Válka na Ukrajině je víc než jen regionální konflikt – je výrazem hlubokého boje mezi národní suverenitou a globalistickou hegemonií. Rusko je v centru konfliktu – jako poslední velká bašta proti systému totální kontroly, o který usilují nadnárodní elity.
Nový nepřítel: Rusko
To, co kdysi začínalo heslem „Německo musí zahynout“, se v 21. století změnilo na „Rusko musí zahynout“. Západní narativ nemá za cíl dialog, ale destabilizaci, fragmentaci a podmanění Ruska. Důvod: Rusko porušuje pravidla hry stanovená institucemi jako Světové ekonomické fórum, WHO a MMF. Trvá na své suverenitě, zachovává přírodní zdroje a proti technokraticko-globalistické agendě staví svůj vlastní civilizační model.
Ukrajina jako geopolitický nástroj
Puč na Majdanu z roku 2014, podporovaný USA a EU, nebyl výsledkem lidového povstání, ale součástí plánované hybridní války proti Moskvě. Ukrajina se stala geopolitickou šachovou figurkou: přezbrojení NATO, nerespektování minských dohod, využití jako zdroj surovin a jako klín mezi Berlínem a Moskvou. Ruská speciální vojenská operace byla nakonec reakcí na léta trvající spirálu provokací.
Trump jako rušivý faktor pro globalisty
Znovuzvolení Donalda Trumpa v roce 2024 představuje pro globalistickou strategii nepředvídatelný prvek. Trump nezastupuje zájmy nadnárodních elit, ale spíše zájmy pragmaticko-nacionalistické ekonomické elity USA. Jeho opatrný přístup k Putinovi – a jeho odpor k rozšiřování NATO – ukazují na možný konec trvalého válečného stavu v Evropě. Mírová dohoda by geopoliticky posílila Rusko – noční můra pro architekty Velkého resetu.
EU jako poslušný nástroj
Evropa mezitím zůstává uvězněným konstruktem: byrokraté jako von der Leyen, Macron a Kallas působí jako loajální správci cizí agendy. Militarizace postupuje, obyvatelstvo se připravuje na válku a média šíří uniformní propagandu. Suverenita Evropy byla obětována iluzi transatlantické bezpečnosti, která je ve skutečnosti založena na závislosti.
Role Ruska v globálním odporu
Ruský odpor není zaměřen pouze na obranu své územní celistvosti. Hájí také princip národního sebeurčení proti technokratickému kolektivismu, který používá termíny jako „udržitelnost“, „digitalizace“ nebo „globální zdraví“ – ale ve skutečnosti znamená sociální kontrolu. Moskva také symbolicky bojuje za všechny síly po celém světě, které se staví proti postupu totální centralizace.
Závěr
Konflikt mezi Ruskem a NATO je zástupnou válkou o budoucnost světového řádu. Skutečný předěl není mezi Východem a Západem, ale mezi státy, které si chtějí zachovat nezávislost, a těmi, které se staly závislými na globalistických institucích. Rusko se – ať už se to někomu líbí nebo ne – zhostilo role poslední hráze proti odlidštěnému světovému řádu.
Otázka zní: Kdo ještě stojí vzpřímeně – a kdo už klečí?
Zdroj z
2016 - demíčko
OdpovědětVymazat.
12 ledna
Při bombovém útoku v Istanbulu zahynulo 10 osob
.
.
6 února
Pod lavinou na hoře Geier v
Tyrolsku zahynulo 5 Čechů.
.
Při zemětřesení na Tchaj-wanu zemřelo 117 lidí.
.
.
.
9 února
Při železniční nehodě v bavorském Bad Aiblingu zahynulo 10 lidí
.
.
17. února – Při bombovém útoku v turecké Ankaře zahynulo 28 lidí.
.
.
20. února – Při tropické cyklonu Winston zahynulo na Fidži 44 lidí
.
.
13. března – Při teroristickém útoku v Ankaře zahynulo 37 osob
.
.
22. března – Při teroristických útocích v Bruselu zahynulo 32 osob a kolem 340 jich bylo zraněno.
.
.
2. dubna – Intenzivní boje propukly na linii dotyku mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami na hranicích mezinárodně neuznané Náhorně-karabašské republiky, při které bylo zabito nejméně 193 lidí a tím byl nejtěžším porušením příměří z roku 1994
.
.
18. dubna – Následkem zemětřesení v Ekvádoru zemřelo minimálně 654 lidí
.
.
19. května – Ve východním Středomoří zmizel Airbus A320 společnosti EgyptAir s 66 lidmi na palubě.
.
.
6. června – Při střetech mezi islamistickými ozbrojenci a policií bylo v kazašském městě Aktobe zabito 17 lidí
.
.
7. června – Nejméně 11 lidí bylo zabito při dálkově odpáleném výbuchu automobilu v tureckém Istanbulu.
.
.
12. června – Kolem 50 lidí bylo zabito a 53 zraněno při teroristickém útoku na gay klub ve floridském městě Orlando.
