Pánové Skála, Václavík, Kapal vedli diskusi o historii. Soud je uznal vinnými z trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Dnes miliony lidí zastávají souhlasné stanovisko s počínáním armády Izraele, která si počíná v Gaze jako nacisti v Lidicích. Jiné miliony lidí naopak drží stranu Hamázu. Zvažme, nakolik jedni schvaluji genocidu a druzí se dopouštějí trestního činu podpory a propagace terorismu. Takže někteří lidé byli odsouzeni a miliony jiných se dle mlčení státních zástupců trestního činu nedopouštějí? Nebo se trestního činu nedopustil žádný z nich, pouze vyjádřili svůj názor. Vzniklo nenávistné myšlení, a to v takovém rozsahu, že ho už nelze postihovat? Hrozí, že nenávistné myšlení povede k nenávistným činům? Každý nástroj má účinnost od – do. Ztrácí právo už svoji moc? Nakolik přispěli ke ztrátě moci práva příliš aktivní žalobci? Neměl by se problém pohledu řešit jinými nástroji, než vyhlašováním trestů? Kdo a co stojí za vytvořením podmínek k rostoucí nesmiřitelné nenávisti a tisícům mrtvých na obou stranách? Nedostali bychom se ke kritice mamonu a nicotných kariér, kde se kráčí k moci i majetku přes mrtvoly?
Další případ, který narušuje právní vědomí občanů. Případ Ladislav Vrábel. Šířil poplašnou zprávu, když na demonstraci na Václavském náměstí v roce 2022 uvedl, že F-35 jsou útočná letadla, nosiče jaderných zbraní a budou použita při provedení masového útoku proti velmoci. Tím narušil jemnocit spoluobčanů, vzbudil strach a znemožnil jejich klidné spaní. Tisíce jiných výroků o tom, jak se ruské tanky už málem prohánějí po Praze, nebo výrok „jsme ve válce“ nechává orgány činné v trestním řízení kupodivu nečinné. Články mainstreamu i výrok premiéra svým rozměrem a kvantitou nenaplnily skutkovou podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy. Jejich společenská nebezpečnost nedosahuje rozměru, jako když někdo v naplněném sále vykřikne „bomba, bomba“, nebo „hoří, hoří“ a splašený dav ušlape k smrti několik lidí. Nebo jiná poplašná zpráva, která způsobí škodu na životech a majetku spoluobčanů. To je naplnění skutkové podstaty trestního činu šíření poplašné zprávy. Jak je to s výroky o hrozbě války? Subjekt „A“ a subjekt „B“ vyřknou podobnou větu. Subjekt „A“ je označen VINEN, subjekt „B“ je označen NEVINEN. Takže jedni vyjadřují svůj názor a druzí páchají trestný čin. Co si má z takovéto praxe vzít občan pro vlastní poučení. Nutně se mu musí v hlavě vytvořit právní zmatek. Ostatně, nejednoznačnost panuje i ve vědomí profesionálů. Poslední soudní rozhodnutí v případě L. Vrábel skončilo pouze pokutou, i když při předešlých stáních byl vysloven trest odnětí svobody s podmíněným odkladem nástupu trestu.
Zdroj PZ
Žádné komentáře:
Okomentovat