Proč presstitutky tolik lžou? Za pár korun udělají nájemné mediální vražedkyně cokoliv!

U důležitých zpráv z českého tisku je vždy nutné jít minimálně k původním zdrojům. Když se to neudělá, hrozí, že bude člověk za blbce. Případně bude šířit zcela opačné závěry, než říká původní článek.

Tak třeba článek pisálky Taťány Voců s názvem "Evropské země NATO by si s Ruskem poradily i bez USA, ukázala analýza" aspoň dle nadpisu ukazuje jasnou nadřazenost Evropy nad Ruskem.

Pokud pominu, že pisálka v podstatě jen stručně převykládala originál a vynechala pár nehodících se informací, tak původní zdroj je mnohem lépe vyvážený. Pisálka také záměrně vynechala tabulku se skutečnými stavy jednotek, ze které až příliš jasně vyplývá, že aby čísla vyšla aspoň trochu optimisticky, tak se tak trochu účelově sčítají jablka s pomeranči. Pisálčin závěr o nadřazenosti EU waffen originální zdroj také postrádá a je třeba značná představivost, aby čtenář v originále něco takového nalezl. 

Nadpis je spíše méně optimistický : "Kann Europa militärisch gegen Russland bestehen?" (Vybudování výzbroje: Může Evropa vojensky obstát proti Rusku?)

Původní článek se spíše věnuje pochybnostem, zda je vůbec možné s vojsky počítat, když započítané Turecko jen těžko bude ochotné zapojit se do případné války (vede pro něj důležitější války, to nepíše ani Spiegel). I další země jako Řecko a Itálie potřebují armádu spíše na vlastní ochranu a bez nich už to tak hezky nevypadá. Nemluvě o tom, že i analytici zpochybňují počty Ruských jednotek a domnívají se, že jsou značně podhodnocené. Nemluvě o tom, že Evropa má pár zbraní pro minulé války, jenže budoucí války budou zcela jistě jiné, jak už se ukazuje na Ukrajině. K tomu omezená výroba zbraní a munice nedává tolik optimismu, jaký by byl na místě.

Jelikož originál je za paywallem, tak přikládám český překlad. Článek z našeho dezinformačního média Novinky, je snadno dohledatelný. Přidávám i nezbytnou přepracovanou tabulku.

Vybudování výzbroje: Může Evropa vojensky obstát proti Rusku?

Evropské armády disponují kvalitními dělostřelectvem, tanky a stíhačkami. Nicméně v klíčových schopnostech existují značné nedostatky.

Autor: Marc Hasse, Oliver Imhof a Niklas Marienhagen

Datum: 28.03.2025, 13:00

Zdroj: DER SPIEGEL, číslo 14/2025

Když se porovná vojenská síla, zdá se, že evropské NATO státy jsou oproti Rusku jasně nadřazené. Podle NATO mají armády členských států od Lisabonu po Ankaru dohromady více než dva miliony vojáků – v porovnání s 1,1 milionem aktivních vojáků v Rusku podle odhadů renomovaného londýnského think tanku International Institute for Strategic Studies (IISS). Evropané mají k dispozici více než 6700 bojových tanků – Putin jich může nasadit 2900. Evropané mají více než 2300 bojových letounů, zatímco Rusko jich má téměř 1400. Obzvlášť velký je kvantitativní rozdíl v dělostřelectvu: evropské NATO státy mají více než 15 400 děl, zatímco Rusko má jen 6090.

Rakouský vojenský expert Gustav Gressel však předpokládá, že Rusko má mnohem více vojáků, než si IISS myslí. Kromě toho počet zbraní evropských NATO států sám o sobě nedostačuje jako kritérium pro jejich vojenskou sílu. V případě války mezi NATO a Ruskem by mohlo členské státy NATO, jako je Turecko kvůli jeho blízkosti k Moskvě, odmítnout vojenskou pomoc, obává se Gressel. V takovém případě by se prostředky Evropanů výrazně snížily, protože Turecko tvoří téměř čtvrtinu vojáků, více než třetinu tanků a téměř 18 procent dělostřelectva.

Evropané jsou sice technicky nadřazení díky vysoce mobilním samohybným dělům, jako je francouzská haubice Caesar a německá Panzerhaubitze 2000, ale co se týče počtu raketometů, Rusko je daleko před evropskými státy NATO, pokud se nezapočítá Turecko, tvrdí Gressel.

Evropa má navíc značné nedostatky v muniční výrobě, i když produkce byla již navýšena.

Protivzdušná obrana

Evropa má významné nedostatky ve své protivzdušné obraně. Neexistuje žádný společně vybudovaný obranný štít proti raketám, střelám s plochou dráhou letu, bojovým letounům a dronům. "Stále máme jen patchwork z jednotlivých malých obranných systémů," říká Markus Schiller, expert na rakety a přednášející na Univerzitě Bundeswehr v Mnichově.

