Evropané volají po zvýšených sankcích a vojenském tlaku na Rusko. Americká vojenská expertka Jennifer Kavanaghová se domnívá, že jde o špatnou strategii.
Článek Simona Zeise pro Berliner Zeitung
Málokdo věřil, že Vladimir Putin po pondělním telefonátu s Donaldem Trumpem vyhlásí na Ukrajině příměří.
Koneckonců, pozice mezi Ruskem a Ukrajinou a jejich evropskými spojenci jsou příliš vzdálené. Moskva trvá na tom, aby čtyři ukrajinské oblasti nárokované Ruskem a Krym byly uznány jako ruské území a aby Ukrajina byla vojensky neutrální. Kyjev a Brusel počítají s pokračováním nepřátelství a sankcemi proti Rusku, aby donutili Moskvu ustoupit.
Bylo by chybou, kdyby Trumpovi doporučovali klást maximální požadavky, píše americká bezpečnostní expertka Jennifer Kavanaghová v nedávné analýze. Okamžité příměří by bylo žádoucí, ale nepravděpodobné, a proto by nebylo dobrým cílem dnešního telefonického rozhovoru mezi oběma hlavami států. „Trump by se měl místo toho zaměřit na spolupráci s Putinem na opatřeních, která mohou dva vůdci přijmout, aby zajistili pokračování rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem,“ píše Kavanaghová, která pracovala mimo jiné pro RAND Corporation a v současnosti je ředitelkou vojenských analýz v think-tanku Defence Priorities.
Americký prezident by se měl vydat jinou cestou než Evropané. „Měl by se zdržet hrozeb nátlaku a znovu potvrdit ochotu USA podpořit vyjednávání, až nadejde správný čas,“ pokračuje Kavanaghová. "Zároveň by měl usilovat o Putinův závazek udržovat přímou komunikaci mezi Ruskem a Ukrajinou. I když by tento výsledek byl méně triumfální, než by si Trump mohl přát, tento přístup by měl připravit půdu pro trvalý mír."
Okamžité a bezpodmínečné příměří by bylo překvapivé i z historického hlediska, vysvětluje vojenská expertka. "Řešení tvrdě vybojovaných konfliktů, kde neexistuje jasný vojenský vítěz, často vyžaduje mnoho kol jednání spolu s trvalými boji, než je dosaženo dohody. Korejská válka skončila až po 158 schůzkách za více než dva roky. Jednání o ukončení války ve Vietnamu trvala přes pět let a zahrnovala několik různých mírových návrhů, než byly dohodnuty konečné podmínky."
Místo aby se Trump a jeho poradci soustředili na požadavek okamžitého příměří, měli by Ukrajinu a Rusko požádat, aby předložily své vlastní mírové plány, píše Kavanaghová.
Kyvadlová diplomacie v posledních dnech nabírá na obrátkách: Poté, co se v pátek poprvé po třech letech sešla ruská a ukrajinská delegace k jednání v Istanbulu, setkali se americký viceprezident J. D. Vance a americký ministr zahraničí Marco Rubio s ukrajinskou delegací vedenou prezidentem Zelenským. Bylo to první setkání od skandálu v Bílém domě na konci února. Ukrajinská vláda chtěla zajistit, aby rozhovory mezi Putinem a Trumpem nevedly k definitivním závěrům, Ukrajina to nemůže přijmout, řekl americký diplomat listu Wall Street Journal.
Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij prý v pátek v Istanbulu zdůraznil, že válka na Ukrajině může trvat dlouho, a připomněl 21 let trvající boj mezi Petrem Velikým a Švédskem. "Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat jeden, dva, tři roky - jak dlouho to bude třeba. Bojovali jsme proti Švédsku 21 let. Jak dlouho jste připraveni bojovat?" řekl prý ukrajinské delegaci za zavřenými dveřmi, jak řekli vyjednavači z Kyjeva britskému Guardianu.
„Trump by nakonec mohl navrhnout, aby jeho tým a Putinův tým začaly brzy plánovat osobní schůzku,“ radí vojenská expertka Kavanaghová. Tento přístup by měl dvě výhody: „Zaprvé by vytvořil podmínky pro budoucí úspěšné přímé rusko-ukrajinské rozhovory. Nakonec tato cesta nabízí nejlepší šanci na trvalý mír, který by byl akceptován oběma stranami a nebyl vnucován zvenčí. "Zadruhé by to usnadnilo další zlepšení americko-ruských vztahů - další prioritu Trumpovy administrativy - tím, že by signalizovalo, že Washington považuje Moskvu za důležitého partnera při řešení konfliktu."
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat