Zapamatujme si: "nemám žádnou radost z toho, že si naše problémy neřešíme sami, ale řeší to za nás americké vměšování". Prorocké. Budeme platit za to, že jsme to nedokázali sami. Ti, co spoléhají na Putina, se dopouštějí stejné chyby. Za všechny služby "bratrské pomoci" se platí. To ovšem nastoluje otázku: Co vlastně ještě můžeme dělat? Zbyl nám nějaký prostor pro samostatnou aktivitu?
Samozřejmě! Svět potřebuje velkou změnu. Potřebuje vidět cestu vpřed. Z naší pozice jsme ji možná schopni vidět lépe než z velmocenské. Tato cesta je jiná, než let na Mars či dokonce na Proximu Centauri. To je (pokud jde o druhý případ) jednak nereálné vidění reality, jednak a zejména vidění příliš setrvačné. Stojíme na prahu změny, která je srovnatelná s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější. Kdo to nevidí, neumí se dívat. Změna, která navrátí ekonomiku k člověku a potenciál každého člověka učiní hlavním zdrojem ekonomiky. Tuto změnu máme přímo před očima, ale klapky setrvačnosti na očích nám ji bráni vidět. A ještě něco nám skutečnou perspektivu zatmívá. Devastace vědy neuvěřitelně podlými cenzurními nástroji, o kterých veřejnost nemá ani tušení. Tato devastace úplně tiše nabrala neuvěřitelné rozměry. Aby "oslepila protivníka", tj. ty, kteří se chtějí vyznat v tom, o co jde a co dělat (skutečným protivníkem současné moci jsou totiž normální přemýšliví lidé). Není divu, že z takto "rozorané" akademické půdy vyrostly osoby typu Fialy či Nerudové ověnčené nejvyššími tituly. Oporu v racionálním poznání reality si nesmíme nechat vyrvat importováním systému, který ji likviduje. Pokud má mít budoucí vláda, která se bude snažit o nápravu, úspěch, musí vytvořit podmínky pro využití širokého odborného zázemí na bázi národního programu výzkumu, který vyústí v komplexní reformy. Nápravou škod napáchaných destrukcí důvěry v penzijní systém to musí začít. Na to mohou navázat další reformy. Při jejich přípravě nemusíme být sami. Stále ještě existují dobré pracovní vztahy v oblasti vědy se Slovenskem, Maďarskem, Polskem. Ale to je na samostatné pojednání.
Radim Valenčík,
TOP komentátor
Žádné komentáře:
Okomentovat