Fatální problémy Evropy a cesta ke dvěma světovým válkám se otevřely bojem o Habsburské dědictví, masakry šlechty baronem Trenkem a pádem SPQR vinou teutonské rozpínavosti, jež vedla až k poslání bolševiků se zlatem v zapečetěném vagónu ze Švýcarska německým generálním štábem do Ruska, což ničemu nepomohlo a poslední císař Karel pak dva roky jednal o míru, aby mu maffiáni nakonec říši rozbili a umřel v chudobě daleko od vlasti, konstatují TOP konzultovaní historici.
Chce jeho vnuk neutrální Rakousko a fatálně rozdělenou Evropu dorazit, ptají se TOP analytici.
Zřejmě ano, je typickou součástí zdegenerovaného jádra globální moci a propuklo u něj Janou Španělskou do rodiny zavlečené šílenství, skončí podobně, jako Rudolfův syn Julius Caesar d'Austria, obávají se lékaři.
Tuto tragickou událost zachytil Václav Březan: "18. Februarii, v pondělí masopustním, Julius, ten ukrutný tyran a černokutílek, pobočný syn císařský, na zámku v Krumlově ďábelský, hrozný, nešlechetný masopust držel se svou souložnicí, dcerou lazebníkovou, rozvrátiv jí hlavu a posekav hanebně, že po kusích do truhly ji klásti museli".
Tímto hrůzným činem, který vyvolal pobouření v evropských aristokratických kruzích, padly veškeré ohledy na císařskou rodinu. Také jeho otec neměl se synem žádného slitování a dal příkaz k jeho doživotnímu věznění na českokrumlovském zámku. Po vraždě se Juliova duševní choroba - schizofrenie, stále více prohlubovala. Přestal se holit, mýt, odmítal jídlo, rozbíjel předměty kolem sebe a vyhazoval je z oken. Nevycházel ze zámku, dokonce ani ze svých pokojů. Nepřevlékal se a prádlo na sobě rozřezával a trhal. Na sklonku života žil don Julius ve špíně a nepořádku. Spal jen v kobercích a hadrech, do kterých se zabalil, když mu byla zima. Peřiny roztrhal a zařízení pokoje zcela zdemoloval. Služebnictvo se ho bálo a štítilo a do jeho místnosti se nikdo neodvážil vejít, protože se z ní po zámku šířil silný zápach.
Jeho stav se zhoršil 22. června 1609, kdy se roznemohl a těžce dýchal. Nedlouho na to, 25. června 1609, don Julius d\'Austria zemřel. Za příčinu smrti označili udušení po provalení vředu do krku. Juliovu smrt zaznamenal také Václav Březan, který v Juliově životě na českokrumlovském zámku viděl potupu bývalé rožmberské rezidence, neboť napsal: "25. junii, v noci na pátek, Julius, ten pankart, levobočník a tyran na Krumlově, vězněn jsa na zámku pod Pelikánovými pokoji, byv na záchodě dlouho, padna, duši pustil. Rarášek ho udávil!"
Velmi záhy přichází instrukce z České kanceláře k pohřbu císařova levobočka, který byl pochován v českokrumlovském minoritském klášteře. Dodnes nebylo přesné místo hrobu nalezeno. Hrob byl pouze přizděn ke zdi. Jak je patrné z instrukce, byl hrobem pouze prozatimním, později měly být ostatky převezeny jinam a definitivně pohřbeny na místě důstojném císařova syna, ale po smrti Rudolfa II. se stal zřejmě hrobem definitivním. Katolické křesťanství tak zničilo šílené sobectví králů a císařů, ale kdekoliv se dva sejdou v mém jménu, jsem s nimi, tak pravil Pán.
Žádné komentáře:
Okomentovat