O ztracené zemi, o zatracených pseudopoliticích a o Churchilllovi. Ukrajina je ztracená - pro EU, pro její současné vedení, ty vem čert, ale hlavně je ztracená pro sebe, vlastní lid a smysluplnou budoucnost. To je nevyhnutelný výsledek touhy po "slávě".
Tento proces nezačal 2022, ani 2014, kdy lid Ukrajiny většinově akceptoval gamblerství s křehkou národní a státní stabilitou. Ať už je kvalita stability sebevíce pochybná, je vždy lepší než válka (o tom by mohl vyprávět Balkán, což nebylo ani daleko od Ukrajiny, ani dávno).
Tento proces začal sociálním experimentem 1991, kdy místo odvěké přirozenosti soužití, podobné jako například život švédské menšiny ve Finsku a obráceně, se začala záměrně vtloukat ideologická zrůdnost "Ukrajina pouze pro Ukrajince", přičemž základním rysem Ukrajince se měly stát zprvu antagonismus a následně nenávist ke všemu Ruskému.
Výsledkem, na kterém se do určité míry podíleli mnozí - všemi ukrajinskými politiky a oligarchy počínaje, Rusko a ex-Západ nevyjímaje a netečným ukrajinským lidem konče - je vylidněná a částečně zničená Ukrajina. Většina z těch, kdo emigrovali, se už nikdy nevrátí. Ne snad proto, že to tam po válce nebude k žití, nýbrž proto, že většině je nějaká Ukrajina u... no, toho místa, kterým přemýšlejí naši hodnotovci.
Mnozí milují Churchillův výrok o volbě mezi válkou a hanbou a povyšují jej pomalu na slova Kristova. Přitom jde jen o zkratkovitý bonmot, který, když už jsme u Bible, je opakem Kristových slov, neboť Ten říká: "Má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru." (Lukáš 14, 31-32)
Kristus nevyzývá k poraženectví, naopak, ale vzývá k obezřetnosti. Churchill nemusel přijímat rozhodnutí a nést za něj odpovědnost, to bylo na Chamberlainovi. Churchill sice tvrdil, že on by do války šel, ale tyto silácké reči si mohl dovolit jenom proto, že sám nenesl odpovědnost za rozhodnutí.
Británie nebyla na válku s Německem ani trochu připravená. A ostatně pod Churchillem válku přežila ne díky jeho zázračné genialitě, ale spíše z Boží milosti a díky obrovské obětavé pomoci jiných národů. Churchill se vepsal do dějin jako prozíravý vítěz, jenže tato implikace platí tehdy, pokud zamlčíte klíčová fakta a kontext.
Někdy je válka nevyhnutelná, i když ji nechcete, v tom měl Churchill pravdu. Ale musíte na ni být připraveni. V případě Ukrajiny nevyhnutelná nebyla. Ano, začít válku bylo rozhodnutím Moskvy. Neukončit ji ale bylo rozhodnutím Kyjeva. A cenou za konec by nebyla kapitulace, ale především žádné NATO a pár ne až tak bolestných kompromisů.
Byla by to hanba? Ano, pro Zelenského možná ano, ale přežil by to a zapomnělo by se na to. Dnes jej čeká spíše opak. Ale hlavně by to přežila Ukrajina, přežil by to její lid. Jenže Zelenskyj, ač neměl prachy, zbraně, vojáky a stál proti jaderné velmoci, se rozhodl pro nekonečný boj a hory mrtvol (ne, nerozhodl to Johnson, tu moc měl jen Zelenskyj). Tři roky Ukrajina sklízí "slávu" tohoto rozhodnutí a bude hůř. A bude hůř. Bohužel. To je příliš vysoká cena za bezcennou cetku "slávy".
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat