Někdejší schválení církevních restitucí (v pamětní den bitvy na Bílé hoře) jsem vnímala jako svou největší životní prohru. Ujišťování tehdejšího premiéra Petra Nečase, že je to poslední krok k odluce státu od církve, tu ránu nezhojilo a následné znovu vztyčení mariánského sloupu (pár metrů od popraviště stavovské elity) nasypalo do otevřené jizvy sůl. Ovšem podpis Petra Fialy (v roli českého premiéra) na smlouvě jednostranně výhodné jen pro Vatikán, v níž má Česká republika pozici vazala, jde proti smyslu českých dějin a popírá odkaz desítek generací našich předků. Krom toho odporuje naší platné ústavě. Tak černá zrada se nedala čekat ani od brněnského politologa. Jeho katolický předchůdce Nečas „jen“ ožebračil stát, když jej zavázal platit odpustky a z římsko katolické církve učinil největšího soukromého vlastníka půdy v ČR, ovšem Fialův konkordát láme českému národu páteř. Média hlavního proudu se tématu věnují jen povrchně, takže občan nemusí ani rozpoznat, k čemu se schyluje. Máte pravdu, že současné rozložení sil ve Sněmovně téměř zajišťuje výsledek předem. Jako česká spisovatelka a občanka České republiky pokládám za svou povinnost varovat poslance před schválením tak potupné smlouvy. Neboť každý, kdo jí dá svůj hlas, zradí slib, kterým se zavázal vykonávat svůj mandát podle nejlepšího vědomí a svědomí, řekla pl Lenka Procházková.
Žádné komentáře:
Okomentovat