Strach válečných štváčů: Kam se vydá Rakousko?

Dosluhující rakouská vláda pod tlakem nedávno souhlasila s revizí stávající národní bezpečnostní strategie, která pochází z roku 2013. Tehdy v ní Vídeň prohlásila Rusko za „partnera“. Nově by však po tlaku Bruselu a Washingtonu mohla Moskvu definovat jako „hrozbu“ - a v důsledku toho snížit i výhodnou "závislost" na levných ruských energiích (o to jde USA především, neboť jí pak bude tentýž plyn přeprodávat násobně dráž).. Prostě se zařadit mezi ostatní chudnoucí země EU. Naštěstí však do voleb to už vláda prosadit nedokáže.

Schwarz tvrdí, že existuje velká šance, že tato strategie bude přijata ve víceméně současné podobě, jen pokud se příští vlády nezúčastní FPÖ. Nepodaří se to prý však, pokud FPÖ vstoupí do vlády, zejména pokud obsadí post kancléře.

Sobotní volby prostě možná rozdají úplně jiné karty. Je však pravděpodobné, že rozhovory o vytvoření vlády budou trvat dlouho. Už proto, že Brusel bude vyjednávání věnovat "zvláštní pozornost". Pokud by totiž nová rakouská vláda nesouhlasila se sankcemi EU proti Rusku a zkomplikovakla vojenskou pomoc Ukrajině, bude mít unijní podložka pod americkými botami vážný problém.

Na vzdorujícího Viktora Orbána si troufnou. Ale pokud se k němu přidá Rakousko, bude to úplně jiná situace. A jestli ještě zanedlouho zvítězí v USA Donald Trump...

V rakouských volbách jde prostě o mnohem víc, než Brusel a jeho spojenci oficiálně přiznávají. I proto o nich hlavní média úzkostně skoro ani nešpitnou. Obrat by měl totiž logicky obdobné dozvuky v dalších zemích - Německem se stále silnější AfD počínaje.

Uvidíme, jestli z Rakouska zahřmí a zableskne se na časy.

Zdroj PP