V Gaze jsem poprvé držel v ruce mozek dítěte. První z mnoha, řekl MUDr. Mark Perlmutter

 Volební cyklus je většinou jen soutěží republikánů a demokratů v tom, „kdo dá Izraeli více genocidních zbraní k rozpoutání třetí světové války“.

Tolik konfliktů a zmatků vyplývá z toho, jak mainstreamový politický diskurz v USA divoce zveličuje rozdíly mezi demokraty a republikány a zároveň značně bagatelizuje rozdíly mezi demokraty a protiválečnými levičáky. Dělají to obě strany; republikánská politicko-mediální třída vykresluje demokraty jako bandu krajně levicových marxistů, zatímco demokratická politicko-mediální třída vykresluje rozdíly mezi sebou a protiválečnou levicí jako tak triviální, že by samozřejmě měla očekávat, že je levice bude volit.

Ve skutečnosti mají demokraté a republikáni mezi sebou mnohem, MNOHÉM více společného než kdokoli z nich s autentickou levicí – a to i v případě, že do strany zahrneme nejzazší povolené extrémy. Bernie Sanders a Donald Trump k sobě mají ideologicky mnohem blíže než někdo, kdo chce demontovat kapitalismus a americkou válečnou mašinérii, k Berniemu Sandersovi.

Zamlžování těchto bodů ze strany mainstreamové politicko-mediální třídy je zcela záměrné a lze je vysvětlit citátem Noama Chomského: „Chytrý způsob, jak udržet lidi pasivní a poslušné, je striktně omezit spektrum přijatelných názorů, ale umožnit v rámci tohoto spektra velmi živou debatu.“ Pokud tento citát plně nepochopíte a neuděláte z něj optiku, kterou vnímáte veškerý politický diskurz hlavního proudu, nikdy nebudete západní politiku vidět jasně.

Zdroj cj