Bez Šlachty a „jeho“ Turka (komického „čestného předsedy“, jenž ovšem do motoristické strany nevstoupil a chce zůstat v bohatém Bruselu) nemají šanci. Zato mohou vysát určitou část hlasů, které – jako minule – opět skončí v propadlišti. A při konečném účtování mohou k likvidaci fialového marasmu chybět. Pokud právě, jak někteří komentátoři soudí, právě to není nakonec záměr.
Spíše ale jde jen o typické zdejší politické packalství namyšlených amatérů. Ambicióznost je v politice samozřejmě nezbytná. Pokud je však přefouklá – a ještě kombinovaná s příliš viditelnou nemravností (odkopnutí senátora Šlachty, který si jen tiše hořce postěžoval na nedodržování dohod je mimořádně odpudivé) – pak se může snadno stát předčasným hrobem nadějí.
V takových chvílích si obvykle vzpomenu na jeden populární "text" skvělého básníka Josefa Kainara a jeho "Stříhali dohola malého chlapečka" (sbírka Mythy): "Učeň se dívá na malého chlapečka / jak malé zvíře se dívává na jiné / Ještě ne chytit a rváti si z cizího / a už přece..."
Ve skutečnosti však politické neumětelství a packalství - jak současných mafií, tak některých z těch, jež je chtějí pod jinými značkami nahradit – je jednou z mála nadějí, které doopravdy máme.
Tedy podaří-li se skutečné propojení menších skutečně opozičních subjektů, které se nad druhými neofrňují. Pak má na podzim nepodvolená veřejnost docela slušnou šanci na první krok ke "slovenské cestě" (takříkajíc k "trumpizaci" naší těžce poničené země). Navzdory všemu. Korespondenčními podvody počínaje a velepodvodem brněnského ústavního soudu konče.
Že je zatím brzy o tom spekulovat?
Jak se to vezme. Bretonové a jejich zdejší berlínské (bruselské) paže už našeho chlapečka zase stříhají dohola. A někteří "učni" jim - vědomě či bezděčně - přidržují otáčející se železnou židli.
Už nám to začlo.
Zdroj PP
Žádné komentáře:
Okomentovat