Doba vymknuta z kloubů šílí... (Hamlet)
Světová politika je ve zmatku. Washington a Moskva budou jednat o Ukrajině. Evropa zůstává divákem. Plukovník rakouských ozbrojených sil Markus Reisner analyzuje situaci.
Autor - Nicolas Butylin, Berliner Zeitung
Evropa si pravděpodobně uvědomí až dny poté, co se stalo ve středu večer. "Myslím, že pro Evropu vybuchla bomba," řekl Markus Reisner Berliner Zeitung. Telefonický rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa a šéfa Kremlu Vladimira Putina staví před Ukrajinu, ale i EU jasná fakta. Evropa jako velký poražený v nadcházející dohodě mezi Washingtonem a Moskvou?
Dynamika, která se rozvíjí v otázce Ukrajiny, je pozoruhodná. „Máme prezidenta Trumpa, který předtím, než promluví s Evropany nebo Ukrajinci, promluví s prezidentem Putinem a chladným, mocensko-politickým způsobem hodí výsledek svým spojencům na stůl,“ řekl Reisner. Naděje evropských spojenců Ukrajiny, že Keith Kellogg, zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu, přivede Evropany na palubu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se koná tento víkend, se nyní vypařily.
„USA opustily Ukrajinu,“ říká Reisner, který pro Berliner Zeitung analyzoval a klasifikoval válečnou situaci na Ukrajině v posledních letech. Pošramocená morálka ukrajinských vojáků, kteří samozřejmě také slyší zprávy o chystané dohodě Trump-Putin ze svých zákopů v Donbasu, utrpí ještě více. Reisner sice věří, že Ukrajina bude Rusku i nadále vzdorovat, ale nevylučuje, že by se fronta na východní a jižní Ukrajině mohla při současné dynamice zhroutit.
Další klíčovou otázkou je, zda Evropa dokáže kompenzovat nedostatek americké pomoci. „Evropané nyní musí rychle vypracovat plán,“ požaduje vojenský expert. Po dlouhou dobu se hlavní členské státy EU spoléhaly na Spojené státy. Stav evropských armád tedy není s to nahradit americkou vojenskou podporu Kyjevu. Na jedné straně Evropa nemá vojensko-průmyslové kapacity USA; Na druhou stranu zdlouhavé byrokratické procesy modernizaci armád zpomalují.
Bezpečnostní expertka Claudia Major a podplukovník Aldo Kleemann z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti v publikaci o parametrech možného příměří píší: „Geografická poloha je nesmírnou výzvou. Hranice mezi Ukrajinou a Ruskem je dlouhá asi 2300 km. Mezi Ukrajinou a Běloruskem, které je úzce spjato s Ruskem, je navíc přibližně 1100 km hranice. Současná frontová linie se táhne přes asi 900 km. Rusko má v současné době nasazeno asi 600 000 vojáků.
Vojenský expert Reisner se domnívá, že čistě početně by Evropané mohli Ukrajině poskytnout dostatečnou podporu. Ale to je jen teoreticky. „Chybí však politická vůle,“ říká Rakušan, který poukazuje na to, že EU je v klíčových otázkách týkajících se Ukrajiny rozdělená. Zatímco pobaltské státy, Poláci a Skandinávci volají po rozsáhlé a trvalé vojenské podpoře Ukrajiny, největšími odpůrci takové politiky v rámci EU a NATO jsou Maďarsko a Slovensko.
Ani v oblasti vojenského odstrašování Evropa nemůže držet krok s Ruskem bez USA. "Pokud nyní mluvíme o odstrašování, pak musíme použít zbraňový systém, který je nejničivější a nejdůležitější - a já vím, že to zní drsně a nechceme to slyšet - jaderné zbraně," řekl Reisner. „A tady říkám jasně, že NATO funguje jen proto, že je v podstatě podporováno USA. Pokud jaderný potenciál Washingtonu zmizí, NATO bude mít jen velmi omezenou odstrašující schopnost, která nemůže konkurovat ruskému arzenálu.“
Reisner připomenul další zásadní věc. „Vzpomeňte si, když Barack Obama v roce 2014 označil Rusko za regionální mocnost,“ říká Reisner. Trump na druhé straně označil Putina za „světového vůdce“. „Telefonním hovorem USA účinně revidovaly narativ, že Rusko je pouze regionálním aktérem,“ řekl vojenský historik. USA nyní vyjednávají s Ruskem jako s rovnocenným partnerem o výsledku ukrajinské války. "Toto je skutečný posun paradigmatu, vážný zlom zejména pro evropskou bezpečnostní politiku."
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat