„Tak v USA se k moci legálně dostala parta naprostých imbecilů, kurev, psychopatů a nácků, čemuž část intelektuálních elit v Evropě svítí na cestu do pr*ele a tleská v rytmu častušky, předstírá slepotu a hluchotu a ještě mluví o ‚svěžím větru‘. Každý, kdo se z Trumpa nepoblil nejpozději po útoku na Kapitol, je u mě debil a jediný, za co se denně modlím, abych se pletl. Hrozný selhání,“ začal sprostě nadávat režisér Jan Hřebejk.
Populistické povstání však kvůli tomu neskončí a trojité ponížení člověka centrálními bankéři, centrálními vládami partajních oligarchů a data centralizujícími koncerny přestane v celém širém světě.
Rozhořčený umělec má zřejmě obavy, že by se Amerika mohla vymanit ze sionistického sevření. To, zdá se mi nehrozí, nicméně rozhořčený umělec je důkazem toho, jak lze člověka doslova a do písmene naprogramovat (slovem, výchovou, prostředím, když odhlédneme od dalších prostředků jako je náboženství a komunity coby podmnožiny společnosti), když ten nemá sám nad sebou "mentální vládu". Tím mám na mysli schopnost kritického myšlení.
OdpovědětVymazat