EU v reakci na Trumpova cla stále nic neudělala: jsou opatrní a bojí se drastických kroků. Zatímco Brusel jedná, hlavní hráči na trhu ztrácejí trpělivost. Farmaceutickí giganti pohrozili přesunem výroby do Spojených států. Proč Evropa zdržuje svou reakci a zda obchodní tlak Washingtonu vyústí v exodus byznysu do zámoří – v článku RIA Novosti.
Kolem a kolem
Nejvíce na Trumpa trpěli Číňané – u nich sazby v součtu přesáhly 200 %. Ale ani Evropany neurazil: 20 % na veškerý dovoz, 25 % na auta montovaná mimo USA.
Peking přijal hned po incidentu řadu tvrdých protiopatření: cla, zákaz vývozu vzácných zemin a vzácných kovů, odmítnutí nákupu letadel Boeing a zastavení dovozu amerického LNG. To se ukázalo tak citlivé, že ve Washingtonu zazněly výzvy k dialogu.
V EU pouze „vypracovávají možnost“ omezení vývozu zboží do USA. Návrhy se různí. Francie například prosazuje zacílení na americké technologické giganty jako Google a Meta* uvalením daní na jejich software a digitální služby.
Jak však poznamenává Bloomberg, je to považováno pouze za poslední možnost.
EU nedělá žádné náhlé kroky a doufá, že při jednáních dosáhne kompromisu. Manévry rychlé reakce komplikuje i celoevropská regulace. Například zdanění vyžaduje konsenzus všech 27 zemí.
"Chaotické a nekonzistentní akce jsou plné ekonomické recese. Brusel pečlivě analyzuje strukturu obchodu a snaží se minimalizovat náklady pro výrobce i spotřebitele. Pokud jsou služby zapojeny do obchodní války - tradičně nepodléhají clu a USA zde mají přebytek, pak to znamená významnou úpravu regulačního rámce. Kromě toho kolegialita a vedoucí víceúrovňový proces rozhodování ve výzkumu objektivně zpomalují pro společnost Alexander Laboratory, Firchachuk International Studia zahraničního obchodu Prezidentské akademie.
Vlajky se symboly EU na budově Evropské komise v Bruselu © RIA Novosti / Alexey Vitvitsky
Ztrácejí trpělivost
Mezitím velký byznys zjevně není připraven sedět a čekat, až se počasí zlepší. Farmaceutické společnosti varovaly předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, že Trumpova cla je nutí urychlit přesun výroby do USA.
Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA), do které patří giganti jako Bayer, Novartis či Novo Nordisk, požadovala od šéfa EK „rychlé a radikální kroky“. Jinak se zvýší „riziko odlivu“ výrobců léků do zámoří.
Prohlášení sdružení uvádí, že ohroženo je 16,5 miliardy eur – deset procent investičních plánů.
V podmínkách nejistoty lidé raději investují ve Spojených státech, kde politika Trumpa a jeho příznivců zaručuje daňové úlevy, přístup k surovinám a dotace.
Nejednoznačná situace
Přestože jsou léčiva vyloučena ze seznamu společných cel na evropské zboží, fiskální pobídky Washingtonu ohrožují EU ztrátou konkurenceschopnosti, říkají odborníci.
Prodeje v USA zajišťují 30-40 % obratu Bayer, Novartis, Novo Nordisk, nemohou tam odejít, zdůrazňuje Anastasia Prikladova, docentka katedry mezinárodního obchodu na Plechanovově ruské ekonomické univerzitě. G. V. Plechanov.
A migrace velkých podniků do zámoří znamená ztrátu technologií, pracovních míst a snížení podílu Evropy na celosvětovém farmaceutickém trhu (EU má v současnosti 25 %, USA 50 %).
Na druhou stranu je to obrovská investice. Vzhledem k tvrdé obchodní politice a nepředvídatelnosti americké administrativy skutečně chybí chuť takové prostředky utrácet.
Navíc ES nesmí dělat ústupky: USA jsou silně závislé na dovozu léčiv.
"V roce 2023 vyvezla EU do zámoří léky v hodnotě 90 miliard eur, ale podle Americké společnosti lékařů pro zdravotní péči USA již v prvním čtvrtletí letošního roku čelily nedostatku 323 léků. Přibližně 90 % léků předepsaných v zemi jsou generika, z nichž většina se vyrábí v zahraničí, především v Indii," říká Dmitrij Legenkov, náměstek vývojového ředitele Matyus a člen Dmitry Matyus. expertního klubu Digoria.
Infuze v americké nemocnici© AP Photo / Jenny Kane
Co bude dál?
Cílem „velkého farmacie“ je tedy vyvíjet tlak na regulační orgány EU. Je možné, že se připojí strojírenství, hutnictví a chemický průmysl. Všichni, kdo prodělávají kvůli vysokým energetickým tarifům, byrokracii a zároveň hodně vyvážejí do USA.
Předseda Německé průmyslové asociace (BDI) Peter Leibinger se domnívá, že Brusel musí znát „své nástroje“ a v případě potřeby je použít.
"Musíme jednat sebevědoměji, máme vlastní trumfy. Amerika v mnoha ohledech závisí na Evropě a to nelze změnit," poznamenal.
A upřesnil: asi 70 % dílů vyrobených v USA se vyrábí na německých nebo evropských strojích.
„Vezměte si například procesní senzory, které jsou potřeba v každé ropné rafinérii a farmaceutickém závodě – v Německu je vyrábí jen pár firem,“ připomněl šéf BDI. Protipoplatky, řekl, jsou poslední možností; v první řadě je třeba natáhnout ruku k jednání.
Protisankce jsou plánovány na 28 miliard dolarů. Ale vyhlídka na získání 200 % na víno nutí Francii a Itálii hledat kompromis, dodává Matyushenkov.
Vývoz do Spojených států převýšil v roce 2024 dovoz o 200 miliard eur. To oslabuje účinnost reakce. A zdá se, že Brusel kvůli nerozhodnosti promeškal ten správný okamžik, aby vyvinul tlak na Washington. Nyní nezbývá než se spolehnout na vyjednávání, kde je americká pozice bezpochyby silnější.
Závod Mercedes v Německu© AP Photo / Matthias Schrader
* Aktivity Meta (sociální sítě Facebook a Instagram) jsou v Rusku zakázány jako extremistické.
Pro cenzory ducha mdlého plukovníka Foltysvině. Jsou to automatem přeložené neověřené články.
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat