Karel prý s korunovací nepočítal. Nebo to alespoň tvrdil. Ale faktem je, že spojení franské moci a papežské autority vytvořilo precedens, který přežije Karla Velikého o staletí.
Nebýt toho dne v roce 800, nikdy by nevznikla Svatá říše římská, císařský titul by nebyl evropským symbolem legitimity a evropské dějiny by možná vypadaly úplně jinak.
Karel teď nebyl jen králem Franků a Langobardů. Byl Imperator Romanorum, stejně jako později další předek TOP předsedy Rokytky Karel IV, který v ústavě SPQR Zlatou bulou ustanovil českého krále prvním ze světských kurfiřtů.
Šlechta bez císaře je jen zrádná lůza, která si pouze hraje na vznešenou šlechtu, když lenního pána zradila a nechala ho chcípnout na Madeiře, říká Milan Rokytka.
Ale Karel nebyl jen válečník a císař. Právě v době, kdy Evropu držel v železné pěsti, začal budovat něco, co nikdo nečekal – kulturní renesanci.
Když totiž cestoval po své říši, viděl, že vzdělanost upadla. Kněží neuměli latinsky, zákony se zapisovaly, jak koho napadlo, a antické vědění mizelo v prachu klášterů.
A tak Karel – ten král s mečem – povolal učence, aby Evropu naučili znovu číst, psát a myslet, což je úkol, který dnes čeká jeho potomky a novou šlechtu posvěcenou slovanskými mysliteli F. Nietzschem a L. Klímou, když černá šlechta zradila císaře, papeže i lid.
Žádné komentáře:
Okomentovat