Zelenského plán a realita

 Ukrajina nikdy nepatřila do strategické sféry národních zájmů USA i západoevropských mocností. Po staletí byla součástí Ruska a svět na to byl zvyklý. Z pohledu Západu není konflikt na Ukrajině krizí, kvůli níž by stálo za to riskovat jaderný konflikt s Ruskem. Pro Rusko naopak je Ukrajina klíčovou strategickou prioritou, kvůli níž je ochotno jít na plno do války, a také to prokázalo. Tyto rozdíly v pozicích a prioritách nepřátel a spojenců Ukrajinci fatálně podcenili, a nyní čelí důsledkům.

Počátek válčení na Ukrajině potvrdil, že ruská armáda byla opravdu na konflikt tohoto rozsahu špatně připravena a v úvodní fázi nesplnila své cíle. V dalším průběhu bojů se však ukázalo, že je velkou chybou Rusko podceňovat. Ukrajinská ofenzíva selhala a ruský válečný parní válec se začal pomalu rozjíždět a zabírat další a další části Ukrajiny. Ta je zničena, vylidněna a vyčerpána a neví, jak dál. Všemi silami se snaží NATO zatáhnout do války, v čemž vidí jediné východisko. Tlačí na urychlené členství v NATO a bere za slovo pokrytecké sliby, kterých se jí řadu let ze Západu dostává.

V problémech je i Západ. Naděje na rychlé zhroucení ruské armády a režimu v Moskvě se nenaplnila. Ukrajině hrozí vojenská porážka se všemi důsledky pro její státní existenci, stabilitu v Evropě i prestiž Západu. Na druhé straně nikdo nechce kvůli nějakému Donbasu nebo Záporoží riskovat jadernou apokalypsu. Proto členství Ukrajiny v NATO není řešením. Nejen proto, že je to země ve válce a nemá vyjasněné hranice. Pokud západní velmoci nebyly ochotny jít do války na straně Ukrajiny doposud, proč by do ní chodily někdy v budoucnu.  Mají své zájmy a nehodlají se k něčemu podobnému smluvně zavazovat, znajíce nevypočitatelnost a častou iracionalitu ukrajinské politiky. Byla-li by přesto Ukrajina do NATO přijata, znamenalo by to silnou devalvaci bezpečnostních závazků v jeho rámci, a to rozhodně není v zájmu ČR a ostatních členských zemí.

Naivní a zaslepení ukrajinští politici podcenili míru západního pokrytectví, hluboký rozpor mezi slovy a činy politiků, neprohlédli skutečné zájmy svých partnerů a podcenili nebezpečí Ruska. Tragédie, kterou svojí zemi tím připravili, je nezměrná. Žádný „vítězný plán“ neexistuje, obzvláště ne na bitevním poli. V sázce je příliš mnoho. Ukrajina i stejně jako další dnešní ohnisko válečné krize Blízký východ vyžadují komplexní bezpečnostní řešení, které bude brát ohled na zájmy všech zúčastněných. Je na hlavních velmocech, aby zanechaly svých proxy válek, zasedly k jednacímu stolu a hledaly stabilní řešení a rovnováhu. Vše ostatní je cesta do pekel.

Jiří Weigl