinářů a jejich nucení vydavateli s manažery k výkonu nenovinářských činností typu natáčení nemocných lidí ve Švýcarsku, napadání kolegů na TK i jinde, fake news, apod.
Stanovil rovněž minimální mzdu novináře na 60 000 Kč/měsíc a vyzval k jejímu sbližování s platy politiků, které mají ve veřejném zájmu novináři kontrolovat, což lze učinit dvěma způsoby - buď zvyšováním mezd, nebo snižováním platů, čehož se chopila až v koronakrizi ministryně Maláčová a stala se ihned terčem posměšků z řad presstitutů a nájemných mediálních vrahů z Babišovy stáje.
Prestiž práce politiků se tak dostává pod uklízečky a kdysi vysoká prestiž novinářské práce se k ní začíná rychle blížit, konstatuje ONI.
Náprava nepříznivé situace může nastat pouze a jedině po referendu o czexitu, pokud k jeho uspořádání poskytnou média stejný prostor pro argumenty PRO a PROTI, jak je jejich novinářskou povinností, kterou celá desetiletí neplní, což se negativně projevuje v společenském klimatu i politikách jednotlivých partají. Bez naplňování novinářských standardů totiž není demokracie možná a fatální selhávání žurnalistické obce tak vede k 2. studené válce, hrozící přerůst v 3. světovou, rozpoutávanou korporáty a jejich Good Club v Bejrútu, podobně jako ta první a druhá.
Prestiž práce politiků se tak dostává pod uklízečky a kdysi vysoká prestiž novinářské práce se k ní začíná rychle blížit, konstatuje ONI.
Náprava nepříznivé situace může nastat pouze a jedině po referendu o czexitu, pokud k jeho uspořádání poskytnou média stejný prostor pro argumenty PRO a PROTI, jak je jejich novinářskou povinností, kterou celá desetiletí neplní, což se negativně projevuje v společenském klimatu i politikách jednotlivých partají. Bez naplňování novinářských standardů totiž není demokracie možná a fatální selhávání žurnalistické obce tak vede k 2. studené válce, hrozící přerůst v 3. světovou, rozpoutávanou korporáty a jejich Good Club v Bejrútu, podobně jako ta první a druhá.
Související články:
https://www.tydenikobcanskepravo.cz/2016/09/lide-v-ceskoslovensku-pri-sametove.html
https://www.tydenikobcanskepravo.cz/2016/09/lide-v-ceskoslovensku-pri-sametove.html
https://www.tydenikobcanskepravo.cz/2018/03/spisovatelka-novinarka-lenka.html
https://www.tydenikobcanskepravo.cz/2018/09/stanovisko-syndikatu-ceskoslovenskych.html
https://www.tydenikobcanskepravo.cz/2018/09/stanovisko-syndikatu-ceskoslovenskych.html
Žádné komentáře:
Okomentovat