Je za pádem národní měny dolaru zpravodajská hra na posílení ilegální nadnárodní měny bitcoinu? Kdo manipuluje ceny aktiv a ceny zlata?

 Jak pravděpodobné jsou další pády a otřesy bank v USA (a tedy i růst ceny #bitcoin'u)? Poměrně značně. Zranitelnost amerického bankovního systému v souvislosti s pádem Silicon Valley Bank citelně vzrostla, jak konstatuje nová studie publikovaná americkým Národním úřadem ekonomického výzkumu (viz níže). V kolapsovém stavu se může ocitnout až skoro 190 bank v USA. Což, jak víme, by bylo vodou na mlýn bitcoinu (viz twitter.com/LukasKovanda/s…).  

Současná tržní hodnota aktiv amerického bankovního systému je totiž podle uvedené studie o dva biliony dolarů nižší než jejich hodnota účetní. Důvodem je to, že jednotlivé banky drží majetek, například dlouhodobé vládní dluhopisy nebo hypoteční zástavní listy, jehož cena v důsledku výrazného růstu úrokových sazeb napříč ekonomikou poměrně dramaticky klesla. V jejich účetnictví je ovšem stále vykázána cena před tímto propadem, neboť se vychází z předpokladu, že banky budou dané cenné papíry držet až do splatnosti.

To ovšem není zaručeno, jak ukázal případ zmíněné Silicon Valley Bank. Ta musela část svých cenných papírů prodat za tržní cenu, tedy pod původní, účetní cenou, aby měla na výplatu peněz vkladatelů. Tím spustila lavinu přecenění z účetní na tržní cenu. Zároveň vyslala veřejnosti signál, že „je v úzkých“, když musí – zjevně nouzově – svůj majetek prodávat „pod (účetní) cenou“. Což jen přiživilo nájezd vkladatelů na tento ústav, takže nakonec zkrachoval.

Nájezd střadatelů na Silicon Valley Bank byl tak masivní proto, že tato banka vykazovala relativně velmi vysoký podíl nepojištěných vkladů. Ze stejného důvodu přišla tato banka a její pád „na řadu jako první“. Ovšem nikde není psáno, že nemohou přijít další takové krachy. Zmíněná studie Národního úřadu ekonomického výzkumu vyvozuje, že pokud jednotlivé banky v USA přijdou jen o polovinu svých souhrnných nepojištěných vkladů, je v USA ohroženo kolapsem takřka 190 bank.

Podle pátečních dat americké centrální banky přitom v druhém březnovém týdnu nastal historicky vůbec největší odliv vkladů z malých bank (viz twitter.com/LukasKovanda/s…).

Zdroj Twitter  

Americké volné zacházení s dolarem se začíná znovu stupňovat. Náklady bankovní krize, která neskončila, jsou větší, než stála záchrana bank na začátku finanční krize 2008. Vedle toho prezident Joe Biden zahájil intenzívní hospodářskou politiku na podporu digitalizace a dekarbonizace, která má podle kongresových analýz stát v příštím desetiletí nikoliv několik nízkých stovek miliard dolarů, které už byly schváleny, ale spíše půldruhého bilionu dolarů.

Zároveň se vynořil nový problém – válka na Ukrajině je delší a dostupné zbraně pro pomoc jsou vyčerpány, stejně jako munice. Mohl by to řešit nesmírně nákladný přechod průmyslu na válečný režim, ale prezident Biden má svázané ruce extrémně nízkou popularitou. V nadcházejícím volebním cyklu bude pod tlakem Donalda Trumpa, který chce tuto válku okamžitě ukončit.  

Svět je na prahu zásadních změn, které neovlivníme. Jinou věcí je, že nás mohou zaskočit. Možná bychom měli taky – jako UnHeard – ustavovat debatní kluby, které by probíraly to, o čem se zatím nemluví. Kluby, které by občana vytrhly ze sevření stáda, stáda s klapkami na očích „boje proti dezinformacím“, který je neodlišitelný od boje proti informacím.

Zdroj VV PL