Evropská unie v roce vzniku Zelené dohody (2019) emitovala asi 9 % světových antropogenních emisí skleníkových plynů. Dnes je to prý jen 8 nebo 7 %. Podstatné je, že pokud se nezvolí celosvětově realistický postup přechodu ke klimatické neutralitě, mnoho se nezmění. Energeticky náročné činnosti budou z Evropské unie do zahraničí vyhnány (těší se v USA, v Číně, v Indii, v Rusku...), Evropská unie ještě více klesne v sociálně ekonomické sféře a z hlediska ochrany stability klimatu v úhrnu nula od nuly pojde.
Situace je o to horší, že autoři Zelené dohody (faktickými autory jsou zřejmě němečtí zelení) se neobtěžovali ani spočítat komplexní energetickou a emisní náročnost celého reprodukčního řetězce získávání a spotřebovávání jednotlivých druhů paliv a energie a základních výrobků. Takže nejen tzv. ekologické vytápění elektřinou, ale také vodíková energetika zvyšuje celkovou energetickou a zřejmě i celkovou emisní náročnost ekonomiky.
Ujištění, že levné a šetrné solární a větrné energie bude dost, klade otázku, a co když nebude? Jak věřit lidem, kteří nerozumí ani bilancím paliv a energie nebo si s nimi nelámou hlavu? V případě větrných elektráren a hlučně prosazované elektromobility je tolik otazníků s efektivností i z hlediska cíle přispět k ochraně stability klimatu, že za takto kvalitní práci se za mých mladých let na Vysoké škole ekonomické Praha (1976-80) vyhazovalo od zkoušky. Ale to prý byl socialismus. O nepřátelství k jaderným elektrárnám škoda mluvit, podobně o plundrování půdy v důsledku zběsilé politiky výroby biopaliv, budování dalších vodních elektráren, resp. je podmiňujících přehradních jezer. Hyzdění krajiny větrnými elektrárnami je prý drobnost, na rozdíl od drancování tropických deštných pralesů za účelem získání dřeva pro výrobu jejich turbín, které navíc neumíme recyklovat. Také u výroby fotovoltaických článků řada věcí není známa.
Připomínám jen, že prý spásonosné fotovoltaické elektrárny v ČR v letech 2009-10 vytvořily nejen obří, převážně fotovoltaický tunel v úhrnné výši 400-1000 miliard korun, který dodnes kompromituje podporu obnovitelným zdrojům energie v ČR, ale také nevytvořil slibovaná pracovní místa v Česku (vytvořil je v Číně), a vzhledem k vysokým emisím nejsilnějšího skleníkového plynu SF6 ("1 SF6 = 26 087 CO2ekv.") vytvořily vyšší celkové emise skleníkových plynů, než kdyby se ona elektřina vyráběla v uhelných elektrárnách.
Zelená dohoda nebyla podrobena analýze dopadů. Prý by dopadly zle. Nebyla podložena ani analýzou měrné náročnosti jednotlivých druhů paliv a energie na emise skleníkových plynů. Za největšího škůdce stability klimatu označila uhlí. Vycházíme-li z emisí z vlastního spálení paliva, je to pravda. Započítáme-li též emise metanu uniklého při těžbě fosilních paliv (asi 0,5 % energetického ekvivalentu u uhlí a 2-6 % u ropy a zemního plynu), vychází nejhůře zemní plyn přepravovaný tankery (jeho zkapalňování a zpětná konverze na plyn spotřebuje asi třetinu energie, kterou osahuje), pak ropa, pak zemní plyn přepravovaný plynovody a nejméně špatně černé uhlí. Započítáme-li hrůznou bilance četných válek o ropu (z velkých válek po roce 1900 ropa nehrála větší roli snad jen v Afghanistánu a na Ukrajině), vychází zdaleka nejhorší ropa. Ta má ale dosud největší podíl na palivoenergetické bilanci států Evropské unie, byť to neplatí pro ČR. Ale kdo by dělal základní výpočty energetické a emisní náročnosti získávání paliv a energií a základních výrobků! Ještě by nám mohly položit Zelenou dohodu!
Podotýkám, že výpočty celkové energetické a emisní náročnosti nejsou jednoduché. Když jsem spočítal náročnost přepravních výkonů základních oborů nákladní a osobní dopravy v Česku na energii a na emise, počítal jsem jen vlastní dopravu a emise provázející získávání příslušných paliv a energie jí spotřebovaných. Průměrně 6x úspornější v hrubých a 5x v čistých přepravních výkonech mě vyšla železniční doprava ve srovnání se silniční dopravou. Nebyl jsem s to ale vypočítat náročnost výstavby a údržby dopravních cest a dopravních prostředků. Podobně v energetice mám jen palivo od těžby ke spotřebě, ale bez energetické a emisní náročnosti používaných zařízení těžby, dopravních prostředků a výstavby a údržby palivo spotřebovávajících elektráren, tepláren, výtopen, rozvodů, kotlů apod. Jinak řečeno, výsledky mám přibližně správné, což ale nevylučuje další upřesnění, pokud by se podařilo chybějící náročnost spočítat.
Jan Zeman
K tomu:
Argumentace J. Zemana je myslím dost průkazná. Doložitelně se opomíjí celková energetická a emisní náročnost jednotlivých opatření ke snížení emisí tzv. skleníkových plynů. Člověk, který je schopen uvažovat s určitým nadhledem, si nutně musí položit otázky:
1. Jde v greendealovské doktríně skutečně o ochranu naší planety, nebo o odstavení EU na "vedlejší kolej" globální ekonomiky tak, aby mohly být likvidovány skutečné evropské hodnoty, které po několik více desítek let vedly k růstu vzdělanosti, pokroku v oblasti řešení sociálních otázek i k udržení a posilování míru na základě vzájemné důvěry?
2. Slouží kupčení s povolenkami, které je produktem této doktríny, k ochraně ovzduší, nebo ke zbídačování těch, kteří mají omezenou možnost bránit se vůči svévoli globální moci?
(Pokračování)
Žádné komentáře:
Okomentovat