Globální neoteplování - boření narativů, aneb ten zvláštní okamžik, kdy se dezinformace stává informací..

V časopisu Science vyšla před dvěma dny nová studie s názvem "Historie teploty zemského povrchu za 485 milionů let". Podíleli se na ní vědci ze slovutných institucí - Katedra geověd z Arizonské univerzity, Oddělení paleobiologie ze Smithsonian National Museum of Natural History z Washingtonu, Škola geografických věd Bristolské univerzity z anglického Bristolu, Katedra věd o Zemi a planetách z Kalifornské univerzity a vědci měli za cíl pochopit, jak se globální průměrná povrchová teplota (GMST) měnila v průběhu poslední půl miliardy let, tedy v době, kdy evoluční vzorce flóry a fauny měly tak významný vliv na vývoj klimatu. 

To, co jim vyšlo ovšem bude velmi třaskavé, protože studie ukazuje, že svět byl po většinu historie složitého živočišného života na Zemi v mnohem teplejším stavu. V nejteplejších obdobích dosahovala průměrná teplota na Zemi 36 stupňů Celsia. Studie ukazuje, že podmínky, na které jsou lidé zvyklí, jsou zcela odlišné od těch, které převládaly v historii naší planety. Z výzkumu vyplývá, že po většinu období fanerozoika (označení geologického období posledních přibližně 540 milionů let) průměrné teploty přesahovaly 22 C a na pólech bylo jen málo ledu nebo vůbec žádný. Chladné klima - včetně našeho současného - převládalo jen 13 procent zkoumaného období. Jedním z nejstřízlivějších zjištění výzkumu je, že život na Zemi vydržel mnohem teplejší klima, než je to, které nyní podle některých vytvářejí lidé. Jak se zdá, lidé se vyvinuli v nejchladnějším období fanerozoika, kdy průměrné globální teploty dosahovaly 11 stupňů celsia.

Bude to o to třaskavější, protože si studie sice všimli i redaktoři z ctihodného média The Washington Post, jenže trochu nepochopili, co ta křivka, kterou přetiskli, přesně ukazuje. Napsali, že "studie odhalila historii divokých změn a mnohem vyšších teplot, než si vědci dříve mysleli", ale zvyklí na standardní fráze posledních let dopsali, že "studie varuje před bezprecedentním tempem oteplování způsobeným člověkem". Způsobeným člověkem, když 87 procent času poslední půl miliardy let byla průměrná teplota na zemi vyšší a nyní žijeme v nejstudenějším období? 

Trend křivky ukazuje, že teploty na Zemi klesaly již 50 milionů let a nyní se teploty obrací znovu vzhůru, přičemž v roce 2023 dosáhla průměrná teplota Země 14,98 C. 

Co s tím? Nabízí se několik pragmatických úvah pro lidstvo jako připravovat se na adaptaci na vyšší teploty, přestat válčit, uvažovat nad velkými migracemi a jak jim zabránit, namísto ESG, dotování nerůstu a fanatických aktivistů nasměrovat peníze do výzkumu nebo v nejhorším začít stavět zdi jak na mexické hranici aj. 

Pravděpodobnější ale bude, že ve jménu ryzího "Monthy Pythona" se nakonec přilepíme k silnici, zničíme pár uměleckých děl v galeriích, zakážeme spalovací motory i vyslovovat CO2 a metan, budeme na dluh podporovat nerůst, nebudeme prdět a hýbat se a budeme se v kruhu důvěry modlit ve jménu té nejčistší víry, že se nám tím teplotu na tomto rekordním teplotním minimu podaří udržet.

Zdroj FCB Zuckerberg