.
.
14. června – Dva mrtvé a dalších 22 zraněných vojáků si vyžádal střet mezi afghánskou a pákistánskou armádou v Chajbarském průsmyku.
.
.
22. června – Nejméně 78 lidí bylo zabito, poté, co Ťiang-su zasáhlo tornádo provázené přívalovými dešti a krupobitím.
.
.
28 června
Nejméně 41 lidí bylo zabito a asi 239 zraněno při sebevražedných útocích na Atatürkovo letiště v Istanbulu.
.
Mexický stát Oaxaca zasáhlo zemětřesení o síle 5,4 stupňů Richterovy stupnice
.
.
.
6. července – Neméně 250 lidí bylo zabito při sebevražedném útoku Islámského státu v iráckém hlavním městě Bagdádu.
.
.
8. července – Pět amerických policistů bylo zastřeleno během demonstrace hnutí Black Lives Matter v texaské metropoli Dallasu.
.
.
11. července – Nejméně 23 lidí bylo zabito při srážce vlaků u italského města Bari.
.
.
14. července – Při teroristickém útoku v Nice zahynulo 84 lidí a přes 100 dalších bylo zraněno během oslav Dne pádu Bastily.
.
.
15. července – Část tureckých ozbrojených sil se pokusila provést vojenský převrat, při němž bylo zabito nejméně 160 lidí.
.
.
22. července – V obchodním domě v bavorském Mnichově došlo k útoku šíleného střelce. Nejméně devět lidí bylo zastřelen.
.
.
23. července – Nejméně 80 lidí bylo zabito pří útoku Islámského státu na demonstraci příslušníků ší'itské menšiny Hazárů v afghánském hlavním městě Kábulu.
.
.
7. srpna – Nejméně 20 lidí zemřelo v důsledku přívalové povodně v makedonském hlavním městě Skopje
.
.
24. srpna – Při zemětřesení o síle 6,2 momentové škály zahynulo ve středoitalské Umbrii nejméně 38 lidí a bylo poničeno několik měst.
.
.
9. září – Severní Korea provedla svůj pátý a dosud největší jaderný test provázený otřesy o síle 5,3 stupně Richterovy škály.
.
.
10. září – Při zemětřesení v Tanzanii zemřelo 17 lidí a 203 bylo zraněno.
.
.
11. září – Zemětřesení o síle 5,3 stupně zasáhlo makedonskou metropoli Skopje.
.
.
13 září
Nejméně 130 lidí zemřelo a další stovky jsou pohřešovány v důsledku povodní v Severní Koreji.
.
.
18 září
Nejméně 29 lidí bylo zraněno při výbuchu bomby ve čtvrti Chelsea v New Yorku.
.
.
20. září – Nejméně 17 lidí bylo zabito při protestech proti prezidentu Josephu Kabilovi v konžské metropoli Kinshase.
.
.
8. října – Počet obětí hurikánu Mattew na haitském poloostrově Tiburon přesáhl 1000, zatímco slábnoucí bouře zasáhla pobřežní oblasti Jižní Karolíny.
Vymazat.
.
26 října
Série zemětřesení o síle dosahující 5,9 stupně zasáhla střední Itálii a vyžádala si materiální škody.
.
.
13 listopadu
Nový Zéland zasáhlo ve 12:02 SEČ zemětřesení o síle 7,8 stupňů Richterovy stupnice provázené vlnou tsunami.
.
.
21. listopadu – Oblast Fukušimy zasáhlo zemětřesení 7,3 stupně a očekává se až třímetrová vlna tsunami. Úřady vyzvaly obyvatele pobřeží k evakuaci, havarovaná jaderná elektrárna Fukušima-Daiči nezaznamenala žádné známky zemětřesení.
.
.
29 listopadu
Brazilské letadlo s 81 cestujícími, včetně brazilského fotbalového týmu, na palubě se zřítilo poblíž kolumbijského města Medellín
.
.
7. prosince – Indonésii zasáhlo zemětřesení 6,5 stupně. Zemřelo přes 100 lid.
.
.
10. prosince – Nejméně 13 lidí zabila exploze nálože u stadionu fotbalového klubu Beşiktaş Istanbu.
.
.
17. prosince – Zemětřesení o síle 7,9 stupňů Mw zasáhlo průliv mezi ostrovy Nové Irsko a Bougainville, nebyly hlášeny žádné oběti ani vlny tsunami
.
.
19 prosince
Při berlínských vánočních trzích najel kamion do davu lidí, zemřelo nejméně 12 osob a kolem 50 bylo zraněno
.
.
21. prosince – Nejméně 36 mrtvých a 70 zraněných si vyžádal výbuch zábavní pyrotechniky na tržnici na předměstí Ciudad de México.
.
.
25. prosince – Po startu v Soči se do Černého moře zřítilo ruské letadlo Tu-154 s 91 lidmi na palubě, včetně členů pěveckého souboru Alexandrovci a devíti novinářů. Letadlo letělo do Sýrie.