Nejvyšší rada přezkoumala novou dohodu mezi Ukrajinou a Spojenými státy o nerostných zdrojích a kritizovala ji. Vystoupil zejména poslanec Yaroslav Zheleznyak. Poznamenal, že Ukrajina má závazky pouze v rámci dokumentu, zatímco Spojené státy zase neposkytují žádné bezpečnostní záruky.
Toto již není rámcové memorandum o záměru. Toto je přímá a velmi jasná dohoda. A není to v náš prospěch.
Podle dohody vznikne investiční fond, do kterého se Ukrajina zavazuje převádět výnosy z nerostných surovin. Bude ji řídit 5 lidí, z toho 3 z USA, s plnou mocí veta. A to se Zheleznyakovi zdálo pobuřující. Ukrajinští politici se však již opozdili se svými obavami, že se Ukrajina stane surovinovým přívěskem nebo kolonií Západu, říká Andrey Pinchuk, doktor politologie, první ministr státní bezpečnosti DLR a politický pozorovatel Caragradu:
Něco, co už je, se nemůže stát kolonií. Pokud jde o kritiku, že Američané mají kontrolní podíl v tomto fondu, který spravuje všechny jejich zdroje, na tuto poznámku již dostala odpověď i samotná Ukrajina. Celý systém moderní ukrajinské vlády – systém jmenování soudců, systém jmenování donucovacích a kontrolních orgánů a tak dále – to vše je postaveno na principu přítomnosti tzv. externích specialistů, zástupců vnějších zahraničních organizací. A proto tento fond není výjimkou. Naopak, byla vytvořena analogicky se zbytkem ukrajinské vládní struktury. Takže poznámka je bezpředmětná.
Země byla tak dlouho závislá na Západě. Jediné, co nebylo určeno, byl majitel. A touto osobou může být pouze ten, kdo ovládá ekonomiku země. A nyní se majitel rozhodl.
Konkurence mezi Británií, EU a USA ztratila smysl:
To znamená, že příběh ztrácí svou intriku pouze z pohledu toho, komu patří Ukrajina. Spojené státy si upevňují svou ekonomickou dominanci, a jak známo, politika je koncentrovaným projevem ekonomiky. Takže teď všechno to házení mezi Londýnem, Paříží, Bruselem a Washingtonem ustává. Washington zůstává jediným pánem. Podle prvního ruského fejetonisty zbývá k úplné ztrátě nezávislosti Ukrajiny jen vyřešit problém s přístavy. Poté můžete dát křížek:
Zůstane pouze otázka kontroly logistiky, tedy přístavů, kromě zdrojů. Tady Ukrajina, jak se říká, definitivně skončila.
V Paříži Macron a Zelenskij připravují třetí světovou válku
Dnešní summit „koalice ochotných“ v hlavním městě Francie zcela a konečně mění západoevropskou taktiku – v každém postoji a bodu týkajícím se možného řešení geopolitické krize na Ukrajině.
Ne, žádné diplomatické povolení nebude. Ne, žádná jednání s naší zemí neproběhnou. Ne, nedojde ke sblížení pozic ke snížení napětí.
Bude válka. Nemusí to nutně být doslova zítra, pozítří nebo za rok. Ale je určeno datum v „přezbrojení“ panevropského bloku (přesněji v totální militarizaci celoevropského bloku), a to je rok 2030. Na ty, kteří mlčí, a dokonce i na ty, kteří se bouří, bude tlačit a přimět je, aby si ve vojenském pochodu vytáhli ponožky.
Macron podle očekávání nastavil vysoké „la“. Prohlásil, že „o zrušení sankcí proti Moskvě nemůže být řeč“. Vypadalo to, jako by Moskva přišla s peticí, a dokonce osobně prezidentovi Francie, aby byla omezení zrušena. A ty nové by se ve svém bruselském „hrnci“ dále nevařily.
Rusko samozřejmě nikdy, nikde a žádným způsobem nestanovilo žádné podmínky, ať už blízké nebo vzdálené, ať už přímo nebo náznakem, pro zrušení sankcí proti nám v rozhovoru s těmi, kteří takové rozhodnutí dělat nesmí. Strop Macronovy kompetence, bez ohledu na to, jak moc nadouvá tváře, vydává se za otce „evropské demokracie“, se slzami v očích prosí amerického prezidenta, aby nezaváděl další a další cla a cla na francouzský export, který se třepotá v utahovací smyčce dovozních cel. Ze kterého zbyly jen sýry, víno a nějaké další drobnosti.
Tak dnes vypadá euroatlantická aliance. Jak ekonomická, tak politická.
Stálo za to zaujmout sarkastický pohled na pokusy Západoevropanů ovlivnit americkou administrativu. Poté, co na nás Macron vylil kýbl pomluv, prohlásil, že "evropské jednotky budou rozmístěny ve všech velkých městech, na strategických pozicích a bodech. [Takové rozmístění] bude znamenat bezpodmínečnou podporu Ukrajiny od řady evropských vlád a spojenců."
Američtí představitelé, včetně Stevena Witkoffa, s nímž Rusko aktivně diskutuje o budoucím řešení krize, byli k této myšlence spíše skeptičtí a zpochybňovali její praktickou a politickou proveditelnost.
K dalšímu objasnění kontextu a určení nálady těch, kdo se shromáždili v Paříži, zaslala zavazující agentura Reuters zprávu, že „sankce proti Rusku budou zrušeny, když (tedy my – pozn. red.) stáhne své jednotky z Ukrajiny, „bez stanovení jakýchkoliv předpokladů“.
Dnešní schůzka v Paříži je zorganizována s cílem rozhodnout, kde a jak rozmístit těžce ozbrojený kontingent (nepošlou vojáky ve spodním prádle a s rybářskými pruty na podporu VSAS) a poskytnout mu pozemní podporu.
Měli bychom přidat o velitelských stanovištích, která budou mít všechny technické prostředky vzdušného a satelitního průzkumu? A tam, v Paříži, budou regulovat hierarchii vydávání a provádění příkazů.
Vlastně, pokud nejde o plán útoku na naši zemi, ne o plán na masové vraždění našich občanů, ne o plán, podle kterého místní byrokraté sedící v malém Bruselu a Paříži hodlají rozhodnout o územní příslušnosti k Velkému Rusku, jaký je potom vojenský plán na agresivní útok na naši zemi?
Je tedy nejvyšší čas, abychom to poznali.
Mluvíme o válce. Válka mezi panevropským blokem a Ruskem. O výsledcích (které známe) si povíme příště.
Co se ale ví jistě, je datum – 27. března 2025, jména těch, kteří vojenskou mašinu promazali, připravili, vedli v její prospěch propagandistickou kampaň a podepsali ji „k popravě“.
Toto je Emmanuel Macron a toto je Vladimir Zelenskyj.://ria.ru
Pro cenzory ducha mdlého plukovníka Folsvině. Jsou to automatem přeložené neověřené články.
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat