Proč šok u zvětralého piva?

Šok to byl zčásti proto, že konference má tradičně tendenci mluvit o polarizaci vyvolávané populismem, a nikoliv pozvat k projevu populistu. Organizátoři očekávali disertační práci o Ukrajině, ale místo toho dostali plnou populistickou kazatelnu, a tedy něco významnějšího.

Projev signalizoval, že již dříve existující spor mezi Evropou a USA se netýká sdílení vojenské zátěže nebo povahy budoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska, ale něčeho zásadnějšího, co se týká společnosti.

Nešlo jen o sbírku laciných výstřelů v kulturní válce, zatímco skutečná vojenská válka na život a na smrt byla do značné míry ignorována. Byla to výzva do zbraně pro populistickou pravici, aby byla schopna převzít moc v Evropě, a příslib, že „nový šerif ve městě“ jim k tomu pomůže.

Vance promlouval k populistické pravici a hájil digitální svobodu.  Největším nebezpečím pro Evropu, tvrdil Vance, není Rusko ani Čína, ale „nebezpečí zevnitř“. Zakořeněná elita si přivlastnila soudnictví, narušila svobodu slova, aby udržela svůj kartel u moci, zrušila volby v Rumunsku na základě chabých informací a utekla před oprávněnými obavami voličů z masové migrace, čímž je vyřadila z politické debaty.

Jeho závěrem bylo, že Německo by mělo zbourat svůj firewall, a legitimizovat tak populisty. (Alternative für Deutschland sice jmenovitě nezmínil, ale s lídrem této krajně pravicové strany se poté setkal). Pokud to neudělá, varoval, Německo by nemuselo přežít, protože žádná demokracie by nepřežila, kdyby „milionům voličů řekla, že jejich myšlenky a obavy, jejich naděje, jejich žádosti o pomoc jsou neplatné“.

Vance vykreslil kontinent, který ztratil směr. Ptal se, proč se na bezpečnostní konferenci mluvilo o rozpočtech na obranu, když nebylo jasné, co vlastně brání. Bylo jasné, „proti čemu“ se brání, ale nebylo jasné, „z jakého důvodu“.

A pak přišla krize a výslovné odloučení. „Pokud utíkáte ve strachu před vlastními voliči, nemůže pro vás Amerika nic udělat, a když na to přijde, ani vy nemůžete nic udělat pro americký lid, který  zvolil mě a zvolil prezidenta Trumpa. Potřebujete demokratické mandáty, abyste v příštích letech dosáhli něčeho hodnotného.“

Poselství bylo jasné. NATO bylo založeno za studené války jako výraz odhodlání USA bránit sdílené západní hodnoty, ale pokud tyto hodnoty přestaly být sdíleny, pak odpadl i samotný morální účel NATO.

Tím, že projev identifikoval domnělé chyby Evropy - multikulturalismus, „globalismus“, migraci, práva homosexuálů, liberální "levicovost" - a vyloučil Rusko z kritiky, se blížil tvrzení, že americká demokracie je v nejlepším případě neutrální vůči relativním hodnotám Ruska a evropských elit.

Mnozí aktivisté Maga, jako například Steve Bannon, se již léta hlásí k náklonnosti k Putinovu ideologovi Alexandru Duginovi, s nímž se Bannon setkával a chválil ho. Oba se domnívají, že evropské elity prosazují „globalistickou“ ideologii, která popírá existenci odlišných kultur a tradic. Jedna věc však byla, že to říkal Bannon druhá je, že se k nim nyní přihlásil Bílý dům.

Pro hnutí Maga a pro Vance, soudě podle jeho projevu, není odchod Američanů z Evropy v její současné podobě otázkou sdílení zátěže vojenských nákladů, či důsledkem amerického izolacionismu, sporů o důvěryhodnost Putina, nebo dokonce o otázce cel. Jde o ideologickou roztržku.

Evropští představitelé na bezpečnostní konferenci jakoby podstatu tohoto projevu stále chtěli popírat.  Plný důsledek Trumpova přerušení podpory pro evropskou bezpečnost byl bagatelizován.

Byl to však Volodymr Zelenskyj, kdo skutečně zdůraznil rozpad transatlantického spojenectví. Řekl: „Americký viceprezident to řekl jasně: desítky let staré vztahy mezi Evropou a Amerikou končí. Od nynějška bude všechno jinak a Evropa se tomu musí přizpůsobit.“

Při diskusi o svém nedávném rozhovoru s Trumpem prozradil: „Trump ani jednou nezmínil, že Amerika potřebuje při vyjednávání Evropu. To o mnohém vypovídá. Staré časy jsou pryč - kdy Amerika podporovala Evropu jen proto, že to vždycky dělala.“ 

Zdroj BL