V čem jsou lži nebezpečné pro mír?

Lži byly stvořeny pro válku a nevyhovují pro mír. Putin chce čtyři východní provincie, ale na Západě, kromě disidentů, nikdo neřekne, že většina obyvatelstva těchto provincií nechce Banderovce a raději přijmou Rusko. Budou to srovnávat s Mnichovem a Sudety, ale území přece dobyla Kateřina Veliká v osmnáctém století a osídlila převážně ruským obyvatelstvem. Ukrajině ho daroval Lenin. Krym daroval Ukrajině Chruščov. Otázka, co by dělala Ukrajina s tímto územím, když obyvatelstvo v Ukrajině být nechce, se nenastoluje, přesto, že je meritem věci. Předstírá se jakási lež nebo nevědomost o tomto území. Neřeší se občanská válka, která by propukla, kdyby Ukrajina toto území dostala zpět. Smírné řešení podle dohody Minsk II byly odmítnuty Zelenským a tím se z toho stala situace: buď a nebo, buď území dobudeme a Rusy v něm zlikvidujeme, nebo ho ztratíme; jiná možnost není.

Stejná otázka vzniká přijetím Ukrajiny do NATO. Původně to byl plán rozšiřování NATO a zatlačování Ruska. Mělo se to dít hybridní válkou tak dlouho, až se Rusko zhroutí a předá svoje nerostné bohatství mezinárodním korporacím. Ani USA nepočítaly s horkou válkou, proto ani nebyly dostatečně vyzbrojeny na tento konflikt. Americké základny na Ukrajině měly Rusko strašit, vydírat a sloužit k různým pokusům s biologickými zbraněmi. Dnešní Ukrajina není vhodná k přijetí do NATO a většina států by to ani nepodpořila (určitě ne Turecko, Maďarsko a Slovensko). Ukrajina i Rusko potřebují kolektivní bezpečnost. Bezpečí musí být pro všechny, Rusko nevyjímaje.

Další lež je, že Rusko je nebezpečné pro Evropu. Tomu nevěří ani Trump. Rusko nedobylo ani Kyjev. Bude snad dobývat Evropu kilometr za měsíc se ztrátou 1 000 mužů? Proboha proč by to dělalo! Navíc v Evropě už nic není, co by stálo za řeč. Jak to vypadá, budeme rádi, když obnovíme dodávku plynu.

Lži nám brání přijmout skutečnou realitu a konstruktivně řešit problém míru. Proto se Západ může cítit poražen, když ustoupí Rusku a Ukrajina přijde o území. Ale i tato porážka je iluzorní. Není to porážka, je to jen vítězství pravdy, je to věc, kterou jsme měli chtít od začátku, aly Ukrajina řešila. Když jsme to nechtěli, podporovali ukrajinský nacismus, je to i naše vina, že nakonec Ukrajina o území přijde. Teprve, kdyby Rusové překročili určitou hranici, měli bychom vystartovat a Ukrajinu bránit s plným nasazením. Tu hranici bychom měli stanovit na Dněpru, protože je to přibližně i etnická a historická hranice. Ale to není pravděpodobné, protože konflikt je regionální a požadavek Ruska nerozšiřovat NATO je přirozený bezpečnostní zájem. Větší požadavky může Rusko mít jen jako jednací strategii.

Pohádky o tom, že Rusko bylo vždy nebezpečné, jsou těmi nejlživějšími narativy. Rusko je nebezpečné jen tenkrát, když se cítí ohroženo. V minulosti nedobývalo nikdy západní území ve vlastním bytostném zájmu, polský sektor dostalo při trojím dělení Polska mezi Německem, Rakouskem a Ruskem. Tím se dostala do ruské správy i západní Ukrajina a Pobaltí. Války s Tureckem vedlo v souladu s evropskými zeměmi. Na východě se chovalo jako koloniální mocnost obdobně jako všechny koloniální metropole. Naopak Evropa byla pro Rusko nebezpečím, nemusím snad připomínat Německo v obou válkách a Napoleona. Neměli důvod nikdy, když se cítili z této strany bezpečně a nemají k tomu důvod ani dnes, pokud bude zajištěna bezpečnost.

Komunistický režim byl výjimkou proto, že byl světovým, nikoliv ruským hnutím, a SSSR byl podporován mnoha silami na Západě; vítězství komunistů nebylo vítězstvím Rusů, komunistické garnitury ve východní Evropě byly převodovými pákami sovětské moci k ovládání těchto států. Po válce většina Evropy chtěla nějaký druh socialismu. V Československu v r. 1948 polovina obyvatel věřila komunistům. Tuto specifickou situaci nelze slučovat s dnešní situací. Lidé jsou dnes svobodnější a cizí nadvládu nesnesou, protože nemá jen politický, ale podstatnější národní charakter. A to platí i pro obyvatele Donbasu a Krymu, Kosovské Albánce, Ukrajince v západní části země, ale i pro Poláky, Slováky, Maďary, Rusy atd. Jen Češi zatím nejsou schopni pochopit, že by měli také svoje zájmy hájit a nenechat si vládnout kliku, která má cizí zájmy přednější.

Zdroj z