Prohlášení k podpoře ICC

 K doplnění našeho vyjádření a v odpověď na negativní reakce našich politických představitelů prohlašujeme:

- značně hysterické reakce velké části současné i bývalé české politické elity ukazují na nepochopení toho, jak soudní moc, v tomto případě Mezinárodní trestní soud, funguje. Nařízení soudní instance, tedy i vydané zatykače, nejsou politická rozhodnutí, s nimiž můžeme vést polemiku a handlovat s nimi dle libosti. Zatykač na Putina se nám líbí, zatykač na Netanjahua se nám nelíbí...Pokud chceme dostát svým závazkům a působit věrohodně, jsme rozhodnutím soudní moci – v tomto případě rozhodnutím Mezinárodního trestního soudu – vázáni. Zatykač na Netanjahua a Galanta tak platí i pro území České republiky.

 

- je absurdní dovolávat se údajné izraelské demokracie, jako by politický režim mohl vyvinit jednotlivce z trestní odpovědnosti; jako by se ve volbách zvolený politik nemohl dopustit válečného zločinu. Je navíc absurdní poukazovat k demokracii v Izraeli, který je renomovanými lidskoprávními organizacemi světa i OSN označen za režim apartheidu. Z tohoto hlediska je absurdní už skutečnost, že zatímco „demokratická" izraelská strana odpovědnost za své činy před soudem odmítá, „teroristická" palestinská strana pravomoc soudu respektuje.

 

- jurisdikce ICC nad palestinskými územími byla přijata přistoupením Palestiny k Římskému statutu coby zakládací smlouvě Mezinárodního trestního soudu v roce 2015 a platí nad palestinským územím Západního břehu Jordánu, Východního Jeruzaléma a Pásma Gazy. Podobně jako je Putin stíhán za ruské zločiny na území ukrajinském, je Netanjahu a Galant stíhán za izraelské zločiny na území palestinském. Účelové dovolávání se na skutečnost, že Izrael není signatářem Římského statutu, tedy není relevantní.

 

- dovolávat se práva konat válečné zločiny v odvetě za jiné spáchané zločiny je nepochopením principů moderního práva s jeho právní praxí, které se rozchází se starším právem zvykovým. Je absurdní, že izraelské válečné zločiny zlehčují a obhajují ti, kteří se vymezují např. vůči islámskému tradičnímu právu, a vzhledem k obavám z nárůstu antisemitismu je nebezpečné vyviňovat Izraelce z odpovědnosti za zločiny, které páchají, s odkazem na židovský původ pachatelů. Na válečných zločinech a možné genocidě není nic židovského, a pokud chceme úspěšně potírat antisemitismus, musíme přijmout univerzální platnost soudní moci.

 

Je absurdní, že princip mezinárodního práva je nyní relativizován stranami a politiky, kteří se jindy tak halasně hlásí k Západu, a že lidská práva jsou upírána Palestincům právě těmi, kteří jindy tak dojemně hovoří o jejich univerzálnosti a potřebě za ně bojovat.

 

Máme-li stát za hodnotami, které nejsou jen deklaratorní, je třeba to udělat právě teď podporou vyšetřování válečných zločinů v Izraeli/Palestině, tak jak se o to snaží mezinárodní soudy.  

 

Nic jiného pro řešení mezinárodních sporů než mezinárodní soudy nemáme; dovoláváme-li se tedy jejich autority v jedněch případech, musíme je ctít i v případech jiných.

Protože rovnost je základním předpokladem hledání spravedlnosti a spravedlnosti nemůže být dosaženo jinak než rovností před zákonem.

 

Ne naším jménem!

V Praze 27. listopadu 2024  

Zdroj BL