Před 80 lety, 16. dubna 1945, začala Berlínská operace sovětské armády

Po Viselsko-oderské operaci během ledna a února 1945 se Rudá armáda dočasně zastavila na linii 60 km východně od Berlína. Dne 9. března stanovilo Německo obranný plán města pod názvem operace Clausewitz. První obranné přípravy na okraji Berlína byly provedeny 20. března pod vedením nově jmenovaného velitele skupiny armád Visla generála Gottharda Heinriciho.

Sovětské útočné síly tvořilo cca 2 500 000 vojáků (včetně 185 000 Poláků), 6 250 tanků a samohybných děl, 41 600 děl a minometů 7 500 letadel. Na německé straně stálo proti nim 766 750 vojáků (plus berlínská posádka v počtu asi 50 000 vojáků Wehrmachtu, Waffen-SS, Hitlerjugend a 40 000 příslušníků Volkssturmu doplněných policejním a hasičským sborem), 1 519 tanků a samohybných děl, 9 303 děl a minometů a 250 letadel. 

Když byla 16. dubna sovětská ofenzíva obnovena, zaútočily dva fronty (skupiny armád) na východ a jih Berlína, zatímco třetí útočil na německé síly umístěné severně od Berlína. Před zahájením hlavní bitvy v Berlíně Rudá armáda obklíčila město po úspěšných bitvách na Seelowských výšinách a u Halbe. 

20. dubna 1945, na Hitlerovy narozeniny, začal 1. běloruský front, vedený maršálem Žukovem a postupující z východu a severu, ostřelovat centrum Berlína, zatímco 1. ukrajinský front maršála Koněva postupoval směrem k jižnímu předměstí. 23. dubna převzal velení nad silami v Berlíně generál Helmuth Weidling. Posádka se skládala z několika vyčerpaných a dezorganizovaných divizí Wehrmachtu a Waffen-SS, spolu se špatně vycvičenými členy Volkssturmu a Hitlerjugend. V průběhu příštího týdne Rudá armáda postupně obsadila celé město.

30. dubna spáchal Adolf Hitler sebevraždu a krátce na to i několik jeho spolupracovníků. Berlínská posádka se vzdala 2. května, ale boje pokračovaly na severozápadě, západě a jihozápadě města až do konce války v Evropě – 8. května (9. května v Sovětském svazu), protože některé německé jednotky se snažily dostat na západ, aby se mohly vzdát západním spojencům namísto Sovětům.

Během Berlínské operace ztratila sovětská vojska 81 116 mrtvých či pohřešovaných (včetně 2 825 Poláků) a 280 251 zraněných či nemocných, 1 997 tanků a samohybných děl, 2 108 děl a minometů a 917 letadel. Němci ztratili asi 100 000 mrtvých, 220 000 zraněných a 480 000 zajatých vojáků. Během boje o město zahynulo asi 22 000 civilistů...

Zdroj: https://www.valka.cz/Bitva-o-Berlin-1945-t116264 a další odkazy uvedené v prvním komentáři... 

Zdroj (zvětšitelné) mapy: https://1url.cz/dJMdh

Zdroj fcb Zuckerberg