Neoprávněná činnost pro cizí moc. Nový paragraf trestního zákoníku (§318a) má potírat činnost, kterou zároveň nikterak nespecifikuje s tím, že trestná má být i příprava takové činnosti. Stejně tak má být trestáno i to, pokud by taková činnost byla nevědomá. Hlavním problémem změny je fakt, že v návrhu zákonné změny není nikde uvedeno, co se takovou činností rozumí. Kritici proto důrazně varovali, že by bylo jen na státních zástupcích a soudech, jak by každý jednotlivý případ vyhodnotili a paragraf by mohl sloužit jako bič na oponenty vlády. Dle kritiků se norma nápadně podobá paragrafu 98 trestního zákona o podvracení republiky z doby před rokem 1989 a velmi podobně by mohla být zneužívána.
Byť to nikdo oficiálně nepotvrdil, je veřejným tajemstvím, že si nový paragraf v Poslanecké sněmovně vylobbovala tajná služba BIS s tím, že formálně ho navrhl poslanec hnutí STAN Martin Exner, syn agenta Izáka. Redakci PL to opakovaně potvrdilo hned několik členů zákonodárného sboru.
Podle vysoce důvěryhodného zdroje PL, který se v prostředí zpravodajských a bezpečnostních složek státu pohybuje přes 20 let, je situace okolo paragrafu vážnější než si mnozí myslí.
„Dosavadní diskuse o podobě přílepku neodpovídá vážnosti situace a je velmi krotká. Zaměřuje se na text návrhu, ale pomíjí příčinu problému a ukazuje, jak za poslední léta výrazně vzrostl vliv bezpečnostních orgánů na ústavní činitele a politiky. Tento legislativní přílepek je pouze důsledkem boje pana Koudelky a dalších nevolených funkcionářů z prostředí zpravodajských a bezpečnostních složek o moc. Koudelka představuje extrém. Při slabosti vlády a její neschopnosti se vůči němu vymezit začal politicky působit otevřeně, hodnotí činnost ústavních institucí, nepokrytě na ně skrze spřátelená média tlačí nebo vyhrožuje. Dnes už nikoho nešokuje, když se BIS v průběhu schvalování legislativního návrhu, který přímo ovlivňuje její činnost, k tomu návrhu veřejně vyjadřuje a prostřednictvím sociálních sítí a médií vykonává tlak na zákonodárce. Šokovat by nás to však mělo. Jde o patologický projev v situaci, kdy se reálná moc přesouvá od parlamentu a vlády k nevoleným představitelům státních institucí,“ varuje.
Vláda ani parlament už prý dávno zpravodajské služby reálně nekontrolují. „Na straně vlády k tomu chybí vůle, u poslanců a senátorů pravomoci. Kontrolní komise nemají právo vstupovat do živých případů a šéfové služeb už si jejich členy dávno ochočili,“ zdůrazňuje náš zdroj.
Žádné komentáře:
Okomentovat