Když jsme si pořídili místo pěti jen čtyři lízátka za korunu, skončil první pokus o sociálně spravedlivější společnost a dětství

 JELIKOŽ NÁM TATO DOBA ASI VŠEM DÁVÁ PĚKNĚ ZABRAT, TAK DNES VÝJIMEČNĚ BEZ LEGRANDY, JEN K ZAMYŠLENÍ. 

Určitě nejsem sama, kdo si občas zavzpomíná na dětství a pak si povzdechne: „Tohle bych chtěl(a) vrátit.“ Já si pár „povzdechnutí” zapsala a kdo chce, tak může do komentáře doplnit.

Chtěla bych nazpět zahrádky vonící po kopru a kvetoucích kytkách, plný zeleninových záhonů a ovocných stromů a na nich zase vidět ty „opravdický” babičky v šátcích a zástěrách okopávající záhony, kdy jejich domovy byly provoněný od zavařování a od pečení těch nejlepších buchet a placek upečených na plotnách starých kamen.

Chtěla bych nazpět dost zubařů v každém městě a chodit k nim zase bez strachu, že budu mít málo peněz na zaplacení. Chtěla bych nazpět lékaře, kteří neléčili lidi po telefonu a chovali se k lidem s úctou, protože si vážili toho, že mohou léčit a protože jejich přísaha nebyla jen pouhá slova.

Chtěla bych, abych si zase mohla vybrat, když budu chtít uvalit nemalý prachy v hospodě, jestli půjdu do nekuřácký části, nebo budou mý hadry zase pěkně smrdět kouřem a přepáleným tukem.

Chtěla bych nazpět ovoce a zeleninu vypěstovanou tady v Česku, možná pro někoho nedokonalou tvarem, ale zato dokonalou svou chutí. Chtěla bych zase cítit z každý druhý zahrádky vůni letních jablíček.

Chtěla bych nazpět řemeslnou zručnost a dovednost Čechů a bejt zase hrdá na to, že některý naše odvětví mají zase ve světě obrovský jméno.

Ráda bych, aby zase platilo, že existuje pouze žena a muž a abych je od sebe neměla problém rozpoznat.

Chtěla bych se zase koukat na tu starou oblohu, na který jen občas zanechalo letadlo stopu a která byla bez tolika podivností a anomálií v seskupení mraků, jako je tomu teď. Chtěla bych nazpět čtyři roční období a v zimě sníh. Chtěla bych, aby se vrátilo nezblázněný počasí, který se dalo předpovědět.

Chtěla bych nazpět tu míň uspěchanou a míň vystresovanou dobu, kdy jsem nebyla závislá na svém mobilu a nebyly sociální sítě a čerpala jsem informace buď z knih, časáků anebo od babek – drben na lavičkách. Chtěla bych nazpět tu sladkou nevědomost a neinformovanost, jak zkaženej je dnešní svět.

Chtěla bych, abych mohla zase uvařit voňavej kuřecí vývar a kuřata zase nesmrděla.

Chtěla bych si kupovat zeleninu, co nejen vypadá jako zelenina, ale  i tak chutná. 

MOC BYCH SI PŘÁLA, ABY MI LIDÉ ODPOVÍDALI NA POZDRAV A  NA ÚSMĚV ÚSMĚVEM A KOUKALI ZASE KOLEM SEBE. 

P.S. A moc vás prosím, netahejte mi do komentářů politiku, tohle není žádná propagace minulého režimu, jen vzpomínka na dětství.