Historickým problémem levice vždy bylo, na rozdíl od politické pravice a středu, že pokud projekt systémové změny nemá být ryzí utopií, musí se opírat o fundament teorie, zdůvodňující možnost či nutnost podobné změny. Výhodou pravice je v tomto kontextu to, že pouze udržuje daný stav nebo staví na autoritě neomylného vůdce, který "ví", co společnost potřebuje a o jehož názorech se příliš nediskutuje. Politický střed může extrapolovat existující zjevné tendence a na tomto základě prosazovat reformy, tj. dílčí změny systému. Obě varianty mohou být úspěšné, respektive mohou získat ve společnosti podporu, v podmínkách relativně stabilní situace, která lidí nenutí usilovat o zásadní změnu, nebo v podmínkách dominance představy, že přítomnost je jen opakováním minulosti a budoucnost není nic jiného. Tudíž si vystačíme s minulou zkušeností.
K tomu ode mne:
Jako úvod velmi dobře zpracováno. Lze dodat jen maličkosti.
- Např. to, že kvalifikovaná levice prosazuje vyšší typ rovnosti, resp. omezení role privilegií pocházejících z majetku, jejichž produktivní role se již vyčerpala, kvalifikovaná pravice se snaží obhájit a udržet ta privilegia, která jsou funkční a pro jejichž překonání ještě doba nedozrála. Čtenář si jako "domácí úkol" může pohrát s otázkou, co dělá a jak se pozná nekvalifikovaná levice či pravice.
Žádné komentáře:
Okomentovat