Na pomoc má přijít iniciativa European Sky Shield, zahájená Německem v roce 2022. Do této iniciativy se zapojilo 23 států, které podle ministerstva obrany plánují společně nakupovat, používat a udržovat systémy protivzdušné obrany. Koncept předpokládá nasazení různých pozemních protiraketových systémů v závislosti na vzdálenosti, z které útočník odpaluje střely, a výšce, ve které letí.

Německý systém Iris-T SLM má schopnost ničit objekty ve výšce až 20 kilometrů. Další vrstvu by měl převzít americký systém Patriot. Několik evropských zemí tyto systémy objednalo nebo již vlastní. Pouze Německo zatím zakoupilo izraelský systém Arrow-3, jehož řízené střely mají schopnost zničit rakety letící mimo atmosféru. Tyto střely by mohly potenciálně ničit i ruské středně doletové rakety s jadernou hlavicí.

Dlouhodobé zbraně

I ten nejlepší raketový ochranný štít má své mezery. Proto se považuje odstrašení za nejlepší obranu. Německo, Francie a čtyři další země investují do programu European Long-Range Strike Approach. Tento program má za cíl společný vývoj nových zbraní. Zdá se, že jde o konvenční pozemní rakety nebo střely s plochou dráhou letu s doletem asi 2000 kilometrů, které by mohly pronikat hluboko do Ruska.

V Evropě dosud pouze Velká Británie a Francie disponují dalekonosnými zbraněmi, které jsou schopné nést jaderné hlavice a mohou být vypuštěny z ponorek.

Letecký boj

NATO tradičně spoléhá na vzdušnou převahu. "Evropské bojové letouny jsou již nyní lepší než jejich ruské protějšky," říká vojenský expert Ed Arnold z Royal United Services Institute.

A s americkým F-35 by byl náskok díky jejich stealth schopnostem ještě větší. Nezaznamenané radarem by američtí bombardéři mohli vytvářet citelné mezery v nepřátelské protivzdušné obraně. Zatím vlastní šest evropských vzdušných sil F-35. Alternativy momentálně nejsou k dispozici.

Německo-francouzsko-španělský systém Future Combat Air System a britská Tempest by měly být připraveny k nasazení do roku 2040, resp. 2035. Evropané jsou tedy v této oblasti závislí na Washingtonu, aby vyplnili mezeru v bombardovacích schopnostech. Pokud by došlo k dalším politickým rozepřím s Američany, mohli by přerušit logistický řetězec za F-35 – čímž by je de facto učinili neschopnými boje.

Průzkum

I v oblasti průzkumu existují bez USA značné mezery. "Britové by alespoň krátkodobě mohli zmírnit výpadek Američanů," říká Ed Arnold. Nicméně žádná z evropských tajných služeb nemá schopnosti svého transatlantického spojence.

Zvláště u satelitního průzkumu jsou nedostatky značné. Evropané mají méně satelitů, které navíc poskytují horší kvalitu obrazu než americké.

V jiných oblastech se Evropané zlepšili. Německo nedávno objednalo osm letadel P-8 pro námořní průzkum.

Bojeschopnost

Situace ohledně bojeschopnosti je špatná, zejména u německé Bundeswehr. Podle vojenského experta Marka Canciana z Center for Strategic and International Studies by měla Bundeswehr v ideálním případě mít neustále dvě brigády v pohotovosti. Aktuálně má jedna brigáda Bundeswehr přibližně 5000 vojáků. Německo však mělo již problémy s vysláním jedné tankové brigády do Litvy.

Bez pomoci Američanů by Evropané měli také problémy s koordinací a zásobováním jednotek. Většina evropských armád má jen málo bojových zkušeností, zejména ve vysoce intenzivním boji, jako je tomu na Ukrajině.

Expert Ed Arnold z Royal United Services Institute říká, že Evropanům zejména chybí schopnost vést válku po delší dobu. Obecně sice disponují dobrými, ale drahými zbraněmi. Ty by však také měly být schopny údržby a výměny: "Potřebujeme spíše více z toho, co již máme, než další technický pokrok."

Drony

Evropané mají v oblasti dronů dobré technologie, ale produkují jich výrazně méně než Rusové. Mnoho západních systémů je příliš drahých a není určených pro masovou produkci.

Drony však v ukrajinské válce zásadně změnily charakter bojiště: dokáží vyřadit mnoho tanků z boje, které by tradičně měly prorazit – a to za zlomek ceny tanků.

Zdroj fcb Zuckerberg