"Když pozoruji svět, kde jsou všude války a uprchlíci, kde přibývá autokratů a enormně narůstá ideologický "-ismus" a tlak na demokratické struktury, kde narůstá znečištění, rasismus, násilí, sobectví, chamtivost a pohrdání vědou a fakty, kde se velké společnosti chovají neeticky nebo často dokonce nezákonně a vyvíjejí podvodné high-tech technologie, cítím, že jediným východiskem k humánnější společnosti může být inteligentní sociální design a účinné prosazování vhodných institucí jako nepostradatelných nástrojů pro téměř všechny aspekty organizace udržitelných kooperativních a spravedlivých struktur na naší planetě. - Právě toto přesvědčení mě vede k tomu, abych pozornost čtenářů zaměřil zejména na pozdní práce Lea Hurwicze, které se soustředily na institucionální modelování".(Trockel 2022)
Všimněme si, že oblast teorie her, kterou se zabýváme, míří svými ambicemi (alespoň z pohledu W. Trockela) k nejzávažnějším a nejožehavějším otázkám dneška. To je velmi důležitý a sympatický moment. Většina teoretických přístupů využívajících teorii her a její matematický aparát se totiž snaží pro své matematizované modely najít nějakou užitečnou aplikaci, v důsledku čehož zpravidla jen "příštipkaří". Zde se postupuje opačně: Snažíme se identifikovat nejzávažnější společenské problémy a jako oporu při jejich řešení vyvíjet vhodnou teorii. To je mnohem náročnější a vystavuje to teorii nemilosrdnému kritériu vypovídací schopnosti ve vztahu k realitě. Pro teorii mechanismů (L. Hurwicze, W. Trockela a některé další teoretiky působící v této oblasti) příznačné. Určitou ne nepodstatnou roli v tom sehrálo i to, že vznik teorie mechanismů svými kořeny sahá až do slavné diskuse Ludwig Mises a Oskar Lange ve 30. létech (do které se pak zapojili další ekonomové, včetně L. Hurwicze).
Radim Valenčík,
TOP komentátor
Žádné komentáře:
Okomentovat