Odhalení podpory ze strany USAID nepotvrdilo nic jiného, než že se po roce 1989 země střední a východní Evropy staly vykořisťovanou periférií mocenského jádra nalézajícího se v severozápadní Evropě a Severní Americe. Hegemon, který využívá závislou periférii jako zdroj surovin a levné pracovní síly a odbytiště svých výrobků, vytváří celou řadu strategií, jejichž cílem je udržet periférii v trvalém područí a které zahrnují nejenom nástroje mocenské, politické, ekonomické a vojenské, ale také ideologické a kulturní. Pokud budu parafrázovat amerického ekonoma Lawrence Harrisona, „závislost a podřízenost“ je stav ducha.
Není proto překvapivé, že Spojené státy americké prostřednictvím USAID vynakládaly nemalé částky na činnost neziskových organizací prakticky po celém světě, jejichž účelem bylo „ujařmit mysl“ místního obyvatelstva, indoktrinovat školství, akademické kruhy a média, paralyzovat kritické myšlení a zdravý rozum a vytvořit kolektivní konformismus znemožňující odpor vůči americké hegemonii.
V tomto ohledu mají Spojené státy americké bohatou zkušenost z období studené války. Frances Stonor Saundersová vydala pozoruhodnou knihu The Cultural Cold War, v níž podrobně ukázala, jak se CIA prostřednictvím různých zdánlivě nezávislých kulturních institucí a periodik snažila ideologicky ovlivnit intelektuální život tehdejších světa. Důležitou úlohu v těchto tajných operacích sehrál James Burnham, který inspiroval George Orwella k sepsání románu 1984 a vylíčení mechanismů, jak ovládat lidské myšlení.
To, co je znepokojivé, je, jak relativně malou rezistenci prokázali mnozí čeští vzdělanci, akademici, novináři a umělci vůči neoliberální a liberálně aktivistické ideologii, kterou organizace sponzorované americkou vládou šířily ve veřejném prostoru, a to navzdory její časté primitivnosti a průhlednosti. Někteří, a to se týká zaměstnanců Evropských hodnot, pracovali otevřeně v cizím žoldu. Jiní se mohou hájit obyčejnou lidskou zbabělostí, ale i tak se musí vnitřně vyrovnat se skutečností, že sloužili cizí mocnosti proti zájmům vlastního národa a že se mnohdy dopouštěli obhajoby válečných zločinů.
Na druhé straně již v roce 1990 demonstroval nedávno zesnulý filozof Petr Rezek v knize Filosofie a politika kýče, že skupina „vzdělanců“ soustředěná kolem Václava Havla se často vyznačovala intelektuální slabostí a nevědomostí, které zakrývala přehnaným sebevědomím a vůlí k moci. Dnes sklízíme plody nepochopení podstaty historických události přelomu osmdesátých a devadesátých let vyplývající mimo jiné z dominantního vlivu zmíněného společenství na české veřejné mínění a intelektuální život.
Redukce a zveřejnění výdajů USAID současnou Trumpovou administrativou neznamená, že by americké impérium skončilo. Je oslabené a změnilo rétoriku, která se vrací k otevřenému a realistickému slovníku přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy byl americký prezident Theodore Roosevelt hrdý na přezdívku „Pan Imperialismus“. Pro nás se nicméně otevírá historická příležitost nalézt dostatek morální síly a odvahy a definitivně se vymanit ze sféry amerického zahraničně politického vlivu.
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat