Po zkušenostech z nedávné doby, kdy Protiproud vypnuli totiž vím, že celý represívní aparát - od policie, přes prokurátory (tzv. státní zastupitelství) až k soudům - pracuje čistě podle vládních "doporučení". Zákonů, včetně ústavních - o "spravedlnosti" ani nemluvě - se ve fašistickém režimu nelze dovolat. Zkusili jsme to opakovaně, je to bez šance.
Tím nechci říct, že v jednotlivých individuálních případech se občas nenajde statečný soudce či soudkyně, kteří se vzepřou. I mezi nimi jsou někteří nepodvolení. Systém je ale nastaven jinak. A utkat se s ním v přímém čelném střetu je ztráta času, energie - a v neposlední řadě i peněz. Při žalobě skládáte kauci, která v případě neúspěchu, což je téměř jisté, propadne. Na to jsou příspěvky našich čtenářů a diváků příliš cenné. To raději lépe vybavíme studio, nebo zaplatíme zdroje informací. A především vytvoříme "obranné kruhy", jež fašistům jejich útoky znesnadní.
Je to vlastně docela standardní protifašistický a protinacistický odboj. Vedli ho naši bezprostřední předkové, a také jejich zkušenosti jsou pro nás dnes cenné. Neměli bychom ale dnes šanci, kdyby - právě tak jako tehdy - stejný odboj nevedly také některé státy. Nejen Rusko, nejen Slovensko či Maďarsko. Spojenců přibývá v řadě západních zemí. Proto jsou fašisté tak nervózní - a zesilují represi.
Jedno je však z hlediska taktiky jisté: Nemá smysl hrát na fašistickém hřišti. Tam se mění pravidla kdykoli během utkání. Rozhodčí jsou zkorumpovaní, majitelé "stadionů" tvoří páteř korporátní mafie. Jakmile se o ně "otřete", ušpiníte se. V lepším případě. V horším vás rovnou zlikvidují.
Víme, že nakonec tu fašistickou hordu porazíme. V historii to nebylo jinak. I když to někdy stojí oběti. V případě, že se jim opět podaří rozpoutat válku, i ty nejvyšší. To, že zatím na hraně světového válečného konfliktu zatím ještě "jen" balancujeme, je i existencí svobodných médií. Proto nám (a skrze nás všem nepodvoleným) tak jdou po krku.
Marně.
Zvítězíme.
Zdroj PP
Žádné komentáře:
Okomentovat