Marx si v zájmu bohatých Chazarů v Americe protiřečil, pochopil první Bakunin

 Zde si nejsem jist, zda jsme domysleli, co znamená tato klíčová formulace, která je plně v souladu s předcházejícím i následujícím Marxovým textem z jeho Předmluvy ke kritice politické ekonomie: "Se změnou ekonomického základu dochází více či méně rychle k revoluci v celé rozsáhlé nadstavbě." Co je onou změnou ekonomického základu? Změnou, která umožňuje a současně si vynucuje změny v oblasti výrobních vztahů a následně i v celé společenské nadstavbě. U K. Marxe najdeme dva přístupy k odpovědi na tuto otázku:

- Na jedné stavěl výklad K. Marxe praktikovaný při realizaci toho, co bylo nazváno socialistickou revolucí a budováním socialismu: V důsledku dynamického rozvoje výrobních sil došlo k zespolečenštění ve výrobě, které je třeba dokončit formou zespolečenštění v oblasti rozdělovacích vztahů, což nutně předpokládá zespolečenštění i v oblasti vztahů vlastnických. K tomu je třeba nejdříve získat politickou moc. Pak ale bude mít přechod k nové ekonomické formaci úplně jinou podobu než všechny přecházející změny společenskoekonomických formací.

- Druhý bezprostředně koresponduje s tímto pojetím změny společenskoekonomické formace a najdeme jej u K. Marxe rovněž: Půjde o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, tj. změnu, která zabere dlouhé historické období obsahující řadu zvratů. Jejím hnacím motorem bude vznik nového ekonomického sektoru, který se stane sektorem dominantním, podobně jako se stal dominantním sektorem průmysl v době průmyslové revoluce. Tímto sektorem bude přeměna volného času (času uvolňovaného technologickým pokrokem, který odstartovala průmyslová revoluce) v rozvoj schopností lidí, přičemž tento rozvoj schopností lidí se stane nejvýznamnějším výrobním faktorem.

To jsou dva zcela odlišné pohledy. To není – "může být jeden i druhý pohled a mohou se vzájemně doplňovat". To je – "buď platí jedno, nebo druhé" a pokud se budeme řídit tou verzí, která neodpovídá skutečnosti, půjde celé hnutí, které je na tom založeno, do kytek.

Pro úplnost považuji za důležité zmínit, že odvolávka na článek Současný trh práce očima marxismu v časopisu !Argument, který je z pera P. Janíčka, není zcela na místě. Článek se snaží ukázat aktuálnost teorie nadhodnoty v současné době, ale obsahuje závažně koncepční nedostatky. Nelze jím argumentovat ani ve prospěch "relativního zbídačování masy pracujících". Podrobněji se k tomu dostanu v dalších pokračováních.

(Pokračování)