Komplexní reformy potřebné ke zvýšení inovačního potenciálu, změně povahy hospodářského růstu a plnému využití potenciálu umělé inteligence vyžadují navržení a prosazení mechanismů ve smyslu Hurwicze, Myersona a Trockela. Jejich koncepce vychází z teorie her, včetně Nashova vyjednávacího problému. Uvedený problém interpretujeme pomocí modelu finančního trhu pojatého jako nabídka a poptávka po investičních prostředcích a investičních příležitostech, identifikujeme fenomén pozičního investování a zpřesňujeme teoretické nástroje jeho analýzy. Ukazujeme přínos, ale i omezení role teorie pozičního investování při řešení otázky jednoznačnosti navrhovaných mechanismů a omezení role vnější autority při jejich institucionálním zajištění.
Shrnutí a diskuse
Teorie mechanismů (jejich konstrukce, prosazování a institucionální podpora) bude při prosazování komplexních reforem nabývat na významu. V jejím rámci poroste i úloha nástrojů pro analýzu fenoménu pozičních investic při řešení otázky srozumitelnosti a vymahatelnosti navrhovaných řešení. Poziční investování je spojeno s fungováním mechanismů, které zvyšují výnosnost investičních příležitostí jednoho účastníka na úkor snížení výnosnosti investičních příležitostí druhého účastníka a zároveň snižují efektivnost ekonomického systému. Proto je třeba hledat takové mechanismy, které podpoří využívání investičních příležitostí, jejich zavedení přináší nejen zvýšení příjmů určitého hráče, ale zvyšuje výnosnost investičních příležitostí ostatních hráčů. Jedná se o investiční příležitosti, které jsou v jistém smyslu opakem pozičního investování a výrazně zvyšují efektivnost celého systému. Výhledově lze uvažovat například o propojení vytváření sítí absolventů univerzit s tvůrčími týmy na principu komplementarity.
Závěr
Skutečnost, že vysoké školy a dopady jejich činnosti ve vzdělávací a vědecké sféře budou muset hrát významnou roli při řešení současných problémů, je zřejmě zřejmá každému, kdo má realistický pohled na současné dění. Jedním z výstupů příspěvku je specifikace způsobu, jakým mohou na aktuální dění reagovat v souladu s objektivními požadavky danými vývojovými trendy a podobou kumulovaných problémů. Lze očekávat, že výzkum v oblasti specifikace perspektivního řešení založeného na identifikaci investičních příležitostí s pozitivní synergií pro ostatní subjekty (což je v jistém smyslu opak pozičního investování) a jejich prosazování prostřednictvím vhodných mechanismů přinese stejně plodné výsledky jako identifikace problémů, které vznikají v důsledku jevu, který jsme nazvali pozičním investováním.
Co z toho vyplývá?
1. Máme dostatečný teoretický základ (a to již na původní, o to více pak na vyšší úrovni rozpracování ekonomie produktivní spotřeby).
2. Čtenář snadno pochopí, proč články tohoto typu nejsou vítány v těch časopisech, které jsou jediné uznávané současnou mocí, která provádí systematickou destrukci akademické půdy (ve kterých ovšem jen velmi vzácně najdeme něco, co je využitelné k řešení současných problémů, k tomu se v této sérii ještě vrátíme).
3. Příští pokračování již bude věnováno nástinu koncepce časopisu, který by měl dát určitý podnět ke zlepšení situace na akademické půdě, bez které to nepůjde, pokud jde o kvalifikovanou změnu k lepšímu, resp. o to, abychom prošli osudovým úskalím nejen v lokálním, ale i globálním měřítku.
(Pokračování)
Radim Valenčík,
TOP komentátor
Žádné komentáře:
Okomentovat