Vypadá to jako jedna ze zpráv o nutnosti státu šetřit. Ale týká se i obřího společenského problému, jímž je strmý až šokující propad porodnosti, který pokračuje třetím rokem. V Echu jsme o něm psali opakovaně. Nejnověji tento fenomén musel uznat sám premiér, byť jeho odpověď při poslaneckých interpelacích letos v říjnu nevyjasnila nic.
Petru Fialovi se pletly pojmy, místo o úhrnné plodnosti, na kterou se ho při interpelacích tázal opoziční poslanec Vladimír Zlínský, mluvil o porodnosti. (Úhrnná plodnost je počet dětí, které by se narodily každé ženě do konce reprodukčního věku za hypotetického předpokladu, že se během té doby hodnota plodnosti nebude měnit; na rozdíl od porodnosti je to údaj nezávislý na síle populačního ročníku.) Fiala: „Máme problém s porodností. Je zde trend, který je negativní, který je dlouhodobý... Ten trend se dá doložit třeba v roce 2018, kdy žádné očkování proti covidu nebylo.“ Každopádně v pořádku byly do roku 2022 obě kategorie. Zatímco porodnost až do roku 2021 deset let stagnovala, nebo dokonce mírně rostla, úhrnná plodnost rostla vytrvale – než před dvěma a půl lety, tedy v zimě a na jaře 2022, přišel strmý pokles (2021 – 1,83; 2022 – 1,62; 2023 – 1,45).
Bez ohledu na premiéra mezitím debata o nenarozených dětech dospěla k největšímu tabu, jímž je dnes už jasně prokázaná skutečnost, že pokles úhrnné plodnosti se u nás týká hlavně žen očkovaných proti covidu-19.
Zdroj echo24
Žádné komentáře:
Okomentovat