Každá týmová práce je ohrožena tím, že počáteční úsilí může ochabnout, práce začíná váznout, skupina osob, která o něco usilovala, se začíná rozpadat. To je něco, s čím je nutné počítat. Každý porovnává své úsilí, které do týmu vkládá, s tím svým úsilím, které by mohl věnovat pro jiné aktivity. Z uvažování "nákladů obětované příležitosti" (jak tomu cynicky říkají ekonomové) se nikdo nevymaní. Ale také platí, že pokud na práci jakéhokoli týmu vrhneme pohled prizmatem teorie her, tak čím více kol hra má, tím je ochota spolupracovat větší. A u týmu typu Kudy z krize alespoň určitou představu o dlouhodobé vizi směřující až za horizont nejen neřešených, ale narůstajících problémů nelze ničím nahradit. Prostě proto, že přímo a bezprostředně koresponduje s tím, jak každý, kdo se činnosti účastní, odhaduje výše zmíněnou "vícekolovost", tj. schopnost vydržet.
Postupně budu zveřejňovat základní obrysy vize, alternativy, východiska k diskusi o některých klíčových otázkách vize.
Takže startujeme. Uvítám podněty, podklady, vlastní úvahy, kritiku a vše, co k tomu, abychom takovou společně sdílenou vizi, vytvořili jako alternativu iluze o jednoduchých řešeních, prostřednictvím kterých lze s lidmi snadno manipulovat.
Radim Valenčík,
TOP komentátor
(Pokračování)
Žádné komentáře:
Okomentovat